Je suis timide... mais je me soigne
Som nesmelý, ale liečim sa
I'm Shy, But I'll Heal
I'm Shy, But I'll Heal
Obsahy(1)
Pierre Richard jako muž, který kvůli lásce překoná nejen sám sebe... Pierre je vrchním pokladníkem v hotelu ve Vichy. Odjakživa bojácný, plachý a nesmělý muž, který nedokáže nikomu říct ne. Když se však jednoho dne srazí s krásnou Agnes, vášnivě se do ní zamiluje. Od té doby sní jenom o ní, ale v cestě mu stojí především jeho nesmělost. Pomáhá mu „zkušený“ Aldo, který se stává jeho soukromým učitelem v získávání ženských srdcí a sebevědomí. Protože ženy mají nejraději smělé a odvážné muže. Pierre se neváhá zaměstnat v hotelu, kde je Agnes hostem. Umývá nádobí a je ochoten udělat cokoliv, aby si ho jeho milovaná Agnes všimla. (Česká televize)
(více)Recenze (119)
Tak už vím co budu teď dohánět za komedie. U téhle jsem se tak nasmál, jako už dlouho nikdy. Pierre je prostě nemehlo a ňouma a tak se dostává do zajímavých a vtipných situací, které skončí naprostým fiaskem. Pro mě jedna z top komedií a scéna v umyvárně nebude snad nikdy zapomenuta. ()
Velmi povedený romantický good-feeling filmeček s Pierrem Richardem s příjemnou hudbou a klasickým francouzským humorem. O trošku slabší než Hořčice mi stoupá do nosu, ale opravdu jen o chloupek. 80% ()
Není nic horšího než komedie, u které se nesmějete. Richard je skvělý komik, ale tahle póza nesmělého chlapa mu vůbec nesedla. Pro mě byla chyba v tom, že všechny situace nadmíru přeháněl a ty pitomé talíře mi lezly krkem. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 17.7.1982, réžia českého znenia (ÚPF 1980) = MARIE FRONKOVÁ (10.1.2015) ()
Scénář možná slabší, ale gagy v podání PR jsou stále (takřka) vždycky humorné. ()
Když už nic, tak vám tenhle film poskytne návod, jak se skvěle pobavit, hlavně znervózňováním ostatních tím, že na ně budete buď upřeně čumět (scéna s petanquem) nebo je napadobovat a v nejlepších okamžicích přestat (scéna v restauraci). Kromě toho to je klasická výborná komedie s Pierre Richardem. ()
Pro mě osobně velmi zapomenutá komedie, protože pana Pierra jsem nikdy moc nemusel. Je to už velmi dávno, co jsem tento film viděl. Při hlubším vzpomínání si některé scénky vybavuji, což je celkem překvapivé, když vezmu v potaz, že mě tento snímek absolutně nebavil. Perlička na závěr. Víte proč tento film hodnotím až po čtyřech letech, kdy jsem registrován na CSFD? Nedávno v Ordinaci v růžové zahradě proběhl dialog mezi dvěma dívkami, že tato komedie je nejoblíbenějším filmem doktora Hanáka:) ()
"Dvoje spodky !!" - "Ale já tady neprodávám.. Paní Ireno !!";) ()
Byl máj, lásky čas. Strženi vírem sexuální volnosti a filmové invence, která zachvátila Francii už z dob nové vlny, jal se Pierre, Aldo a spol. natočit tuto první pomoc pro nesmělé. A proč to nepřiznat: právě tento film mi dopomohl koupit moje první spodky, sice o číslo větší, ale zato hned na první pokus a dvoje ! Díky Pierre ! ()
Tenhle film ukazuje, že Pierre Richard hledal svého partnera do dvojice. Hrál s Victorem Lanouxem, Gérardem Depardieum, dokonce měl hrát s Funésem v Křidýlko nebo stehýnko. Já však miluji tuto komedii, kde byl jeho partnerem Aldo Maccione, který je známý jako Tassin z prvního dílu sedmé roty, ale v dalších dílech byl nahrazen Henrym Guibetem. Myslím, že Maccione byl Richardův nejlepší partner už kvůli scéně v restauraci. ()
Nejlepší komedie s P.R., scénář: Jean-Jacques Annaud...SKVĚLÉ ()
Po shlédnutí několika filmů s Pierrem Richardem mám jasno, líbí se mi moc jeho filmy, kde účinkuje, ale o hodně méně pak filmy, které i režíruje. Potvrdilo se mi to u tohoto filmu, nebo u filmu Roztržitý. Na druhou stranu filmy režírované Francisem Veberem, jako Kopyto, Hračka, Otec a Otec, Uprchlíci nebo Velký blondýn s černou botou jsou úplně jiná kategorie a mají ode mě vždycky 5 hvězd. Tento film jsem protrpěla, chápu, že stydět se může každý a nápad, že na až nepřirozené stydlivosti postavím celý film je jistě zajímavý, ale pro mě otravný. Nedokážu se do hlavní postavy vcítit ani ji pochopit, jediné, co prožívám je lítost a vztek nad jeho neschopností. Navíc jeho objekt touhy, skleníková křehotinka bez chutě a vůně s povýšeným výrazem, jen tak bez zájmu proplouvá místnostmi a já tuplem nechápu, co je na ní tak úchvatného. Zkrátka láska je slepá. Stejně tak jsem jako dítě nechápala a nechápu dodnes Pata a Mata. Jejich neschopnost mě nebaví, ale irituje a podobně to mám i u tohoto filmu. Jediné co se povedlo byl nákup spodního prádla. A ještě jeden poznatek, jakkoliv se mi líbí hudba Vladimira Cosmy, tak i u těchto dvou filmů, Jsem nesmělý ... a Roztržitý mě vůbec nezaujala, na druhou stranu u těch ostatních, zejména u Hračky, mi přijde překrásná. ()
