Režie:
Michael HanekeScénář:
Michael HanekeKamera:
Christian BergerHrají:
Isabelle Huppert, Annie Girardot, Benoît Magimel, Susanne Lothar, Udo Samel, Anna Sigalevitch, Georg Friedrich, Gerti Drassl, Viviane Bartsch (více)Obsahy(1)
Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot), plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí v pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo... Kontroverzní Pianistka byla s příznivým ohlasem uvedena na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal za svůj film Velkou cenu poroty. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (344)
Haneke opäť ponúka surový a provokatívny pohľad na život profesorky a učiteľky piána. Jej osamelý život, ktorý zdieľa len so svojou mamou, dostáva po príchode mladíka nový rozmer a je tu priestor pre jej skryté úchylky, ktoré doteraz nemala s kým praktizovať... Film erotikou priamo veľmi neprovokuje, zopár krátkych záberov by sa našlo, ale inak v pohode. Meno Kohútová znie dosť slovensky, prípadne česky, no jej pôvodu sa režisér nevenuje. Všetky scény s jej mamou, výborná A. Girardot sú skvelé a práve tie som si užíval najviac. Celý film je výbornou psychologickou drámou a štúdiou trochu divného človeka a zvlášť ženy, čo je trochu netradičné. Moje žena stále trepe, že úchylný sú len muži, tak som jej rád pustil nový pohľad na vec. Haneke to vie, ale stačilo raz, pretože to nie je film, ktorý by ste si radi púšťali opakovane. Ibaže..., by ste boli aspoň z časti úchylný tiež. 80%. ()
toto sociální drama je vyjímečné svým otevřeným pohledem na běžnou nenápadnou umělkyni, která je týraná z jedné strany despotickou matkou a z druhé svým nevybouřeným sexuálním životem ovlivněným její SM úchylkou. To všechno se v ní bije a musí s tím žít a když navíc není hloupá, tak jí není co závidět. Téma je zpracováno důstojně, jak je u Hanekeho zvykem a postavy se chovají přirozeně a uvěřitelně. Jen díky depresivnímu tónu zůstává pod hranicí pěti hvězd. Rozhodně však doporučuji! [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Zběsilý boj poraněného zvířete vyloučeného ze smečky - c, cis, d, dis, moll, rána, f, fis, g, gis, rána – poraněné zvíře krvácí a klade tlapy na klavír – zbytky své zvířecí bolesti zahrává dovnitř, do kláves – hudba, moll, molo, po němž tápe, otrok své i mateřské vášně. Pod Schubertovými podtóny přeplazí moře a ulehá za horizontem, rozkvétá a bije se v hruď. Zloba, závist, strach. Zlo je léčí, a současně škodí. Plodí zběsilou hru na honěnou. Uštvané zvíře svůj hrdý kruh s já-zvířetem, já-člověkem, dcerou i milenkou rozetne a srovná do čáry až sebesmrtí. Stáli jsme opodál, na břehu a dívali se - krvácíme… ()
Nechápem všetkých akademických predposratých kritikov, ktorí nie sú schopní vidieť na plátne trochu krvi a obsesie. Na čo sa to potom celé dni pozerajú? Pianistka je šokujúca svojou formou pre tých, ktorí sa nechali zmraziť v 50tych rokov a vykukli z mrazáku začiatkom tisícročia. Kvalitný psychologický artový film, stojaci na presných, uveriteľných hereckých výkonoch hlavného trojlístka ako aj dôležitých vedľajších postáv. ()
Jeden z filmů, kterým se můžete pokusit dohnat průměrného chlapa k sebevraždě, kterou rád podstoupí, než by ho měl dokoukat, případně pochopit. Abych to k něčemu stručně přirovnala... Kupříkladu nedávno okomentovaný snímek Toma Sixe-Lidská stonožka označuji za dílo uchyla. Tento film označuji za dílo „intelektuálního úchyla.“ Pokud se vám podaří první třetinu filmu přetrpět mnohaminutová preludia vážné hudby , dostanete se té bláznivé brunhildě pod kůži a zjistíte, že umělkyně musela příliš často navštěvovat stránky pro perverty www.bondage .com. Kdyby nebydlela do svého pokročilého věku u své matky, mohla jí seznamka na zmíněném serveru vyřešit většinu jejích problémů. Bohužel její geronto-incestní porucha situaci značně zkomplikovala a pravděpodobně ji z těch sraček nevytáhne ani její student-božský sexy chasník (vypadá dokonale, zrovínka jako by si odskočil z programu Lebensborn), ačkoli snahu mu upřít nelze. Profesorka tedy ve finále zažije i trochu toho S/M a vzhledem k nejednoznačnému závěru si vlastně nejsem úplně jistá, zda se jí to tedy líbilo, či nikoli. Rozsáhlé intelektuální polemiky o jejím duševním stavu přenechám místním vysokoškolákům, já bych to s pí profesorkou viděla mnohem jednodušeji: za a) razantně zvýšit dávky lithia bez ohledu na bezkonkurenční interpretaci Schuberta za b) kulka do hlavy by také nebyla od věci. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (24)
- Role Eričiny matky byla původně nabídnuta jiné ikoně francouzského filmu - Jeanne Morreau. (Morien)
- Když prochází Erika Kohut (Isabelle Huppert) jídelnou před zkouškou, jsou za ní vidět dva filmové plakáty. První z nich je Frekvence (2000) a druhý Lebky (2000). (Geriel)
- Prvý film, v ktorom Michael Haneke napísal scenár založený na knihe namiesto použitia vlastného materiálu. (Arsenal83)
Reklama