Veronika Decides to Die
Obsahy(3)
Tento dojemný příběh, natočený na motivy stejnojmenného bestselleru z pera Paula Coleha, připomíná, že všichni lidé někdy potřebují v životě druhou šanci. Tváří v tvář svému bezútěšně předvídatelnému životu se krásná a úspěšná Veronika (Sarah Michelle Gellar) rozhodne spáchat sebevraždu. Když se po svém neúspěšném pokusu probudí v nemocnici, lékaři jí sdělí, že předávkování léky jí způsobilo infarkt s nenapravitelnými poškozeními srdce. Veronice zbývá jen pár týdnů života a tak se bez zábran chová a vyjadřuje zcela otevřeně – tak, jak by jí společnost nikdy dříve nedovolila. Veronika ve své otevřenosti nachází úlevu, její mysl se pročišťuje a ona se zamiluje do překvapivě tichého a velmi zajímavého pacienta. Tento mladý muž v ní probudí emoce a touhu po vší kráse, kterou jí může život nabídnout… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (362)
Dojemný film s úžasnou Sarah Michelle Gellar v hlavní roli. Hlavní postava se utápí ve stereotypu, trpí depresemi a rozhodne se spáchat sebevraždu. Bohužel se jí to nepovede a tak se ocitá v sanatoriu pro duševně choré lidi s tím, že si svou nepovedenou sebevraždou poškodila těžce a nenávratně srdce a brzy zemře. Jenže co když najde důvod žít? Film má příjemné tempo, konec je možná mírně očekávatelný, ale to filmu neubírá. Člověku spíš ukápne slzička :) ()
Knihu si nepřečtu, ale film je dobrý i když uspává. ()
Začátek vypadá víc než slibně. Zajímavé téma i prostředí - psychiatrická léčebna a v ní 28. letá žena, která to má sice v hlavě v pořádku, jen se jí jaksi nepovedlo zasebevraždit. Navíc se po probuzení dozví, že jí zbývá jen pár týdnů života. Jak se s tím vyrovnat? Hraním na piáno a sbalením nemluvného spolupacienta? Film bohužel za čas sklouzne spíš k průměru a zajímavost se pomalu vytratí. Škoda. ()
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek, takže možná hodnotím moc přísně, ale film je ochuzen o skvělé a hlavně zásadní okamžiky, které dávají ději úplnost a právě tu Coelhovskou genialitu... přečtěte si knihu :) ()
Filmová adaptace skvělého knižního zpracování se povedla. Bohužel již však v sobě nenese kouzlo a hloubku předlohy, chybí zde detailnější pojetí postav a jejich příběhy. Film je tedy ve srovnání s románem dosti přímočarý a plochý. Lepší průměr díky dobrým hereckým výkonům a zajímavě vyvedenému prostředí. ()
Nemalo to všetko, čo to malo mať, aj keď snaha tam bola. Prečítajte si radšej knihu od Paula Coelha...dá vám toho stokrát viac ako tento film. ()
Jeden z nejlepších filmů, které jsem za poslední dobu viděla ... Sarah jsem si v takovéhle roli nedovedla představit, ale neskutečně mě ohromila, byla výborná, stejně jako nemluvící Jonathan .... 5* si zaslouží právem, přestože na konci jsem čekala větší drama ()
Viděno den po přečtení knihy. Filmové zpracování se mi místy líbilo, místy mi zas vadilo, že se nedrží předlohy. Atmosféra dobrá, zas ale chyběla spousta věcí, které by tomu všemu snad dávaly větší smysl; přišlo mi, že film jen klouže po povrchu a každou věc jen lehce nakousne. A S.M.Gellar navíc nepatří mezi moje oblíbenkyně.... 50 % ()
Ponurý komorní příběh, kde hlavní hrdinka nevidí důvod proč žít a ze začátku byly její pocity skvěle popsány a vykresleny, později, kdy začíná nalézat znovu chuť k životu pro mě film ztrácí svoje kouzlo. Především jsem nepochopil jaké důvody vedly Veroniku k takové náhlé změně životního postoje. Přesto je to zajímavý film, jehož největší a snad i jedinou vážnější chybou je místy televizní zpracování. Zajímavý námět, který by možná byl ještě zajímavější, kdyby to nedopadlo tak šťastně a trochu naivně, ale stále příjemný film, kterých v dnešní době moc neuvidíte. Za mě lepší tři hvězdičky.... ()
Četla jsem knižní předlohu, která se mi líbila a tak jsem ráda, že jí tvůrci filmu poměrně hodně věrně drželi, navíc hodnotím kladně, že film je pojatý značně komorně. Taky musím přiznat, že Jonathan Tucker mi do role Edwarda přesně sedl, tak nějak jsem si ho představovala. Je mi ale jasné, že námět spoustu lidí neosloví, možná záleží trochu i na tom, v jakém psychickém rozpoložení se zrovna divák nachází. ()
Pár lepších momentů, jinak jedna obrovská nuda. A ten konec? Patrně žert. ()