AKTUALIZACE KOMENTU 2021: MÁM VÁS RÁD. Echm, echm, k něčemu se přiznám. Tady mám platonický rád i ty chlapy Aldu a Pierra. Ale na druhou stranu určitě i tu Pierrovu nedostižnou lásku Anis a rozhodně si zaslouží pochválit svůj vkus. A ten kdo nevěří, že je těžké získát lásku, ten asi neviděl tento film. Nesmělý si ho užijí s pochopením, smělí s škodolibosti, ale snad bude pořád pro všechny dobrou zábavou. Sice patřím do mladší generace diváků, která už je asi z větší části odkojena na úplně jiných kusech, ale film mého srdce je bezpochyby tohle a stále pro mě neztrací na síle ani učinnosti. Když jsem se na něj před pár lety zpátky opakovaně díval, tak pro mě měl význam asi hlavně vtom, že tam byly bláznivé gagy a můj oblíbený Piere Richard. Nakonec jsem si bez tohoto snímku nedokázal představit rok a mimo těch všech skvělých gagů, vychytávek, legendárních scínek, vynikajcí souhry mezi Aldou a Pierrem, v něm spatřuji i skvělý obrovský přesah, i pěkný kus pochopení. Prostě taková hezká studie nesmělosti s úsměvem. Možná si díky ni jednou trumfnu i usmát se dá a říct dobrý den. Směle za nás všechny nesmělé - DĚKUJI PIERRE! ()
Řidička kamionu, kterou si Pierre stopnul byla lehce šílená. Ještě štěstí, že se včas dostal z jejích spárů. Jako myči nádobí mu to taky zrovna moc dobře nešlo. Ale pro lásku se musí trpět a snášet různá příkoří. On musel trpět hrozně, když byl tolik nesmělý. Měl spolehlivého učitele, který mu vždy dobře poradil. Sedět s nimi u stolu v restauraci bych nechtěla. Zřejmě bych se z nich asi zbláznila. Po strasti plné cestě se se svou milovanou ženou setkal, respektive, si ji s Aldem stopnul. Takže se dá říci, že se z nesmělosti vyléčil nebo ji spíš hodil úplně za hlavu. Aldo Maccione skvěle doplňoval Pierra Richarda. Richard opět ve své typické roli zmatkáře. Bez těch různých zmatků bychom ho ale jako komika neznali. Vždyť ho proslavily. ()
Není to tak vtipné a tak chytré, jak jsem očekával poté, co jsem viděl snímek "Hračka", ale jsou zde velmi dobré a zábavné scény. Jen prostě nejsou nějak hezky rovnoměrně rozprostřené do celého snímku. Pierre Richard ale sám sebe režíroval velmi dobře a snímek vás rozhodně nebude nudit, jen vás sem tam trochu znejistí. ()
" Héééééj hoooou, vezmu talíř, meju talíř, hodím talíř, chytnu talíř, otřu talíř a šoupnu talíř...Hééééj hoooou, vezmu talíř, meju talíř...." " A tuhle hru znáte? Umývám dveře, utírám dveře, vypadnu dveřmi!! " Jednoznačně nejlepší film s Pierrem Richardem, který vznikl i v jeho režii. Absurdní, bláznivý a šílený. ()
Sedlo mi to zhruba stejně jako Život plný malérů. První půlka mi přišla naprosto skvělá a nabitá hromadou vtipných scén, ale v té druhé to sice pořád má vtipná místa, jenže to zároveň nijak a nikam negraduje, pořád je to jen sled scének a to pak prostě začne být poněkud monotónní a vleklé. I tak se mi to ale líbilo, bavil jsem se u toho a někam to naštěstí i dospělo, takže ty čtyři hvězdy nakonec rád dám a určitě se mi to spíš líbilo než nelíbilo. Slabé 4* ()
Je suis timide... mais je me soigne som videl spolu so Spencerovym kultom Pari e Dispari a pre mna to bol nezabudnutelny vecer. Hlasky nezabudnutelne, Kamen Richard sa preslavil praveze blaznivymi komediami potrhlych chlapikov, staci vediet, ze to ma i odvratenu stranu - Richard sa rozisiel v zlom s urcitymi clenmi rodiny - neradi ho videli v udajnom strapnovani sa. Richard sa komediam proste rozumie, vidno, ze je komedialny megatalent. 100 % ()
Tenhle film je sice o Looserovi, ale není to americká komedie, kde se hrdina stane na konci Rambem. Citlivý mladý muž, který je zakřiklý a všeho se bojí. Kvůli své vytoužené udělá cokoliv. Musím zde vyzdvihnout hlavně nezapomenutelnou hudbu !!! Také scéna s mytím nádobí je sice vtipná, ale jak tam přijde vedoucí kuchyně a snaží se pošlapat Richardovo mytí je místy nechutná (snaží se z člověka zcela odebrat jeho úctu ). ()
Viděla jsem kdysi dávno, ovšem scénu "Á - vezmu talíř, myju talíř, suším talíř, hodím talíř" okořeněnou geniálním hercem malých rolí, co hrál plukovníka v četnících, si připomenu při každém mytí nádobí. Snažím se film sehnat, protože se mi hrozně líbil. Opět francouzské věčné a vděčné téma chlápků, co drží spolu, Pierre Richard, Aldo Maccione (geniální ve Zvířeti jako Sergio Campaňés, ubohý Ital ztracený v Paříži, sempre solo....) a Riviéra, richardovský humor....prostě skvělá oddychovka. Jestli je toto humor, který bývá nazývaný infantilní, pak mi vůbec nevadí.... ()