V říši Stříbrného lva

Snímek samozřejmě navazuje na předchozí film ´Divokým Kurdistánem´ (1965), avšak literárně chronologicky je opět předním. Aby to tedy mělo nějakou logiku hlavně v návaznosti, je celý příběh tak překopaný, že s původní mayovkou již nemá takřka nic společného. Na snímku se také podepsal značný tvůrčí spěch. Dokud se mayovky držely své popularity a diváci na ně stále byli ochotni chodit, musel být nasazen do kin skutečně co nejdříve.. Po dějové stránce tedy nic moc. Jak prohlásil jeden určitý filmový kritik: “Celý film je jednou sérií bojů, honiček a bitev, což je velmi únavné a také vyznívají naprosto zbytečně.” Nelze nesouhlasit. Tohle přece nemá být žádný akční či válečný film. Dobrodružství z orientu, jak se něco takového jednoduše nazývá, to sice pro někoho může vypadat, ale přímé tolik populární mayovky jsou přeci jen o něčem jiném. Při porovnání s předchozími snímky, kde je hlavní hrdina Kara ben Mensi, se sice viditelně neliší, ani anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem nezklame svým anglickým humorem, ale pokud se zaměříme na logiku věci, spíše vítězí svévolnost tvůrců a z toho vzniklý zmatek napříč všeho použitého. Bez všímavosti tohoto neduhu se jinak snímek dá po filmové stránce užít a u televizní obrazovky náležitě odpočinout. (02.04.2021)

Rozhodně slabší než Divokým Kurdistánem a bohužel viditelně šité dvěma horkými jehlami najednou. Příběh sice dává smysl, ale jeho postavy rozhodně ne. Jak zlikvidovat vůdkyni křesťanské sekty? Nemusím nic vymýšlet, stačí utíkat před Karou ben Nemsí a hle, sama se mi před puškou objeví. Dvojice Archie - Lindsay nedosahuje takové vtipnosti jako v Divokým Kurdistánem, ale má pár světlých okamžiků, především hašení a příprava pasti ve stanu. Závěrečnou bitku na lanovce, která je kaskadérsky docela vděčná, dost ničí detaily na bijce, ve kterých se někam ztratil rudý fez. (05.08.2012)

Poněvadž Gottlieb režíroval takřka zároveň Divokým Kurdistánem a V říši Stříbrného lva, mohl si dovolit filmy vlastně navázat, což byla dosud v mayovkách věc naprosto průkopnická. Ve srovnání se skvělým předchozím filmem je tento přece jen o trošičku slabší a Angličané jsou o poznání méně údernější, ale podívaná je to stále skvělá. Dějově jsem něco ze stejnojmenného románového cyklu dokonce i našel a například solná jezera jsou zase vypůjčena z prvního dílu prvního Mayova orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. (07.03.2005)

Jéžiš, to byla nuda. Knihy z Kadir Bellem jsou trochu méně zábavné než ty s Old Shatterhandem, ale u filmu je ten rozdíl propastný - Stříbrný lev prohrává proti kovbojce natočené ve stejném roce na lopatky. Nezáživný děj s odfláknutými momenty plus neatraktivní krajina spolu s únavně zaměnitelnými jmény odtažitého arabského světa mě čím dál víc nutily vypnout film před koncem. Nakonec jsem dokoukal. Ale byla to dřina, musel jsem přetrpět všechny ty scénáristické výmysly, podivnou režii i legrační souboje. (04.11.2012)

I když téměř každou scénu podporuje skvostný hudební motiv, k vyššímu levelu to zkrátka nestačí. Tyhle Mayovky jsou jak Baťovy cvičky. A když pokaždé držím palce záporákům, není něco v pořádku. A v každém podobném filmu se objeví nějaká přemoudřelá postava až hanba, tady Mara Durimena (škoda, že skapala až na konci). S postupem času se směju i všem bojovým scénám, které dnes působí neuvěřitelně amatérsky, to máte tak - párkrát se vystřelí a je po boji, hlavní záporák vždycky někam uteče a tam ho zmasakruje buď superstar s X-factorem v jednom Kara ben Nemsi, nebo jinej nechutnej klaďas (Ahmed bla bla). Přesto je to vcelku zábavné, tedy - svým způsobem. (20.08.2011)