Policajt nebo rošťák

Zde (u belmondovek) musím říct, že je dabing na místě. Jirka Krampol jím prostě žije. A tento dabing je vlastně jako originál a to proto, že především francouzské komedie se u nás pouštějí takřka od nepaměti a lidé jsou prostě zvyklí. Jinak zde typický Belmondo - okouzlující, šarmantní a vtipný. Typická role jemu šitá na míru. Velice jsem se bavil, a protože jsem byl v alkoholové náladě, určitě si film pustím ještě za střízliva. (31.03.2015)

Když francouzská inkvizice, tak od Standy Borowitze! Dovedete si v roli divizního komisaře pro vnitřní záležitosti prohnilé policie i dámských útrob (myšleno samozřejmě Amorem zasáhnutá srdce) představit někoho jiného než rošťáka Bébela? Já ano, ale za nikým jiným by tak pěkně nevlála bílá šála nonšalance.. Vysvětit ďáblem posedlé místo benzínem namísto svěcené vody je více než pokrokové.. (22.12.2013)

Jeden z nejlepsich filmu s Belmondem co jsem videl. Hraje zde neustupneho, neuplatneho a nekompromisniho divizniho inspektora Borowitze, ktery jde po krku bande gangsteru. Belmodno prekypuje sarmem, temperamentem, vtipem a eleganci. Proste skvely krimi komedialni snimek, ktery by si nemel nechat ujit zadny priznivce francouzske kinematografie. (18.03.2005)

Není to úplně bláznivé, ani to není vážné krimi. Dost a drsně se tam zabíjí a dost a trefně se tam hláškuje - za čímž z části stojí roztomilý český dabing. („Kdo je ten rošťák?!“) Jean-Paul Belmondo je ve skvělé formě, Marie Laforêt tajemná a éterická a má to spád a grády a je to prostě cool. (29.03.2011)

„Komisár Bertrand brutálne zastrelený na Grande Corniche” • Na jednej strane tu mám policajta Stanislasa Borowitza, ako zároveň povedzme i divízneho komisára, a zase na strane druhej tiež i akéhosi, akože Taliana Antonia Ceruttiho, pričom sa vskutku variže stále úplne jednalo len o jednu a tú istú osobu, keď v druhom prípade pracovala najmä v akomsi prestrojení za darebáka či násilníka, a to teda konkrétne niekde medzi skorumpovanými policajtmi, ako bol mimochodom zrejme nielen iba tento surovou metódou »popravený pán« + dvomi gangmi, ktoré by rozhodne najradšej poštval samých proti sebe, o čo sa akosi neustále len usiloval, až sa obidva prechody medzi «zákonom & zločinom»; automaticky stávali sami o sebe pomerne dosť zaujímavými = kriminálny titul: Policajti a lupiči; s mimoriadne charizmatickým francúzskym predstaviteľom Jeanom-Paulom Belmondom v hlavnej [dvoj]role, kedy sa zväčša naplno realizoval v tej druhej variácii, ako už máva vo zvyku. • Rovnako som si taktiež býval veľmi dobre vedomým aj akýchsi občasnejších »scenáristických lapsusov« počas sledovania tohto svižného, a na moje počudovanie aj celkom rozsiahleho titulu, odohrávajúceho sa vo francúzskom slnečnom [veľko]meste v Nice, ležiacom na Azúrovom pobreží oproti malej dedine menom Ružomberok [odkiaľ ale našťastie ani nijako extra zvlášť zase nepochádzam], a k tomu i s nemenej väčším množstvom naozaj divokých a nápaditých sekvencií, až som takmer pomaly ani nestíhal im všetkým venovať i svoju náležitú pozornosť, tak som bol práve týmto Lautnerovým poňatím skutočne ohromeným, že s naprosto čírou radosťou si teraz rád zatlieskam, aby som tým v podstate vyjadril moju celkovú spokojnosť, s ktorou určite nemôžem byť nespokojným. • A s vysokou pravdepodobnosťou vrelo každému iba odporúčam, kto by chcel mať čo dočinenia s daným m-o-n-s-t-r-e   s-a-c-r-é[om]; apropo: kompozícia obrazu v podaní Henriho Decaëa, tvorila minimálne takých 60-70% celkového úspechu v rámci celkového ponímania, a skúste si následne spočítať, koľko[krát] vlastne spolupracoval s toť prítomným Bébelom? (09.03.2024)