Winnetou und das Halbblut Apanatschi
Il giorno più lungo di Kansas City
Winnetou a miešanka Apanači
Winnetou and the Crossbreed
Režie:
Harald PhilippScénář:
Fred DengerKamera:
Heinz HölscherHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Götz George, Uschi Glas, Walter Barnes, Ralf Wolter, Miha Baloh, Marija Crnobori, Ilija Džuvalekovski, Vladimir Leib (více)Obsahy(1)
Nenechaví banditi si brousí zuby na zlatý důl a jen hrdinný náčelník Apačů a jeho věrný přítel se jim dokáží postavit... Půvabná míšenka Apanači dostává od svého otce k narozeninám zcela výjimečný dar – zlatý důl. Je to však zároveň dárek velice nebezpečný. Její otec, osídlenec Mac Haller, byl právě kvůli němu zavražděn. Apanači a její malý bratr Happy se stávají štvanou zvěří… Proti bandě Curly Billa jí může pomoci jen lovec kožešin Jeff Brown a Vinnetou s Old Shatterhandem... Po neúspěchu předchozí mayovky Old Surehand se producent Horst Wendlandt rozhodl obnovit přízeň diváků a fanoušků snímkem s tradiční dvojicí, tedy Vinnetouem a Old Shatterhandem. Přesně řečeno měl Wendlandt původně v plánu, aby Vinnetou a míšenka Apanači sloužil jako představení přítomností jiného bílého hrdiny z Mayova kánonu, Old Firehanda. Nicméně tvůrcům se nedařilo najít vhodného představitele, tak dali přednost změně scénáře ve prospěch zavedeného hrdiny a jeho hvězdného představitele. Vinnetou a míšenka Apanači představuje v sérii mayovek poněkud atypický snímek, kterému puristé vyčítají odlišnosti od naivního romantismu předchozích snímků i Mayova světa. Vedle řady herců, kteří se objevili ve stejných i odlišných rolích již v předchozích mayovkách, se může film pochlubit angažováním Uschi Glassové, kterou objevil právě Horst Wendlandt. Budoucí velká německá hvězda se zde zhostila první větší role své kariéry coby představitelka titulní Apanači. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (173)
Fuj! zumpa nejvetsiho kalibru uplne stejny kulisy a zabery vykradeny z minulych dilu kdyz prijizdi takzvani kejovove muzete zahlidnout apace vedeny Incucunou trapny pokusy o humor to pak potapi definitivne tohle byla snad komedie cilena to neni jinak mozny proste ujeta hrozna groteska kam klesli mayovky pod reziserem Phillipem to sem nezral nezachrani to ani zaporaci ti stoji taky za prd a o tom dabingu snad uz radeji nepsat jenom sem cekal kdy zacne Barkera mluvit nekdo jinej protoze to z Razem jeblo mluvil jak v poslednim tazeni Stepnicka tu zase namluvil asi 15 postav a komicky bylo jak nekdo koho daboval a nekdo dalsi k tomu se tyto dve postavy hadali a on se tak hadal sam se sebou a najednou plesk dalsi zaber a mluvi to najednou nekdo jinej co zas namluvil 10 jinych postav?! no to mne dorazilo a byla to schnila tresnicka na tomhle vyblitym dortu pokud milujete mayovky tomuhle se vyhnete a nekazte si dojem je to fakt prasecina ()
Už jako mladší jsem z toho byl notně zklamaný. Film zachraňuje jen klasická hudba Martina Böttchera a osvědčené duo Lex Barker a Pierere Brice. Nevadil mi vcelku ani Götz George, jenže režijně a scénáristicky je na tom tenhle díl opravdu bídně. Ani herecké výkony nejsou zrovna výstavní. K výslednému špatnému dojmu pak bohužel přispívá i nepovedený český dabing, na hlasech hlavních hrdinů už je znát věk dabérů a ostatní jsou nadabováni vyloženě tragicky. ()
Režisérsky (jak levná TV inscenace), scénáristicky (ten film snad nemá scénář, je to jen série výbuchů) i herecky...naprostá sračka. Brice a Barker ani svým charismatem nedoženou tuhle nedomrlost. Navíc Old Shatterhand, podněcující k násilí, jde dokonale proti duchu postavy. Jen hudba zaujme, Martin Böttcher napsal pro tento snímek snad své nejlepší kompozice. Zvěsti říkají, že se producent Wendlandt zamiloval do Uschi Glass a chtěl ji obsadit ve filmu, i když to byla prachbídná herečka. Navíc vykrádání scén z jiných mayovek bylo ostudné, Harald Phlipp v tom byl docela přeborníkem. Čímž se dostáváme k tomu, že na téhle mayovce je špatného úplně vše. ()
Věčná škoda toho, že byl tento díl nadabován snad 30 let poté co byl natočen. Hlasy Oldy i Vinnetoua působí jak z domova důchodců a to je moc špatně, když uvážím, že byl tento díl natočen pouhý rok po posledním výstřelu a dva roky po Rudém Gantlemanovi. Vše to pak působí neskutečně strojeně, nepřirozeně a v některých momentech až komicky. No a tohle všechno se zákonitě musí odrazit i v celkovém hodnocení. Kvalit legendárních dílů tento samozřejmě ani tak nedosahuje, ale možná by stálo za to nechat jej v původním znění s titulky. Nakonec však z úcty ke dvěma hlavním protagonistům zvyšuji na 3 puntíky. ()
"Jsme Curly Bill a jeho banda". Na Míšence Apanači je už vidět, že se vaří z vody (jde o 18. majovku v pořadí z celkových 20), Old Surehand z předlohy je bezostyšně vyměněn za Old Shatterhanda, po Pokladu na Stříbrném jezeře je recyklovaně nasazen Götz George atd. Některé scény jsou vyloženě směšné ("Pozor, to je dynamit', skákající postavy za keř při útoku) a , jen pro české diváky, dabing z roku 1993 je už bohužel silně ovlivněn pokročilým věkem Vladimíra Ráže. Přesto si film uchovává atmosféru dětských knih, krajem se pořád projíždí Vinnetou, v kádi se po svém schovává Sam Hawkens a banditi nejsou žádná ořezávátka, vypadají tak, i jednají. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (27)
- Kromě těch Mayovek natáčených v Jugoslávii mělo dojít i k Mayovce, která by byla natáčena ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 1967 nabídl producent Horst Wendlandt hlavní roli Pierru Briceovi už s hotovým konceptem příběhu. Brice předběžně souhlasil, ovšem požadoval možnost aby se později mohl k hotovému scénáři vyjádřit. Wendlandt ale neměl pro hercův požadavek pochopení, oba se pohádali a k natáčení nikdy nedošlo. (Stocki)
- Film je v pořadí šestým snímkem, ve kterém si společně zahráli Pierre Brice a Lex Barker. (hippyman)
- Ve filmu si zahrál orel skalní jménem Peter. Dvaatřicetiletý dravec nasbíral bohaté zkušenosti již během natáčení filmů "Der Adler vom Velsatal" a "Tal der Adler a Der Cornet". (hippyman)
Reklama