V říši Stříbrného lva

Pátá či kolikátá mayovka v řadě... ti indiáni měli tentokrát na hlavě fezy, turbany a ručníky, Old Shatterhand si změnil jméno a velcí náčelníkové neschovávají své poklady v jeskyních, ale staví je na odiv. Kromě těch chaldejských. 90 minut a opět stejný recept užívající přestřelek, chamtivého záporáka (v těch mayovkách jim snad nikdy nejde o nic jiného než zlato, jednou to tedy bylo černé zlato), komické postavičky (otravná dvojice angličanů), únosy, útěky, ordály a spousta scén, jež neposouvají děj a necharakterizují postavy, které to při své plochosti a dětské čitelnosti vlastně ani nepotřebují. +++++ Speciálně těmi božími soudy by se mělo šetřit, jeden na film je příliš. Připomíná mi to jeden vtip... Katecheta v nedělní škole se snaží vysvětlit žákům, co je to zázrak. "Představte, že vylezu na věž, skočím dolů a nic se mi nestane. Co to je?" Pepíček: "No, to je štěstí." "Hm, štěstí, dobře. Ale já vylezu ještě jednou a zase skočím dolů a zase se mi nic nestane. Co je tohle?" "No, to je fakt klika." "Klika, říkáš... ale já vylezu potřetí, skočím dolů a ani teď se mi nic nestane..." "Nojo, to už je trénink." Kara ben Nemsí ten trénink má a proto by nikoho božím soudem neměl být schopen přesvědčit! (23.09.2014)

V říši Stříbrného lva přímo navazuje na předchozí májovku Divokým Kurdistánem stejným duchem. Naivita je zřetelnější a každou chvíli se soupeřící strany na výsluní ochranné vladařovy ruky střídají. Jihošpanělské hory, skalní útvary a pouštní části jsou působivou kulisou pro zidealizovaný příběh s chlapeckou vůní po královském dobrodružství romantiky dálek, panenské přírody, tajuplného nebezpečí a upřímného a čestného postoje na straně spravedlnosti a dobra. Celý ten dětský dobrodružný svět z knih a představ ožívá a s nostalgickou hřejivostí přináší přenesený pocit uspokojení. Pro zábavu a odreagování je to ideální filmový výtvor. Hlavní postavou příběhu je samozřejmě aktivní bojovník za spravedlivý řád světa Kara ben Nemsí (velmi příjemný Lex Barker s hlasem Gerta Günthera Hoffmanna). Po jeho boku stojí věrný a spolehlivý německý ovčák a oddaný přítel Hadži Halef Omar (sympatický Ralf Wolter), trpící zuřivými návaly povýšeného vychloubání. Třetím hrdinou na straně dobra je Ahmed el Corda (zajímavý Gustavo Rojo s hlasem Michaela Chevaliera) v neústupném boji za osobní i kmenovou spravedlnost a ve jménu osudové lásky. Hlavní ženskou postavou je mladá Ingdža (půvabná Marie Versini s hlasem Ursuly Heyer), dcera šejka chaldejských křesťanů, s romantickou funkční linkou. Nejvýraznější postavou na straně zla je Machredž z Mossulu (dobrý Djordje Nenadovic s hlasem Martina Hirtheho), vytrvalý a vynalézavý ve své pomstychtivosti a podlé zákeřnosti. Pozadu nezůstává Abú Sajf (velmi zajímavý Sieghardt Rupp), vychytralý a nesmlouvavý vůdce všehoschopné pouštní lupičské bandy. Humorný nadhled je opět doménou velkorysého anglického lorda Davida Lindsaye (příjemný Dieter Borsche) a jeho oddaného sluhy Archibalda (zajímavý Chris Howland), trefného komentátora prožívaného dobrodružného nebezpečí. Z dalších rolí: laskavý a ovlivnitelný vládce padišáh (Fernando Sancho s hlasem Konrada Wagnera), dobrosrdečný Ingdžin otec a chaldejský šejk Kadir Bej (Charles Fawcett s hlasem Curta Ackermanna), Machredžova zuřivá a poslušná pravá ruka Durek (zajímavý Antonio Iranzo s hlasem Rainera Brandta), Ingdžina láskyplná babička a moudrá nejvyšší chaldejská kněžka Marah Durimeh (zajímavá Anne-Marie Blanc), či vůdce kmene Abtuelů šejk Zedar (Antonio Casas s hlasem Wolfganga Lukschyho). Občasné sledování filmového vítězství dobra nad zlem a následné nastolení idealistické rovnováhy spravedlivého řádu světa chlácholí a v duši zanechává jiskřičku naděje a potřebnou odvahu do normálního života. (14.02.2017)

Poněvadž Gottlieb režíroval takřka zároveň Divokým Kurdistánem a V říši Stříbrného lva, mohl si dovolit filmy vlastně navázat, což byla dosud v mayovkách věc naprosto průkopnická. Ve srovnání se skvělým předchozím filmem je tento přece jen o trošičku slabší a Angličané jsou o poznání méně údernější, ale podívaná je to stále skvělá. Dějově jsem něco ze stejnojmenného románového cyklu dokonce i našel a například solná jezera jsou zase vypůjčena z prvního dílu prvního Mayova orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. (07.03.2005)

Rozhodně slabší než Divokým Kurdistánem a bohužel viditelně šité dvěma horkými jehlami najednou. Příběh sice dává smysl, ale jeho postavy rozhodně ne. Jak zlikvidovat vůdkyni křesťanské sekty? Nemusím nic vymýšlet, stačí utíkat před Karou ben Nemsí a hle, sama se mi před puškou objeví. Dvojice Archie - Lindsay nedosahuje takové vtipnosti jako v Divokým Kurdistánem, ale má pár světlých okamžiků, především hašení a příprava pasti ve stanu. Závěrečnou bitku na lanovce, která je kaskadérsky docela vděčná, dost ničí detaily na bijce, ve kterých se někam ztratil rudý fez. (05.08.2012)

Všechny Mayovky jsou prodchnuty jistým kouskem naivity a je to jedna z věcí kterou přiznivci očekávají a akceptují, ale když se k tomu přidá i naivita režiséra a sénáristy, tak vznikne film na který se dá dívat jen se sebezapřením. Zde jsou příklady: Přežití Machredže, který spad v minulém dílu do 15 metrové propasti a odnesl to jen šrámem na tváři....a to se V říši odehrává okamžitě po Divokém Kurdistánu, takže tam ani nebyl nějaký čas na rekonvalescenci. Solné jezero, které Kara říká že se dá objet za tři dny má na jednom záběru velikost Máchova jezera. Útěk M.Versini za pomocí Machredže, při kterém ji vypadne dýka na skálu a stráž, která stojí 3 metry od ní si ničeho nevšimne....atd, atd. (07.03.2005)