Osmy

Nejvíc nás bolí strach, stejně jako nás v ČR nejvíc baví Strach... jako divák jsem si dokonale užíval absurditu vykreslených vztahů, zvláště heroický boj dostat do bytu instalatéra skrz kouzelně nemožného Oldu Navrátila. Jako divák jsem se také dostal do osidel hříček tvůrců, vždy, když jsem si řekl, že horší už to být nemůže, tak bylo. Být v kůži kouzelně nemožného Trojana, těžko se budu rozhodovat, kvůli jaké patálii hodit mašli. A tak jsem se nechal volným pádem unášet sérií těch nejdepkovatějších situací, jež mi nahánějí hrůzu a s kardiostimulátorem v levici chápu se po flašce whisky. Gurmánsky jsem usrkával kapičky z poháru hořkosti, který musel Trojan vypít. A trochu škodolibě se bavil a zároveň hodně trpěl s ním. Až se zase budu procházet po Zábrdovicích, kde to smrdí i dnes, vzpomenu si, že může být hůř. A Zuzka Kajnarová je kočka. Zábavné, s nadhledem, s poselstvím (jízda v multikáře je ale vážně utrpení, ačkoli se šikne i o víkendu, to joo). (07.01.2015)

Začátek filmu s opilým Trojanem až nepříjemně dlouho potácejícím se ulicemi mě příliš nenavnadil. Ovšem s jeho probuzením dalšího rána nejen, že jeho postavě odstartoval pekelný den, ale hlavně já se začal naprosto královsky bavit a s každým dalším problémem jsem se smál častěji a víc nahlas. Pokud si však někdo stěžuje, že tragikomedie není pro film (a jeho téma) vhodným žánrem, musím souhlasit…s tím rozdílem, že bych ani náhodou nechtěl čistokrevné drama, nýbrž komedii (prosím!). Poněvadž vážné momenty, na které později došlo, podkopaly onu parádně rozjetou zábavu, humor takřka dostal stopku a film doběhl do cíle stejně rozpačitě, jako vyrazil ze startu. Což mě moc mrzí, protože jsem doufal, že Osmám budu moct přiklepnout plný počet, takhle zůstávám jen na silných 4*. (04.08.2014)

Vidět film a říkat si, šmarjá ono to tak fakt bylo, jednoho skoro zamrazí. Klobouk dolů před Jiřím Strachem, který se toho tématu ujal s noblesou a s nadhledem nám to předložil tak, že to bylo chvílemi vážně úsměvný. Já zažila OPBH, pracoval tam můj tatínek, tak bych mohla vyprávět.....bez flašky a peněz nemělo cenu tam vůbec chodit o něco žádat a to i když se nám v bytě něco porouchalo, tak musel tatínek zapracovat na instalatérech přesně jako Richard. A to nemluvím o Fakultní nemocnici, kde jsem byla taky na resekci se zubem jako malá holčina a dodnes na tu hrůzu, kdy mně tekla krev po bradě, nezapomenu. Takže tenhle film byl i v osobní rovině. Charta už šla tak nějak mimo mě, toho fízlování bylo možná trochu nadmíru, ale co já vím...….Chválím suveréna Miroslava Krobota, klasicky dokonalého Ivana Trojana a ženskou do nepohody Zuzku Stivínovou, to byl dokonalý manželský pár a to šeptáníčko na konci bylo tak rozkošný...……. (13.08.2018)

Taková to byla krásná doba...já byl malej usmrkanec, jezdil jsem na kole Pionýr (pamětníci pamatují), na bobech nebo jen tak na prdeli, četl Ábíčko a vystřihoval si ze Světa motorů obrázky formulí. Jak říkám, idylka. Koho by napadlo, že v té době pár statečných hochů plánovalo konec světa a jeden vůl se k tomu náhodou připletl? Skoro dojatě jsem zamáčkl melancholickou slzu a zavzpomínal si spolu s kámošem - fízlem na dobu, kdy nejezdila auta, nejezdilo skoro nic, na pultech obchodů bylo příjemné prázdno a rákosníci ještě zabíjeli američany v džungli. Jinak je to sračka (14.12.2014)

V tomto případě se spolupráce dua Strach+Epstein povedla. Strach to geniálně natočil. Ten socialismus z toho přímo dýchá. Ty šedé ulice a hnusné kanceláře jsou vykresleny přímo puntíčkářsky. Epsteinův scénář je velmi svižný a zábavný. Film uteče skutečně jako nic. Líbilo se mi i to závěrečné hořké vyznění. Prostě, parádní jednohubka, po které si budu ještě dlouho pamatovat, že moudrý chlap se nežení.:D (05.01.2018)