Černý Tulipán

Na 60. léta překvapivě dobré souboje, pěkné dámy, vtipné konverzačky i netradiční nepřehrávání, co nepřekvapí je dobrá hudba. Snaha o vytvoření mýtu, že francouzská revoluce vypukla i díky dvěma bratrům, kteří jsou podobní jako vejce vejci Alanovi Delonovi, se u mě setkává jednoznačně s pozitivním ohlasem, to já vždycky strávím líp, než když se to odehrává kdesi v časech kohosi. Takže příběh taky v pohodě, kdyby to nebylo v tom romantickým hávu, mluvil bych i o cynismu nebo syrovosti scénáře, kterej si se skvělým Delonem nepěkně pohrává. (13.09.2015)

Tenhle film má všechno, co ho dělá výborným dílem. Jeho úkolem nejsou nějaké umělecké ambice, má diváka pobavit, vzrušit, navnadit romantiky a dát něco i těm, kteří mají rádi šermovačky a jiné souboje. Neznám Dumasovu knihu a nevím, do jaké míry se scénář řádil touto předlohou. Dumasova díla jsou ovšem odlehčená a mírně nadnesená, tenhle film mi však připadá někdy jako parodie na některé jiné dobrodružné filmy. V každém případě, mladým divačkám se musel Alain Delon ve svých mladých letech hrozně líbit a nahradil jim tak záhy Gérarda Philippa. (02.11.2014)

Já si tyhle kostýmní-historciké filmy dokážu (až na vyjímky) málokdy plně užít. Navíc u mě nemůže fungovat nostalgie. Ale i tak je Černý tulipán celkem v pohodě záležitost, která navíc sem tam překvapí i vtipným humorem, kterého by klidně mohlo být víc. Taky jsem nikde jinde neviděl, že by záporáka dopadl kůn. Občas je jen trochu moc takové agitační a podivně kruté. Jinak mě ani moc nenapadá, co k tomu psát.  Ve stejném roce vznikl první Četník...To bude asi pořád takové pěkné retro. Tohle je  určitě ucházejíci, ale pro mě určitě nikterak oslnivé a částečně i vyčpělé. (16.02.2021)

Černý tulipán obsahuje něco vtipných situací a rozverných dialogů, bohužel také dost prachobyčejných potyček a nudných šermovaček. Technické zpracování není na dobu vzniku vůbec špatné, Delon má charisma hvězdy nejvyšší svítivosti, nicméně tohle je již poněkud vyčpělý román. V tomto případě nelze být objektivní, jelikož kdo tento film viděl ve správné době, pokládá ho jistě nostalgicky za klasiku, podobně jako já Tři mušketýry, nebo třeba Vinnetoua. Viděl jsem ho ovšem až nyní, budu tedy přísný v hodnocení, protože mě to prostě moc nebavilo. (02.09.2021)

Černá proti bílé, jiných barev není, Dobro proti Zlu, Pravda proti Lži. Komu by ono neskutečné zjednodušení vadilo? Zvláště ženské části publika asi sotva :-). No - to je mi ale hrdina, tak krásný (jen ho postavit do vitríny), a tak neotřesitelně kladný. Jak jinak, když po boku spravedlivých se bije proti špatnosti. Film již neuvádí, zdalipak mu po slavném vítězství lidu také neukončí jeho čistý život pozemský „Madame guillotine„. To se občas idealistům po vítězství jejich Ideálu stává. Mimochodem - nikdy nepochopím obdiv k loupežníkům (od Spartaka k Nikolu Šuhajovi). To jak strašlivě jsou adorování ti, kdo prý jen bohatým berou a zabijí-li, muže, ženu, dítě, tak je to vždy spravedlivé. Já hádám, že z platonického obdivu k takovýmto spasitelům, by zbyl jen krutě realistický útěk, či alespoň pokus o něj. (02.08.2012)