poster

Spálené stodoly

  • Francie

    Les granges brûlées

  • Itálie

    La mia legge

  • angličtina

    The Burned Barns

  • Slovensko

    Spálené stodoly

Drama / Psychologický / Krimi

Francie / Itálie, 1973, 95 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    ***

    Áno, je to kvalitná psychologická dráma so skvele napísanými postavami a je nepochybne hereckým koncertom Simone Signoret, ktorá tak trochu zatieňuje zámerne utlmeného Delona. Lenže ja mu nejak toho sudcu neverím, on je predsa srdcom aj dušou policajt s trochu rebelskými praktikami. V Spálených stodolách je skutočne za suchára, ktorý sa prispôsobuje dospelému vážnemu štýlu rozprávania. Najmä netreba očakávať krimi a napínavé vyšetrovanie, ústredný zločin je tu katalyzátorom k vypusteniu potlačených emócií vnútri každej postavy a my tak sledujeme niečo v zmysle "konečne sme si povedali, čo sme potrebovali". Záverečná pointa je kvázi prekvapivá, ale vzhľadom na predchádzajúci dej nepodstatná. Čo bol ale zase zámer a správny. Objektívne viac za štyri, ale filmy sú hlavne o subjektivite ich vnímania. Nie všetko inteligentné vás musí osloviť.(7.5.2014)

  • 5150
    ****

    Hudbu k filmu zkomponoval lyonský rodák Jean Michel Jarré, pro kterého to byla první filmová zkušenost a těch několik experimentálních elektro motivů působí přinejmenším zvláštně a tak trochu nadčasově. Pro zajímavost uvedu, že exmanželkou J. M. Jarrého je Charlotte Rampling (syn David) a současnou manželkou Anne Parillaud, což jsou známé herečky. Jinak v roli nešťastné Monique na sebe poprvé výrazně upozornila Miou-Miou.(23.3.2006)

  • mortak
    ***

    Vesnická krimi, která je sice v některých momentech velmi silná, ale jinak nijak nevybočuje z průměru. Je sympatické, že všechny postavy včetně Delona jsou oblečeny v konfekci (Delonovi nepadnou vesty), a že se vše podřizuje realistickému pohledu na jednu vesnici, jenže režie a kamera jsou statické a nenápadité, nehledě na neustálé vyzdvihování S. Signoret jako výjimečné ženy. České krimi s majorem Kalašem jsou daleko lepší, jak co se týče napětí, režie, i hudby.(9.5.2011)

  • Šakal
    *****

    Příkladná ukázka toho, pro co JÁ osobně miliju FILM jako takový. " Staré dobré poctivé " francouzské krimi v kombinaci se silným psychologickým dramatem a všemi nezbytnými atributy, pro které ho mám tak rád. Volně plynoucí snímek, na obou stranách silní protivníci ( na straně jedné Simone Signoret, jako matka chránícího svého syna, na straně druhé, soudce v podání charismatického Alaina Delona ) snažícího se vypátrat vraha dívky, která byla zavažděna jednoho večera ve zdejší vesnici. Nejsilnějšími momenty celého snímku jsou bezesporu ty, kdy v jednom záběru jsou oba dotyční, ta jejich vzájemná konfrontace. Zde se " hraje " výrazovými prostředky, nikoliv akcí. Jeden záběr, jeden jejich vzájemný pohled, vydá za hodiny " vysvětlování ".Režisérovi Jean Chapotovi se podařilo vystavět vskutku silný krimi příběh a na pozadí ( či v popředí, jak chcete ... ) všeho toho ukázal, jakt tvrdý život a vztahy na vesnici dokážou být ( a také byly ) . To vše podpořeno vynikajícími hereckými výkony, citlivou kamerou a nesmírně působivým hudebním doprovodem Jeana Michela Jarreho, (pro kterého to byla první filmová spolupráce.) Žánrový klenot, který mi zůstával po dlouhou dobu utajen, o to více jsem si ho nyní vychutnával. A ten KONEC...jeden z nejpůsobivějších, co jsem kdy na filmovém plátně viděl. Shodou okolností to byl za krátkou dobu druhý ( tím prvním byly Následky lásky) KONEC ( byť úplně jiný ) , který mě pohladil po duši. Ikdyž jak říkám, v tomto případě trochu jinak. Nejkrásnější na tom všem je fakt, že ani na chviličku nezapochybujete nad tím, že by to mělo být jinak a oběma představitelům " TO " věříte. Alain Delon odchází s penězmi v kapse kabátu sněhovou závějí, Simone Signoret vchází do svého domu, spouští se hudba a jdou titulky...NÁDHERA! p.s. a ANO uživ. D. Moore, také mi probleskla hlavou myšlenka na Fargo a na maličký okamžik ještě na toto http://www.csfd.cz/film/264940-dum-hruzy/(26.10.2010)

  • sud
    *****

    Francouzské kriminálky se odlišují od těch ostatních tím, že vyšetřování a pátrání po zločincích není (alespoň většinou) alfou omegou filmového vyprávění, jde spíše o dramata lidí, do jejichž životů zasáhl zločin. Jednou z nejryzejších a zároveň nejpovedenějších ukázek tohoto subžánru jsou právě "Spálené stodoly". Krimi se postupem času mění v rodinné drama a na povrch vylézají fakta, která měla být zamlčena. Promrzlá atmosféra horského městečka, ledově klidný Alain Delon se svým přesvědčivým hereckým minimalismem (s Cupákovým hlasem mi z něho málem naskakovala husina), výtečná Simon Signoret a silně atmosférický hudební doprovod Jeana-Michela Jarra vás přikovají na hodinu a půl do křesla. 100%.(23.11.2009)

  • - Herec vysvětlil důvody nesváru s režisérem takto: "Lidé nechápou, že rozkazovat chci pouze průměrným partnerům. Nikdy jsem neterorizoval Blieria, Melvillea ani Viscontiho! Ti jsou někdo! Je pravda, že jsem řekl režisérovi, aby odešel a jeho práci jsem převzal, ale udělal jsem to z toho důvodu, že on nebyl schopen film udělat a někdo ho přeci udělat musel." (theSaint)

  • - Simone Signoret si Delona do filmu vyžádala osobně. Nikdy neskrývala svou mimořádnou slabost pro toho "kluka", jak ho sama nazývala. Podle jejího názoru je Delon "jemný a šlechetný blázen", který si hraje na drsňáka. (theSaint)

  • - Režisér Jean Chapot kvůli neshodám s hlavními představiteli na čas natáčení opustil. Po dobu jeho nepřítomnosti řídil natáčení Alain Delon. (vesper001)