V plném slunci

Zatížená oblíbeným "panem Ripleym" nedokážu plně docenit kvalitu tohoto snímku, původně jsem čekala, že Alain Delon bude Phillipem, typově by mu odpovídal víc, nakonec jsem dala za pravdu tvůrcům, za prvé byl skvělým Tomem a za druhé bych si ho tolik neužila. S nadšením jsem uvítala krásnou tvář Romy Schneider hned v úvodu, v domnění, že její postavou bude Marge, bohužel se jednalo o nepochopitelný komparz, či co:-(. Celkově mi u přátelství Phillipa a Toma chyběla málo vykreslená pěna dní, která tolik podtrhovala atmosféru remaku, odpudivá Tomova vlezlost i rafinovaně stupňované pnutí mezi oběma muži, vlastně mně chyběli všichni z roku 1999, za to jsem však byla částečně odškodněná procházkou po rybím trhu - detaily Delonovy tváře v tu chvíli vyjádřily všechno - kouzelná scéna... (12.10.2010)

Za mě se jedná o průměrný film, tzn. nebylo to špatné, ale ani ne extra dobré. Filmu by slušel lepší úvod, dále se tam nacházely nudné zdlouhavé scény. Avšak postava Alaina Delona mi byla sympatická, i když bych záporákovi fandit neměl, ale získal si mě více, než Maurice Ronet. Konec pak byl celkem fajn. (26.09.2022)

Na to, že je Plein Soleil letos už 60 let, působí v porovnání s jinými filmy té doby stále dost svěže, stravitelně a krásně se na něj kouká. Pokaždé, když si ho po letech dávám, se musím podivovat malebné kameře Henriho Decaë, ve které se kulisy Itálie, kterou miluji, krásně vyjímají. Plein Soleil mě baví. Baví mě vizuálně, baví mě jeho tempo a to, jak je tam budováno napětí. A brutálně mě tu baví Delon. Role Toma Ripleyho byla jedna z jeho prvních velkých a také ho katapultovala ke slávě. Naprosto zaslouženě. Musel to být asi zásah osudu, že mu do klína přistála role, která se k němu neskutečně hodí a zároveň mu musela být v té době výzvou. Tom Ripley je psychopat, svoje emoce moc neprojevuje. Ale reakci na stres, povýšenost či hanbu v sobě potlačí málokdo. Divák je vtažen do velice citlivě ztvárněného oscilování na hraně chladné netečnosti, kalkulu, triumfu, a na druhé straně momenty zoufalství a naprostého vzrušení. V mých nácti byl jedním z mých oblíbených filmů Talentovaný pan Ripley s Mattem Damonem, který je věrnější literární podobě. Přiznávám tedy zaujatost tématem, které mě táhne. Matt Damon je ale proti ďábelskému šarmu a chladu Alaina Delona pouze malý přicmrndávač v relativně zapomenutelném filmu. Zpracováním i feelingem stojí původní Plein Soleil minimálně o třídu výš. (08.03.2014)

Začátek je hodně roztahaný a tak až zvrat na lodi znamená "oživení". Konec je naopak chytrý a potěšil. Ovšem největší chybu spatřuji v postavě skutečného Philippa, který měl být surovcem, sprosťákem, hulvátem, násilníkem, prostě sviní. Pak by divák větší část příběhu fandil Tomovi a byl tak víc vtažen do filmu. Překvapila mě nicotnost role, kterou tu sehrála Romy Schneider, v podstatě se jen mihne na ulici jako Freddyho doprovod. (25.05.2013)

Kam se hrabe americký remake! Tahle adaptace Talentovaného pana Ripleye prostě nemá obdoby. V přímém kontrastu s temnotou příběhu stojí nádherné lokace – moře, slunce, italský venkov – i krása protagonistů ústředního trojúhelníku – arogantního Philippa (Maurice Ronet), amorálního Toma (Alain Delon) a křehké Marge (Marie Laforêt). Navíc fantastická hudba Nina Roty. Tleskám. (více zde) (21.03.2011)