Životní šance

Příběh kluka, který od dětství nemá sebedůvěru, je šikanován a nemá to jednoduché. Za to mu bůh přidělil obrovský operní hlas, který se jen tak nevidí! Celý příběh je vlastně od počátku jeho života, kde se film potácí spíše v takovém dramatu a kvalitou někde v průměru. Nenabídne bohužel nic navíc, k závěru se dostaví pár scén, u kterých jsem se i pořádně zasmál. Když Paul vše zdá, tak se po dvou letech mrhání životem přihlásí do soutěže Británie má talent. Paul přichází na scénu nervózní, ale potom co se hrne z jeho hrdla už málo kdo pobírá a já si právě tento okamžik užil ze všeho nejvíce. Životní šance mohla přijít s něčím navíc, já se na tento snímek docela těšil, ale nedostal jsem kromě závěru, který byl fantastický nic. Kdybych ho řadil do průměru, tak bych ho urazil, je to pěkný nadprůměr a dle mého velmi silné 3* .. 6/10 = 68% (10.07.2014)

Film vypadá jako pohádka. Nicméně nádherná pohádka založená na jednom velkém životním příběhu. Čím víc se člověk vžije do hlavního hrdiny Paula, tím víc k němu jeho příběh přilne. Krásná ukázka toho, že člověk se může vzdát, ale když se následně ještě jednou chopí šance navzdory tomu, kolik posměchu sklidil a kolik nepříjemností v životě prožil, může se během několika minut dostat na úplně opačný břeh přežívání. Filmu jsem zprvu nevěřil, ale ke konci jsem skoro brečel. Pro mě osobně briliantní záležitost, která netlačila na pilu jako třeba Kid, ale dokázala vykreslit různé emoce a přiblížit je člověku, jako málokterý životopisný film dokáže. Cítil jsem se po celou dobu sledování naprosto výtečně a konec ve mně zanechal příjemný, hřejivý pocit. 95% (18.09.2017)

A když se kronika dovleče k dotyčné šanci, divák zjistí, že vlastně všechno už někde viděl, neřkuli věděl předem. Na rozdíl od originální síly Billyho Elliota, jenž se ke svému snu doslova i filmařsky protančil, poskytuje Životní šance pouze souhrn pozitivních pravd o talentu, vůli, víře. A zpěv, samozřejmě.Na jednu stranu potěší, že nejde o běžnou popovou superstar, zvláště na italské půdě zní opera sladce samozřejmě. Na druhé straně se však znovu vnucuje otázka, proč se vítězové tolik bojí smíchu, sebeironie, trochy přirozené špíny, která by polidštila jejich svatý charakter trpělivých otloukánků. Přinejmenším filmu by to prospělo. (23.06.2020)

Je mi ukradený skutečný Paul Potts i přiblblé soutěže páchané pro tv konzumenty, na všecky superstar, talenty a podobné ptákoviny kydám hnůj od chvíle, co se objevily na světle světa. Ale One Chance naštěstí není film o nich (a samotný Talent se tu objeví takřka jen na minutku, ač to z obsahu teda vypadalo děsivěji), ale o obyčejném klukovi z Anglie, kterej sebevědomí a krásy zrovna nepobral, a navíc má rád operu. A pěje mu to naštěstí tak dobře, že i když si přestane věřit sám, má kolem sebe dost lidí, kteří mu víru vrátí i po všech pádech, co mu klacky pod nohama uštědří. Motivační film (fakt mi dokázal přivodit pocit, že když si půjdu za svým, dosáhnu toho), plný správných britských emocí (oni to prostě občas dokážou tak lidsky i mimo první čtyři série Skins) a sympatických postav. To se mi často nepoštěstí, abych narazila na film, v němž mi obsazení bez vyjímky sedne do noty a tady vážně není co vytknout. Potts je neurvalej sympaťák, kterýmu prostě držím palce, jeho rodičům taky věřím každý gesto a sedla bych k nim ke stolu na oběd, Allesandra by se mi v Benátkách jen horko těžko opouštěla, Julz miluju skoro víc jak Anju z Phuketu a tomu posměšnýmu pablbovi bych taky nejradši majzla kytaru po hlavě. Moc dobrý, překvapivě. 90% (28.07.2014)

Ambíciou tohto filmu je získať si diváka sledovaním úsmevných útrap smoliarskeho dobráka, ktorému sa nakoniec splní jeho sen a získa sebadôveru. Ale toto získavanie si diváka robí bez jedinej scény, postavy či akéhokoľvek filmársky kreatívneho pričinenia, vďaka ktorému by ste si ho zapamätali. Priamočiare štuchnutie do emócií časom opadne a nezostane žiadna spomienka. (18.02.2014)