Román spisovatele Paola Coelha zfilmovala režisérka Emily Young a nám tak poskytla možnost podívat se na úžasných 103 minut dramatu o naší společnosti, která dle autora rezignovala a oddala se hromadnému šílenství. Musím uznat, že na té myšlence něco je. Všichni se tak hrozně moc snažíme zapadnout mezi ostatní a být „normální“. Znamená ale stále být normální opravdu být normální nebo se ve jméně socializace všichni dobrovolně oddáváme šílenství? Mezi jasné plus musím zařadit herecké výkony. Brilantní Sarah Michelle Gellar působila vážně realisticky a je vidět, že od první série Buffy z ní vyrostla paní herečka. David Thewlis(Remus Lupin z Harryho Pottera) si roli svérázného psychiatra s podivnými metodami užíval a na kvalitě je to jasně poznat. A jmenovat musím i Jonathana Tuckera, který postavu mlčícího Edwarda perfektně vyjádřil jen a pouze svou mimikou. Děj je špičkový – dívka odhodlaná zemřít poznává v léčebně, že život není zas tak hrozný a opět dostává chuť vstát i v nadcházející den. Spolu se svým osudem navíc ovlivní i životy ostatních, zejména traumatizovaného mladíka, který v ní nalezne důvod, proč mluvit a milovat. Jak to dopadne, se nechte překvapit. Konec totiž překvapivý opravdu je. Jestli kladně nebo záporně to nechám na vás. Já včera zuřil a nadával, ale když jsem dnes vstal a znovu se nad celým filmem zamyslel, uvědomil jsem si, že jsem na úkor nepřibarveného konce žádal konec, který by k filmu neseděl. Děj může totiž na první pohled působit velmi depresivně, ale ve své podstatě a celé své kráse je to film o znovu naleznuté naději a světle, které rozzáří i to největší temno v tom, co nazýváme duší. Co musím naopak vytknout je prostředí psychiatrické léčebny. Celé to působilo chaoticky a nerealisticky. Například pokoje – Edwardův pokoj je vybaven a ponechán ve staromódním stylu budovy, zato pokoj, kde je Claire, je přestaven a moderně vybaven. A pokoj Mari zase vypadá oproti ostatním pokojům takový prostý a „chudý“. Nemůžu říct, jak to v takové léčebně doopravdy vypadá, protože jsem (zatím: D ) v žádné nebyl, ale myslím, že od reality se psychiatrická léčebna Villete liší značně a nevyžehlí to ani označení „soukromá“, které naznačuje nadstandard od typického nemocničního lůžka. Další příklad: Celé se to tváří tak hrozně „nóbl“ a potom z ničeho nic je střih a scéna na oprýskaný a rozbořený bazének. A takhle bych mohl pokračovat dál a dál … to se prostě moc nevydařilo. ()
Smutný příklad toho, jak promarnit výbornou předlohu a silné téma, v ní obsažené... nevím, asi jsem očekávala příliš.... a Sarah Michelle Gellar? trochu větší snaha z její strany by nebyla na škodu... ()
Mám ráda knižní předlohu a proto jsem chtěla vidět i film. Když jsem zjistila kdo v něm hraje, tak jsem se upřímně zděsila, ale nakonec jsem do toho stejně šla. A ještě že tak. Bylo to krásné krásné a krásné. ()
Fascinující drama, které je natočené podle stejnojmené knihy Paula Coelha, mě nesmírně obohatilo.. Příběh má poněkud pochmurnou atmosféru, ovšem na excelentně zahrané výkony, které jsou plné emocí a lidskosti, mě místy opravdu dojímaly. Opravdu silný filmový zážitek, u kterého jsem pochopil jiné hodnoty a váhu svého života. Závěr = 100 % ()
Balzam na dušu. Celý film som preplakala a za tu kopu sĺz som bola istá, že strhnem jednu hviezdu :-) Neznášam také dojáky. No koniec zdvihol laťku ešte o niečo vyššie. Naozaj som ho nečakala. Nič prvoplánové. A Sarah Michelle bola proste skvelá. TLIESKAM. ()
Moc dobrý film, který vám celou dobu přijde depresivní, ale po zhlédnutí vám dojde, že to vlastně až tak depresivní nebylo. Herecký výkon S. M. Gellarové kolísal, v některých pasážích byla skvělá, někdy mi přišla nepřirozená - špatně zvolené gesto, pohled, to všechno nakonec působilo rušivě. Příběh a práce s kamerou každopádně vynikající. 80% ()
Veroničino rozhodnutí je pevné a nezdolné, do té doby dokud nad ním může vládnout. Snímek ukazuje jak jsou blanky mezi oběma rozhodnutími těsné, smutek se snadno přetaví v něco jiného. Film není hluboce skličující, ani v něm není na první pohled tolik k zamyšlení, klíčové situace nejsou vyhroceny, ve filmu je zřejmá jistá odevzdanost a stále rostoucí vzdor a to aniž by si to nějak protiřečilo. ()
Tenhle film má duši!!! Věděla jsem, že ponese nějaké poselství, ostatně přesně tak, jako vždy, když zrovna jde o Paula Coelha. Bylo v něm řečeno tolik pravdy, že vidět jej jednou prostě nestačí!!! ()
Příjemné, moudré, nutící k zamyšlení nad vlastním životem. Závěr příjemně překvapivý. (technická poznámka - na DVD je strašně utopený zvuk, musel jsem dát volume hodně doprava, aby bylo něco slyšet) ()