Osmy

Řady klišé momentů, které jsme už viděli jinde, a tudíž nebyly tak vtipné, se mohl Epsteinův scénář (opět) vyvarovat, a bylo by to ještě lepší. Přesto jsem ale rád, že se někdo konečně na vážné téma Charty 77 dokázal podívat s humorem a že si na něm nevylámal... ehm... zuby. Bez perfektního Ivana Trojana by byl ovšem výsledek poloviční. (14.12.2014)

Náhodný hrdina, který "podepsat" ani moc nechtěl, a jeho (doslova) posraný den. Scénář vypráví o normalizační realitě, aniž by hystericky křičel o tom, že Češi jsou prodejné svině/zbabělci/děvky. Epstein ví, co chce říct, a na rozdíl od spousty tuzemských kolegů ví i jak to udělat důstojným způsobem. Herci byli vesměs skvělí, hlavní hvězdou je ale Jiří Strach, ze kterého vyrostl ostřílený profík. (20.10.2015)

Poněkud podbízivá hořká vzpomínka s lehce absurdními rysy. 1) 39letý Marek Epstein napsal vtipný scénář a 41letý Jiří Strach jej zručně převedl do podoby televizního filmu. Herci jsou perfektní, atmosféra doby výstižná, reálie vesměs přesné. Až dosud vše fajn. 2) Vadí mi vypočítavá snaha dosáhnout efektu za každou cenu. Podpis Charty přece probíhal jinak, než je ve filmu zobrazeno. Večer opilec podepíše prohlášení, následující ráno (!) o věci referuje Svobodná Evropa a o hodinu či dvě později jsou už tajní u opilce v práci a věc probírají s ředitelem, no to mě podrž. Kdyby byla STB tak efektivní, byli bychom mírovou hrází socialismu dosud. Lidi v podniku zastavují nového chartistu a vyjadřují mu svůj obdiv, jaký je hrdina. Asi jsem tehdy žil v nějakém jiném Československu... 3) Celý film je prošpikován podobnými, byť už méně do nebe volajícími situacemi. Vše kolem prasklého potrubí, poměry v práci i konečně způsob "řešení" skutečnosti, že syn přivedl svou starší (!) partnerku do jiného stavu - všemu chybí opravdovost. Divák cítí, že autoři zde tvoří "na efekt" a nikoli kvůli umění či pravdě. (21.12.2014)

Začátek filmu s opilým Trojanem až nepříjemně dlouho potácejícím se ulicemi mě příliš nenavnadil. Ovšem s jeho probuzením dalšího rána nejen, že jeho postavě odstartoval pekelný den, ale hlavně já se začal naprosto královsky bavit a s každým dalším problémem jsem se smál častěji a víc nahlas. Pokud si však někdo stěžuje, že tragikomedie není pro film (a jeho téma) vhodným žánrem, musím souhlasit…s tím rozdílem, že bych ani náhodou nechtěl čistokrevné drama, nýbrž komedii (prosím!). Poněvadž vážné momenty, na které později došlo, podkopaly onu parádně rozjetou zábavu, humor takřka dostal stopku a film doběhl do cíle stejně rozpačitě, jako vyrazil ze startu. Což mě moc mrzí, protože jsem doufal, že Osmám budu moct přiklepnout plný počet, takhle zůstávám jen na silných 4*. (04.08.2014)

Taková to byla krásná doba...já byl malej usmrkanec, jezdil jsem na kole Pionýr (pamětníci pamatují), na bobech nebo jen tak na prdeli, četl Ábíčko a vystřihoval si ze Světa motorů obrázky formulí. Jak říkám, idylka. Koho by napadlo, že v té době pár statečných hochů plánovalo konec světa a jeden vůl se k tomu náhodou připletl? Skoro dojatě jsem zamáčkl melancholickou slzu a zavzpomínal si spolu s kámošem - fízlem na dobu, kdy nejezdila auta, nejezdilo skoro nic, na pultech obchodů bylo příjemné prázdno a rákosníci ještě zabíjeli američany v džungli. Jinak je to sračka (14.12.2014)