Mifune

Už v průběhu první půlhodiny mně došlo, že se dívám na film, který se mi nejspíš nebude líbit. Přesněji řečeno, začala se mi ta šaškárna nelíbit od chvíle, kdy Kresten přijede do domu svého zemřelého otce a na scéně se objeví jeho mentálně zaostalý bratr. Nechápejte mě špatně, ale přijde mi, že tyhle mentálně či fyzicky postižené postavy, zvláště pokud je jim věnována velká část filmu, jsou vypočítavě využívány k získání respektu u kritiků a úspěchu u diváků. Kolik lidí se odváží kritizovat takový snímek? Vždyť se podívejte na toho Ruda. Uznávávám, některé citlivější osoby mohou nad jeho trudným osudem zaplakat. Můžeme se u jeho plácání nesmyslů o ufu a pobíhání v červené kukle smát? Ne. Prostě musíme jeho výstupy přetrpět a čekat na momenty, které se bez jeho přítomnosti obejdou. Můžeme se snad bavit nad počínáním ostatních hrdinů? Sotva. Vím, že Dánové mají zvláštní smysl pro humor, i u některých hořkých komedií se můžeme zasmát. Tady prostě tvůrci jen dali dohromady několik charakterů, lehce zamíchali a vylezl z toho nepoživatelný guláš. Potřebujeme tam nějakou sůl a koření v podobě nějakého nosného děje. Scénář totiž všechno vsadil na Ruda a o zbytek se nepostaral, bez Ruda by žádný film nebyl. Ani ty násilné momenty mi nijak nerozproudily krev v žilách, nejspíš proto, že se tam vůbec nehodily. Veliká škoda, protože ti herci hráli fakt dobře... 50% (13.03.2015)

Nemám rád tieto filmy a je mi jedno, či sú spájané s nejakou dogmou, Larsom vo Trierom alebo s kýmkoľvek iným. Nemám rád filmy, ktoré ma ničím nezaujmú nielen tým, že sú vzdialené od života, ktorý žijem, ale aj od životov, ktoré by som chcel žiť. Iba tak nezaujato pozerám dúfajúc, že sa nájde niečo, čo by zmiernilo môj negatívny odsudok, ktorý rastie od samého začiatku. A nič. (10.07.2023)

Třetí dogma film, který se přece jen malinko od pravidel odchýlil - hudba, kamera. Sám Søren Kragh-Jacobsen zamýšlel natočit optimistický, lehký snímek, a to se mu koneckonců podařilo. Mifune je opravdu milý, úsměvný, nepříliš sentimentální film, který vyniká zajímavým příběhem, jenž nám nenechá příliš času na to, abychom se zamýšleli nad jeho občasnými přehmaty. Pochválit je nutno i ústřední herecký pár, přičemž zvláště Iben Hjejle odvedla hodně dobrý výkon. (16.08.2006)

Tak trochu nahořkle komediální příběh, který byl natočen podle pravidel Dogma, jejichž iniciátorem byl mj. Lars Von Trier. Velmi zajímavý scénář se podařilo přetvořit v pozoruhodný film, který naznačuje, že ve Skandinávii není jen právě zmíněný Von Trier, ale ukrývá se tam více kvalitních tvůrců. Velice dobré jsou v tomto filmu i výkony jednotlivých protagonistů, jejichž jména asi málokomu něco řeknou. Každopádně doporučuji ke shlédnutí. (22.05.2003)

Další "idiotští" dogmatičtí Dánové. Zábavný snímek, s dobře napsaným scénářem a dobře zvolenými herci. Kvalit předchozí Rodinné oslavy či Idiotů však spíše nedosahuje (samozřejmě, jedná se o jiný úhel pohledu). Přišel mi nedotažený motiv Mifuneho, což mi vzhledem k názvu nedává smysl, jinak příjemnej zážitek a Iben je zkrátka skvělá :-) (20.09.2013)