Un singe en hiver
Opice v zime
A Monkey in Winter
It's Hot in Hell
Režie:
Henri VerneuilScénář:
Michel AudiardKamera:
Louis PageHudba:
Michel MagneHrají:
Jean Gabin, Jean-Paul Belmondo, Suzanne Flon, Gabrielle Dorziat, Geneviève Fontanel, Sylviane Margollé, Paul Frankeur, Noël Roquevert, Paul Mercey (více)Obsahy(1)
Mladý Gabriel Fouquet přijíždí do pobřežního městečka na návštěvu dcery, která studuje v místní internátní škole. Ubytuje se v penzionu postaršího manželského páru Alberta a Suzanne. Gabriel se s pomocí alkoholu snaží zapomenout na své životní trable. To se příliš nelíbí Albertovi, který se za války zapřísáhl, že se pití nikdy nedotkne. Alkohol a životní útrapy tak oba hrdiny pomalu sbližují. Společně pak řeší i Gabrielův nelehký úkol: najít odvahu k návštěvě dcery. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Taková příjemná sladkohořká omamná komedie o tom, když se potká jedne alkoholik s druhým, už patnáct let nepijícím. Ale ne že by nutně potřebovali pít, byli oba celkem úspěšní. Hledali spíše vzpomínky, zapomění a hledali ten pocit opojení, kdy si připadají jako králové světa. Hledali zapomění ze společenské vykořeněnosti a určité lidské samoty, která je sblížila. Albert Quentin (dobrý Jean Gabin) vlastní hotýlek v městečku na pobřeží Normandie a zvláště za války rád s alkoholem vzpomínal na staré dobré časy, když byl vojákem na čínské řece Jang'c'tiang. A u něho se ubytuje Gabriel Fouquet (neméně dobrý Jean-Paul Belmondo), normálně jakýsi reklamní šéf, který hledá v alkohulu vzpomínku na svou krásnou ženu a na dobu, kdy byl v Madridu matadorem. Rozhodně nesouhlasím s popiskem, že se Albertovi nelíbil příjezd Gabriela, ale naopak mu velmi záviděl jeho pití. Vadilo to jeho manželce Suzanne (Suzanne Flon), která v Gabrielovi viděla pokušitele pro jejího Alberta. Naštěstí na konci pobytu Gabriela Albert podlehne pokušení a spolu podniknou velkolepý flám v jehož průbšhu se dobývají k malé dceři Gabriela, Marii (Sylviane Margollé), která je v místním internátu. A je zakončený, za přispění kvšemuochotného obchodníka Landru (Noel Roquevert), velkolepým ohňostrojem. Alkohol jim dodává pocit absolutní svobody ve světě větších, či menších nesvobod. Konec snad znamená uvědomění si dalšího nepití, neboť Albert nechce dál porušovat svůj slib své ženě a Gabriel se musí věnovat své dceři. A se smutkem v očích se loučí. ()
Komedie? To sotva. A není to díky špatné práci tvůrců. Tento příběh prostě není směšný a neobsahuje vtipné dialogy. Nabízí jen občasné záblesky veselí, který přináší absurdita bytí a život těch, kteří se neberou tak moc vážně. Častěji ale sledujeme...no, to záleží na divákovi. Já jako abstinent, bych mohl napsat, že jsem sledoval film o opilcích. Opilci by pak nejspíš ocenili, jak lidskou tvář obě postavy dostali, přestože tak vyváděli. Nicméně i já zahlédl něco víc. Alkohol je démonizován zcela po právu, ale bylo by bláhové tvrdit, že mu tolik lidí podléhá jen kvůli jeho chuti a fyzické závislosti. Pro mnohé je to cesta vedoucí mimo svět, který je irituje předvídatelnou nudou a od kterého už nic nechtějí. My jsme jiná kategorie, my vámi pohrdáme...., zazní z úst Alberta. Frustrace z toho, že jejich okolí i blízcí je chtějí zavřít do šedivého světa, spoutat je pravidly a morálkou. Anarchie a touha odpoutat se. To vše Albert kvůli své ženě utlumil. Do doby, než přijel Gabriel. Psychologická sonda se nekonala, zvrat také ne...přesto bylo zajímavé sledovat vynikajícího Belmonda i Gabina. Není to ani artový film. Žánrově je to pro mě neuchopitelné, takže bych zůstal u označení solidní polodrama. ()
Pohádková tvář francouzského venkova. Svérázné figurky vesničanů, hospoda, ta ve městě i ta speciální na kopci a...Jean Gabin. Esence prostého, rázovitého vesničana, který má srdce na pravém místě, kterého vzdělal svět, jenž ho naučil moudrosti bez ležení v knihách. Chvíle, kdy něžně a láskyplně řekne své ženě svým nezaměnitelným hlasem: "Tu me merde", je nezapomenutelná. Perfektně mu sekunduje Belmondo jako toreador v dešti, který hledá sílu k životnímu rozhodnutí. I když je už od půlky filmu jasné, jak film skončí, nenudíte se. Pohádky jsou vždy přitažlivé, protože z nich vyzařuje teplo. Skutečnou podobu francouzského venkova po válce najdete například v několika Simeonových detektivkách, kde se Maigret noří do špíny nenávisti a zloby. Jenže pohádky jsou potřeba... ()
Nebylo to špatné, ale na mě příliš bohémské. Divák si tu musí najít pointu sám, žádný pořádný děj to vlastně nemá a to je možná ta chyba. Bohužel v této době byly tyto filmy ve Francii populární, ....většinou podle nějaké literární předlohy .... ()
