Reklama

Reklama

Žut

  • Západní Německo Der Schut (více)

Obsahy(1)

Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

Cassandra 

všechny recenze uživatele

Mayovky jsem měla vždycky celkem ráda, takový Poklad na Stříbrném jezeře jsem viděla nejméně dvacetkrát (a občas, když se mě někdo zeptá, co chci, řeknu že druhou půlku plánu, krmivo pro koně a pět tisíc dolarů:) a Žut patří k těm lepším - casting se povedl, příroda je nádherná, patos správně dávkovaný a jako bonus scény typu Barker bodá "nožem" do "medvěda", v "noci" jsou na nebi vidět bílé obláčky a do toho zvukař dělá usilovně hú, hú, aby se diváci nechali oblafnout, ale to k zážitku patří. Chybí sice hláškující indiáni, ovšem dostatečně je nahrazuje lord se svým sluhou. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

No tak je to taková stejně dobrodružná nota, jak příběhy z divokyho západu, akorát že tady to má být orient (což mi k Jugošce zase moc nesedí, stejně jako postavy, hadry, příroda atd.). Co jsem nevěděl, tak nejenom že Karu ben Nemsího hraje zase Lex Barker, ale že je to i stejná literární postava, jak Old Shatterhand. Samozřejmě je to dokonalej gentleman, hrdina a dobrodruh, kterej přežije všechno, všechno mu vyjde a dycky vyhraje, ale to se není čemu divit. A tak to odskáče chudák záporák Nirwan (copak asi poslouchá za muziku?) neboli Žut, kterej teda ale taky nebyl nic moc. Docela trapně vyznívají rádoby komediální postavy Hadžim, lord a sluha, kteři ale jsou spíš na ranu, než aby skutečně pobavili. ()

Reklama

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Naprosto otřesná bída, a to ani ne tak příběhem nebo humorem (Halef i Archie jsou mile komické postavičky), dokonce snad ani hereckými výkony (byť Barker není asi ve formě), ale režií a především střihem. Jakmile dojde na nějakou akci, jde střih neortodoxní cestou maskování všeho, co se z jakéhokoliv důvodu nenatočilo a výsledek je velmi nepříjemně nesledovatelný sled spolu nesouvisejících záběrů, které se ovšem snaží vzbuzovat dojem, že na sebe plynule navazují. Kdyby tohoto nebylo, snad bych i hvězdičku přidal. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

May má buď velmi malou fantazii nebo ví, co zabírá na kluky. Vždy když hlavní záporák má bezvadnou příležitost zabít Kara ben Nemsího, nevyužije ji. Postavy se neustále nechávají zajímat, aby se mohly osvobozovat a zase zajímat a pak se někam harcovat a to vše jen proto, že jedinou zápletkou je "Zlý Žut zajímá lidi, trápí lidi, je třeba jej odstranit." Děj tak i přes neustálou akci totálně stagnuje, jako v nějaké klukovské hře na vojáky, v níž děti "umírají" a zase "ožívají", moc jim nejde o to, za co bojuje, spíš o pronášení "velkých" frází, pobíhání po lesi a dělání "pif paf." May ale už nebyl kluk, můžu na něj mít jiná měřítka. +++++ V Žutovi se mi zcela proti mému očekávání nejvíce líbilo, jak komická dvojice lorda a sluhy pomocí polního vybavení proměňuje své zajetí v kobkách v Anglii. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Člověk prostě musí při úvodních titulcích zapomenout na existenci předlohy. Pak je to skvělé. Žuta považuji za nejlepší z trojice mayovek z Orientu. Oproti ostatním totiž obsahuje humor, a tím myslím ten skutečný (ne humor ve smyslu „Sam Hawkens se uchechtne“). Dialogy jsou vybroušené, i sám velký Kara je místy nabroušený („Sklapni, nebo ti jednu vrazím!“). Navíc Rik Battaglia je jedním z mála padouchů, který má dost charismatu, aby působil jako rovnocenný protivník Lexe Barkera. Jen toho koníka je mi líto. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (17)

  • I přes počáteční obavy všech zainteresovaných slavil Žut velký úspěch - na konci sezony 1964-65 se v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů umístil dokonce na 3. místě. (hippyman)
  • Scéna, v níž lord Lindsay očekává na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa, se natáčela v městečku Petrovać. Původním majitelem této vypůjčené jachty nebyl nikdo jiný, než sám předseda vlády Josip Broz Tito. (hippyman)
  • Jiné názvy filmů:
    Belgie a Lucembursko: Le Prince Noir / A La Poursuite De "Schut". Slovensko: Schut. Dánsko: Kampen I De Sorte Bjerge. Francie: Le Prince Noir. Holandsko: Kara Ben Nemsi – De Held van de Woeste Balkan. Itálie: Una Carabina per Schut. Jugoslávie: Sut. Mexiko: En el Emperio del Mal. Rakousko: Der Schut. Švýcarsko: Der Schut. Španělsko: En el Emperio del Mal. USA: The Shoot. (hippyman)

Reklama

Reklama