Dobrodružství Barona Prášila

Fantastický film, ovšem nemůžu dát pět, prostě nejen že se k tomu moc nemám, ale také cítím, že ten film na všechny prostě nedosahuje. Možná je to tím neokoukaným stylem Gilliamových filmů, možná něčím jiným, nevím čím, ale to je jedno. Co není jedno, to je zážitek. A ten byl velký. Ne ve všech částech stejný - někdy to působilo roztahaně, někdy zbytečně, ale jako celek je Dobrodružství barona Prášila velmi příjemným požitkem. Neokoukaná a notně fantasy zápleka, jedinečný obrazový styl Terryho Gilliama, výborná hudba, skvělí herci - hlavně pak mistrovský John Neville a hlava Robina Williamse, Krále Měsíce. (jak pravdivé). Má to parádní atmosféru, neuvěřitelný příběh působí uvěřitelně (stejně jako všechno ostatní v tomhle filmu), jen ke konci už mě to tak nebavilo, ale zatím to vypadá, že tenhle neduh mají všechny Gilliamovy filmy. Každopádně mě se to z nemontypythonovských věcí zatím líbilo asi nejvíc a rozhodně se podívám znovu, protože nejen že to třeba víc ocením, ale takí proto, že se takových filmů točí opravdu málo. Nádherný skvost, mix mnoha žánrů, díky příběhu to zaujme i děti, protože to poletování po Měsícíí se opravdu nedá zapomenout. Tomuto osobitému režisérovi, jedinečné osobnosti ve svém oboru, začínám přicázet na chuť čím dál víc. 86%. (27.01.2015)

Bublavé obdoví Terryho Gilliama konce 80tých a první poloviny 90tých ve mne budí stále větší a větší respekt. Baron Prášil je stejně tak velká a barevná bublina jako Brazil, Král rybář, či 12 opic. Nicméně podobnost bublin končí u ohromující velikosti a pestrosti. Co se týká žánru, tak Gilliam evidentně nemá problém přepínat z jednoho do druhého bez ztráty nápadu a hlavně osobitosti. Prášil je u mne podtržen tím, že jeho příběhy moc dobře znám a vždycky mi tohle fantazírování přišlo jako to nejlepší možné cvičení pro hlavu scénáristy. Funguje tu všechno. Nadhled, bizzar, absurdita, ale i krutost (kdo se dneska nebojí sekat nepřátelům hlavy a ukazovat hnusnou smrtku v takhle velkých a rodinných filmech) a nádech hlubšího významu. Inu látku dostal režisér, který si o ni svým vnitřkem hlavy přímo říkal a podle toho to dopadlo. Upřímně si nepamatuji, kdy by mě tak moc bavil "dobrodružný" film. Dokonce jsem myslel, že už se toho přídavného jména bojím. (02.07.2014)

Není to čistokrevná pohádka, jako dobrodružný film to také nefunguje, snad vtipu a nadhledu je tu dost, ale to je na můj vkus trochu málo. Vizuálně typicky gilliamovsky prapodivné, s leckdy šíleně divadelně vypadajícími kulisami. Na jméno režiséra začínám být tak trochu alergický, neboť co film to ulítlost. Ne že by mi vadil fakt, že vše není typicky hollywoodská škatulka, ale tento styl se mi jednoduše nezamlouvá. I ta stopáž je moc, protože scénář je maximálně prostinký a v podstatě zde máme jen tři velké flashbackové části (měsíc, sopka, ryba). Konec je rovněž značně prapodivný. Holt si zde tvůrci pustili fantazii na špacír a podle toho to vypadá... (17.10.2006)

Terry Gilliam je tak trochu cirkusák. Nemám rád cirkusy. Ale miluji Gilliama, je to asi mojí absolutní rozháraností, ale je to tak. Baron Prášil je (zatím) jeho největší realizace a možná pro něj osobně i jeho Opus magnum. To co mě na tomto filmu přivádí v nevěřící úžas je přehršle nápadů a obrovská míra fantazie, která doslova vyskakuje z každého políčka. Jednotlivé epizody Baronova vyprávění jsou pastvou pro oko a mají neskutečný vizuální a snový náboj. Gilliam není nejlepší režisér na světě, ale jako strojvůdce vlastní imaginace, dokáže do svojí lokomotivy doslova futrovat lopaty fantazie a je mu tak trochu jedno, že vlaku možná bouchne kotel, hlavně když to sviští. Ač film vznikl již před více jak dvaceti lety, jasně zde vidíte scény které přinejmenším inspirovaly dnešní velkofilmy (např. Pán Prstenů, Harry Potter atd.). Film vznikal s obrovskými problémy, tak jak je u Gilliama zvykem a to se možná trochu podepsalo na tempu vyprávění. Některé scény jsou až tak nestandardní, až nepřipravené diváky vykolejí (zvláště ty na měsíci), pak je tu velké ALE u zaměření filmu, pohádka to je, ale dětem z toho moc nezůstane, takže asi pohádka jen pro dospělé. Režie jako taková by zasloužila více citu pro příběh a tempo, Gilliam chvílemi kašle na nějaké směřování a dramatické oblouky a jen se opájí vlastní geniální scénikou. A něco Vám řeknu, já mu to žeru. Kašlu na nedokonalosti, protože u tohoto filmu je překryje nádherná opona a duch vítězí nad hmotou a kopá jí s rozběhem do zadku. 85% (31.03.2009)

Kdo jiný by měl na plátno převést příběhy fantasty Barona Prášila než Terry Gilliam? A udělal to znamenitě a přes u něj tradiční obrovské produkční problémy až výborně. Film je famózní přehlídkou imaginace ex-pythona, opulentní výpravy, fantastických kostýmů, různých nestvůr, monster a bizarních prostředí, v nichž naprosto vyniká nekonečná Gilliamova fantazie a smysl pro absurdní situace. Pasáže na Měsíci patří k absolutním vrcholům a jsou vskutku fascinující, strhující a dodnes naprosto unikátní a originální. Po celou dobu navíc nechybí svižné tempo, v němž se toho děje tolik, že je těžké to postřehnout a divák by se tím pádem neměl nudit. V hlavní roli vyniká John Neville, vedle něhož nejde přehlédnout svůdně a lolitkovsky krásnou Umu Thurman, typicky zábavného Erica Idlea a v neposlední řadě i roztomilou a sympatickou Sarah Polley. Zvláštní pozornost pak zasluhuje krace Robina Williamse, která je výtečná a přesně odpovídá jeho komickému založení. Jestli na něco snímek doplácí, pak na to, že je až moc dada a scénář v něm prakticky neexistuje, protože jde o sled jednotlivých scén, které vzhledem k vypravěči postrádají elementární logiku, nedávají smysl a někdy jsou až přestřelené. Ani humor asi nefunguje vždy tak, jak si tvůrce představoval, to už ale tolik nevadí. The Adventures of Baron Munchausen není nejlepší Gilliamův počin, nejvíc ale vystihuje jeho podstatu a to, o čem jeho filmy bývají. Vždyť on sám je takový Baron Prášil. 70 % (24.06.2019)