Úsměvná slovní hříčka názvu jemně koresponduje s tragikomikou příběhu, ve kterém se protnou cesty bývalého a stávajícího alkoholika. Oba mají na duši bolavé šrámy. U starého hoteliéra Alberta se už zdánlivě zacelily, setkáním s mladým Gabrielem, který své bolesti zalévá koktejlem z piva a vína, se však znovu otevřou. „Víte, koho mi připomínáte? Opici v zimě. Jednu z opic, co bloudí Orientem na začátku zimy.“ Alberta sžírá vnitřní neklid z usedlého života a ve skrytu duše trpí steskem po dobách, kdy se plavil po Jang-c'-ťiang a po opojení, které podobné bolesti dovede na chvíli zmírnit. Gabriel naopak nemá nikde stání, jen aby se vyhnul místu, kterého se obává – škole, kde studuje jeho dcerka. I přes vtipné slovní výměny mezi dvojicí hlavních protagonistů a smířlivý konec je to příběh plný hořkosti, ne úplně snadno stravitelný. V každém případě ale stojí zato – už proto, že tu Jean Gabin zpívá "Tipperary" a Jean-Paul Belmondo tančí flamenco. A možná i pro uklidňující zjištění, že i v rámci vlastního selhání může člověk udělat dobrou věc. ()
Tenhle film nám asi nechce říct nic jiného, než že život stojí za to žít, že každý to umíme jinak, a někdo je rád, že je rád. Žít a nechat žít. Každý jsme nějaký. Krásné setkání starého alko-matadora s alkoholikem v plném rozpuku. Pro oba je ta srážka velikým přínosem a vítězstvím nad sebou samým. Smíření se sebou samým, to je oč tu běží. Vynikající Gabin i Belmondo. 90% ()
...páprda a násoska co se rád poslouchá... ()
"Jen se/si tak trochu písknout." Šampioni v šnapsu, i mimo Champagne. Šosy až po cíp, v nálevně. Lahve otevřené. Bumbálkové. V sivém saku. Pod vlivem. Nosy, líčka mají ruměné. Vedou řeči vínové, akce nevinného opájení se. /O/Sudový košt se vine štokem soaré. Nemizí. Odér. Bez zátek. Takový má splávek. Houpe s člověkem. Chvilek charakter. Život. K dispozici na čepu. Jeden druhému propije se do duše. ()
Vůbec jsem nepochopila o čem v tomto filmu jde. Dva špičkoví herci se snaží svými opileckými výstřelky oživit nudu kdesi v zapomenutém francouzském městečku ve snaze uniknout od šedivé reality všedního dne. I když mě to moc nebavilo, dodívala jsem se do konce. Kladně hodnotím Gabina, Belmonda a ohňostroj. ()
Nádherný film o chlastu, snění, chuti do života a lidských slabostech se skvostnými dialogy, výbornou hudbou, úžasnými civilními výkony dvou hereckých mistrů a atmosférou francouzského venkova, která hýří barvami, ačkoli je zachycena na černobílém filmu. Nová vlna? Nerozumím tomu, možná ano, ale bez pozérství a manýrismu. Až mě překvapilo, jak lidský film dokázal Henri Verneuil natočit. ()
Nejen tenhle film, ale celá francouzská kinematografie té doby, je pro mě něco jako opojný opiát, ke kterému se mohu kdykoli vrátit, a který mi vždy připomene, co pro mě pohyblivé obrázky znamenají a jakou silou mohou disponovat. Krásný příběh o stárnutí, odvaze, lidském údělu, ale i nespoutanosti, s největšími francouzskými herci svých generací. ()
Přiznám se,že mě to moc nezaujalo. Gabin a Belmondo jsou moji oblíbenci, ale radši bych je viděl v nějaké krimi než v opileckém dramatu. ()
Príbeh dvoch alkoholikov .. Stretli sa po sezóne v prímorskom mestečku.. Film bol pre mňa sklamaním.. Dávam 60%,, ()
Úžasná konverzačka dvou francouzských legend. Otec a syn se předhání v rétorice,mimice,gestech a úžasném charisma.Jak Gabin, tak Belmondo patří k tomu nejlepšímu co nám na zemi ten shora seslal aby nás bavili. Smekám :-) ()
Krásný film o Francii, o stáří, zbabělosti a hlavně o pití. Dvě hvězdy excelují vedle sebe a velice příjemně se doplňují. Rozhodně bych nechtěl zkusit to co si míchá Belmondo - víno s pivem. ()
Na to, že se sešli asi dva největší velikání francouzského filmu to nebylo nic moc. Spíš nic než moc, slabé tři. ()
Do přímořského městečka přijíždí mladý toreador (Belmondo), který sní o kariéře ve Španělsku a který má problémy s alkoholem.. shodou okolností se ubytuje v penzionu vyléčeného alkoholika a bývalého námořníka na Jang-c´- tiang (Gabin), který stále tajně sní o návratu do Číny.. film o věčné cestovatelské touze, toulavých botách a nezdravém vztahu k ohnivé vodě.. zapomenout se nesmí ani na moc krásnou hudbu (kdybych nevěděl, že to není on, tak bych skoro hádal Morriconeho) a to, že asistenta režie dělal u tohohle filmu Henri Verneuilovi začínající Costa Gavras.. ()
Skvely Gabin a Belmondo jsou ozdobou tohoto komedialniho dramatu. Opravdu vyborna studie alkoholismu :). Maly francouzsky zapomenuty klenot. ()
odmala kdyz vidim tyto filmy, si preji byt stary...gabin trochu werichovatel.....nebo naopak ? ()
Suzanne, jsi vzorná manželka. Samé dobré vlastnosti. A fyzicky jako za mlada. Víc štěstí si nikdo nemůže přát. Kdybych měl volit znova, zase bych si tě vzal. Ale štveš mě. ()