Popelka

Možná je to tím, že jsem tuhle disneyovskou klasiku viděl až po tom, co jsem si už zamiloval hranou verzi z r. 2015, ale bohužel mě neoslovila tak, jak jsem si původně myslel. Překvapilo mě např., že postava prince je v ději téměř podružná a jeho význam je zcela marginální, děj místy uhání doslova mílovými kroky (např. skleněný střevíček si Popelka nazuje až 73. minutě, aby film vzápětí skončil - o osudu sester a macechy již pak není řečeno nic), aby se jindy pro změnu takřka zastavil kvůli - po mém soudu - poněkud otravným hudebním číslům (z nichž je podle mě nejvíc znát, v jaké době ten film vzniknul), infantilní dabing zvířátek mi přišel doslova hrozný, a celkově mi ten film přišel až protivně rodinný (či spíše příliš úzce zaměřený jen na dětské publikum) a americky optimistický. Přesto se filmu nedá upřít, že mě v některých ohledech dokázal okouzlit - animace je velmi hezká a některé záběry jsou vizuálně přímo úchvatné (příchod Popelky do zámku, detail na zlé oči macechy / kocoura...), a nejpozději od proměny Popelky před královským bálem už mě to hodně chytlo - možná i proto, že - ač to může u animovaného filmu znít zvláštně - mi ta kreslená Popelka přišla hodně sexy (nejvíc asi ve scéně, v níž z ní její nevlastní sestry strhají šaty), a zvláště její hlas nemá chybu - občas jsem měl až pocit, jako by ji nenamluvila Ilene Woods, ale Marilyn Monroe. Mám i takový matný pocit, že se mi Disneyho Popelka líbila již v dětství, kdy se objevovala na nejrůznějších školních batozích, penálech, apod. Marná sláva, kreslená postavička ale na skutečnou Lily James prostě nemá. (21.01.2020)

No musím upřímně říct, že mě to takto po letech hodně zklamalo. Samozřejmě vůbec se to nepokouším srovnávat s naší Popelkou. Ale když se zaměřím na to, co se tam dělo, tak hlavní roli mají nesnesitelně otravné myši, kterým alespoň v českém dabingu nejde rozumět. To co se točí kolem Popelky a prince by šlo shrnout do 5ti minut a vyřešeno. Nevím, myslím, že i pro děti to nebude tak příjemná podívaná jako např. Lady a Tramp. (11.12.2023)

Kreslíř, inovátor, režisér a zejména producent Walt Disney už stál v čele animačního studia v Burbanku, když vznikaly postavičky jako pes Pluto, myšák Mickey, kačer Donald, kolouch Bambi nebo slůně Dumbo. V roce 1950 v jeho studiu vznikl i barvami hýřící známý příběh o Popelce. Má šanci oslovit také dnes, i když někteří diváci na nejznámější tuzemskou verzi „s oříšky“ prostě nedají dopustit. Pohádka doplněná o líbivé melodie a hudební čísla disneyovsky roztomilých zvířátek je typickým produktem továrny na kreslené sny. Jen, co se otevře barevnými kresbami prozářená kniha, vypravěč spustí nestárnoucí příběh, kterak krásná dívka musí odolávat trpkému údělu služky ve svém vlastním domě. Nakonec ji ke štěstí nepomůžou ani holoubci natož kouzelné tři oříšky, za vším totiž stojí čarovný proutek kouzelné kmotry. Princ na rozdíl naší nadčasové verze od Václava Vorlíčka nedostane prakticky žádný prostor, jeho minuty na scéně mu berou Popelčiny myší kamarádi, kteří se až na příliš velké stopáži snaží o komické vsuvky či přelstění kocoura Lucifera. Milý humor v tradičně naivním hávu padesátých let tak přebíjí momenty, které dětský divák nemusí tak úplně skousnout – třeba když jsou z Popelky bez servítků strhávané části šatů. (27.01.2013)

Sedící pěkná hudba, krásná a milá Popelka, dostatečně rozmazlené nevlastní dcery a zlá macecha. Tak to má být u mé nejoblíbenější pohádky. A proti jinému zpracování než jaké ho znám z dětství nic nemám. Ale princ mě moc zklamal. Při hledání Popelky ani nebyl v kočáře, který ji po celém království hledal. A celkově jsem ho tu skoro neviděla. Hodnotím jako lepší průměr. (30.01.2010)

Nevidím kvalitativní rozdíl mezi Disneyho verzí a českým filmem z roku 1973. Obojí má svá úskalí, ale zároveň jsou oba snímky hezkými pohádkami, které přetrvaly dlouhá desetiletí a ještě jich spoustu přečkají. Největší problém je pro mě asi to, že už je to prostě strašně okoukané, jinak nemůžu vytknout nic. 80% (20.08.2017)