Jaký otec, takový syn

Námet filmu je zaujímavý, nie však neobvyklý. Situáciu som pre seba charakterizoval ako dvojnásobnú nezamýšľanú adopciu. Akokoľvek to charakterizujeme musíme pripustiť, že to má iba zlé a horšie riešenie. Film pomaly, japonským tempom, rozvíja modelovú situáciu, v ktorej je vidno, že Japonci rozmýšľajú a správajú sa inak ako Európania a tiež ich ženy inak vnímajú vzniknutú situáciu ako muži. Napriek pomalšiemu tempu je film dobre rozohraný, škoda len, že v záverečnej časti už scenáristovi došli nápady. V desaťstupňovej škále by som mu dal poctivých 7 hviezdičiek, takto sa musím uchýliť k silným trom, lebo si myslím, že sa z námetu dalo vyťažiť o čosi viac. (19.04.2023)

Strašně hezký a milý film, který mě dokázal pobavit i hluboce dojmout, aniž bych tam cítil elementární závan vykalkulovanosti. Při jeho sledování se mi dral na mysl respekt k hloubce, k níž se propracovává ve zpracování svého neobyčejného námětu. Všichni jsme asi už někdy četli o nějakém případu, kdy někomu v porodnici zaměnili dítě, ale teprve tento film mě přiměl domyslet, jak hluboký dopad má taková fatální záměna na všechny zúčastněné. Otázce, zda je "skutečnějším" otcem dítěte biologický rodič, nebo ten, kdo dítě vychoval, se před časem zajímavým způsobem věnoval skvělý film POZDRAVY ZE SPERMABANKY, ale toto japonské komedální drama ho překonává o koňské míle, jak po stránce emocí, které vyvolává, tak v míře autenticity, jíž působí - člověk se při sledování nemůže ubránit dojmu, že se to takto klidně mohlo stát, což je asi u filmu tohoto typu jedna z nejvyšších met. Sečteno a podrženo - pro mě osobně nesmírně příjemný filmový objev, který mě bezmezně nadchnul a zasel do duše velký optimismus - nádherný závěr, jímž je film korunován, ponouká k domněnce, že lépe to snad skončit nemohlo - a otázce, zda vůbec existuje důležitější téma, než je rodina. (11.03.2015)

Poměrně komplexní snímek, který reálně vyobrazuje kritickou situaci dvou rodin, kterou si ani samy nezpůsobily. Film apeluje na subjektivitu principů výchovy a důležitost času tráveného se svými dětmi, charaktery jednotlivých postav jsou napsány zajímavě a důvěryhodně, závěr správný a uvěřitelný, přece jenom jsem názoru, že citové pouto vytvořené během 6 let musí být silnější než vlastní krev a i kdyby - pokud nám opravdu záleží na vlastním, tak bychom mu měli dopřát takovou rodinu, kterou skutečně chce a ne do které se nutí. Cit by měl vyhrát nad ješitností v tomto případě :-) Inteligentní námět, bez výhrad za 5 :-) (12.03.2015)

Film o otcovství a o tom, co to vlastně znamená. Koreeda opět citlivě poodhaluje emoce a vztahy mezi lidmi, tentokrát právě pouto mezi rodičem a dítětem a rodičovskou lásku. Na pozadí příběhu se stále řeší otázka, jestli ono pouto udává krev (stejná DNA) nebo naopak láska vybudovaná společně stráveným časem. Bohužel český i anglický název je v tomhle ohledu trochu nešťastně zvolený. Původní japonský název, který se dá přeložit jako "A stát se otcem", mnohem více směřuje k tomu, co se nám zde Koreeda snaží sdělit. Divák to ostatně plně pochopí na konci. Každopádně moc krásný film, který má co říct. Jsem ráda, že Koreeda zvolil tuhle tématiku. ~(4,6★)~ (05.11.2018)

Zaujímavý príbeh dvoch rodín, ktorým vymenili v porodnici deti... Je zaujímavé sledovať osudy zainteresovaných včetne detí, ich postoje k problému pri exkurzii do rodinného života, kde sa však nerozdeľujú len prístupom k problému, ale aj rozdielnym sociálnym postavením. Film plynie pomalým tempom, doraz je kladený na charaktery a v žiadnom prípade nikomu nedrží stranu. Tu však ani nejde o to, ako film dopadne, ale hlavne ako sa ľudia chovajú v hraničnej situácii. (02.09.2014)