Hacker

Chris Hemsworth ako silácky hacker v "novom" krimi thrilleri. Držanie diváka v napätí napomáha v pomalých scénach, kde sa Mann snaží hrať so psychikou postáv, hoci sčasti zbytočne. Civilné scény a že ich je v stopáži väčšina nemajú poriadne tempo a odhalia najväčšiu slabinu filmu - charaktery hrdinov. Chris Hemsworth ako z lochu vytiahnutý hacker pôsobí ako akčné eso i inteligent v teréne, jeho postava má zvláštne interakcie a je sčasti neuveriteľné, že po rokoch v izolácii zvláda nové systémy a drží si kondičku. Blackhat sa berie veľmi vážne a pri vrstvení napätia buduje nesmierne veľké očakávania či pointu a ona skôr vyšumí do prázdna. Dve tretiny čakáte niečo výborne vykonštruované, no vysvetlenie asi uspokojí iba máloktorého diváka. Rovnako nenaplnení budú aj fanúšikovia špionáže či politiky, ak tie virtuálne pletky majú menej priestoru, civilné násobne viac, no akurát zdržujú. Hacker sa mení na akési ázijské Miami Vice so silnou atmosférou, kvalitnými prestrelkami, naháňačkou a Mannovou typickou ručnou kamerou. Keď sme na úteku, zrazu to funguje. Ak nie, ponoríme sa do zvláštnej atmosféry. (10.06.2019)

Michael Mann ve svých tradičních trademarcích přináší kriminálku, kde ke smrtelným zbraním patří kromě pistolí a samopalů také chytrý mozek za klávesnicí. Ač samotná zápletka zní béčkově, zpracování je dosti realistické. Hackerství spočívá v divácky srozumitelných tricích a podvůdcích, např. v phisingu, tzn. úkony typu "čáry máry fuk a mám peníze na účtě" se snaží Mann snižovat na minimum. Atmosféra filmu je velmi dobrá a může za to kvalitní audiovizuál. Použití kamery je zde naprosto perfektní, zejména musím vyzdvihnout, že tak realistické a po všech stránkách brilantní přestřelky jsem neviděl ještě vlastně v žádném filmu! Dočkáme se sice jen dvou, ale obě berou dech. Díky tomu nakonec odpouštím i ten slabší béčkový scénář... 7/10 (14.01.2015)

Herr Mann po dlouhé době šlápl do hovna. Vyhlášenému puntičkáři a realistovi asi někdo háknul logické hradlo a kompl, v němž mu vyměnil původně vymazlený a neprůstřelný scénář za slaboduchou kokotinu nějakého krutopřísného počítačového mága, který se v životě úspěšně naboural leda tak do svého elektronického bankovnictví, a to pouze proto, že znal heslo. Jen háknout sousedovi růtr s trapně 256-ti bitovým kryptováním, aby měl člověk zadara internety, obnáší tak hodinu instalace všelikých vyfikundací, dva dny odchytávání paketů a pak tak týden brutálního zavařování čtyřjádrové ísedmičky. Když pak jeden vidí, jak Homosvort během dvou vteřin naboří NASU ze chcíplého tabletu, výkonného akorát tak na sdílení assbukových statusů, jde znovu omrknout, jestli si náhodou blbě nepřečetl jméno režiséra, a to nezní Harlin nebo Emerich. Polemice o vhodnosti obsazení nejžužovějšího manekýna Viktoriina sekretu do role ultrahustého karatehekra se vyhnu pouze konstatováním, že mu s notnou dávkou benevolence lze uvěřit akorát to, že by se po ukrutném snažení možná opravdu naboural do vagíny té čínské pipinky, kdyby do ní předtím aploudoval tak litr vodky. Co mi však nejvíce podráždilo aristotelovské klástry, to byl ten genitální záporák, který ladným stisknutím entru vyčoruje během minuty z burzy skoro osmdesát míčů, a pak, místo aby to tak desetkrát tiše zopáknul na více místech, raději vyhazuje do luftu čínské jaderné reaktory, verbuje mezinárodní žoldáky a osnuje složité globální komploty, na nichž vydělá zhruba stejné prachy. Asi aby jej rychleji chytli a mohl v tom hrát Homotór. Jsem známý tím, že často preferuji zábavu před logikou a docením kdejakou slaboduchou sračku. To by to ovšem nesměla být úmorně sáhodlouhá slaboduchá sračka, dohnána k tomu všemu výše uvedenému neštěstí až k otravným 140-ti minutám, z nichž minimálně 30 vyplňují „děsně kůl“ animace, jak ti chudáci trpaslíčci běhají v kabelech s datovými batůžky od konektoru ke konektoru. Tak s tímhle jdi do prdele, Míšo! (21.04.2015)

Scenár by som si vedel predstaviť v rôznych podobách. Od áčkovej bondovky až po céčkový akčňák s Dolphom Lundgrenom, a stále by to mohla byť zábava. Mann ho však poňal svojsky odťažito a všade, kde by mohol využiť napr. exotické prostredie alebo paranoju, ide na pol plynu a prichádza so skrat(k)ovitými riešeniami, kde hlavne finále vôbec nedáva zmysel... Hlavný hrdina mi celkovo prišiel slabo vyprofilovaný, na čom zlyhávajú aj ostatné vzťahy... Zlatý SWORDFISH... (24.10.2015)

Filmy Michaela Manna (s výjimkou mrazivého „Collateralu“) nemusím, a i když jsem dosud neviděla „Nelítostný souboj“, nemyslím si, že by na mém názoru něco změnil. Ani „Hacker“, režisérův nejnovější super-počin, neskončí jinde než v zaprášené krabici kdesi v raději zapomenutém zákoutí mého movie-mind palace a mám k tomu hned několik důvodů. Narozdíl od jiných Mannových filmů (např. „Miami Vice“) je totiž nejen nezáživný, je navíc ultimátně blbý a za kameru jako bych točila rodinnou slavnost na zahradě, která se spustí vždy, když dojde k souboji tělo na tělo, bych vraždila. Už mám po krk „obyčejných chlapíků“, kteří během dvou dnů perfektně ovládají zbraně a bez problémů rubou dobře vycvičené žoldáky. Tohle bych pochopila u Jamese Bonda nebo u Johna McClanea, ale u vysvalovaného, napomádovaného hackera / crackera, který za celý život držel v ruce maximálně tak myš od počítače (nebo jisté části sexy Japonky, která je ve filmu beztak jen proto, aby měl hlavní hrdina s kým spát)?!? Urážka mé inteligence a dvě hodiny života v trapu. (31.01.2015)