Pojedeme k moři

Na debut celkom fajn a bolo z toho cítiť autobiografické prvky, hoci Mádl ich priznáva len čiastočne. Dobrá práca s kamerou a nechávanie diváka v napätí, čo za tajomstvo je tu ukryté. Len chlapci mi prišli, že vyzerajú staršie ako na 11 a aj sa tak správali. A veru aj tak bolo - 13 a 14-ročný chlapec, čo je vek hercov, myslí inak, nerozumiem, prečo to nešlo upraviť, keď chlapci riešia aj intímne veci, čo už je stav pred pubertou a nie práve vyliahnutého vajca resp. z vajec. Ten "Jugoš" bol zobratý asi len preto, že strihom v štýle kastról dokázal Mádla pripodobniť najviac. Druhý, ten hlavný, mi prišiel prirodzenejší. (02.08.2023)

Vzala jsem svoje (pre)adolescenty do kina. Trochu jsem se bála, že to bude moc dospělácké a že mi u toho děti nevydrží, ale obavy se ukázaly liché. Děti se nejen bavily, ale bavily svými poznámkami i důchodce v kině. Pokud se někdo strachujete, že by jim mohly ublížit poněkud drsnější scény, nebylo to o tolik horší, než samy zažily. Svět z pohledu kluků ve věku mých dětí mne bavil. (12.05.2014)

Celý čas premýšľate kam to smeruje a hľadáte toho motor, a nakoniec odchádzate rozplynutí a dojatí. Čoby scénáristický a režijný debut mladého herca, ktorého doteraz nikto nebral vážne, je Pojedeme k moři zjavenie. Malý český film, ktorý autorskou originalitou dosiahol svetovú úroveň. S malými prostriedkami, bez kalkulu, s túžbou vyrozprávať silný príbeh s autobiografickými prvkami. (11.04.2014)

Jeden z mála českých filmů poslední doby, kde forma nesmírně podtrhuje sílu sdělení. Pojedeme k moři je totiž natočeno jako home video dvou kluků, kteří dostali zrcadlovku a teď se s její pomocí rozhodli zaznamenávat životy lidí ze svého okolí. Nemusíte se ale bát, že by bylo kvůli své netradiční narativní a audiovizuální stránce nekoukatelné; zdánlivý amatérismus záběrů se zde míchá s profesionalitou filmařského štábu, takže film po obrazové, zvukové a střihačské stránce rozhodně netrpí. Nebýt zbytečného závěrečného epilogu, neváhám jít ani po nejvyšším hodnocení. (04.05.2014)

Upřímně řečeno vůbec nevím, jak se k tomu postavit. V první řadě ten film rozhodně nevypadá tak, jak by svůj film natočilo dítě a dětští herci se před kamerou nechovají tak, jak by se chovaly děti před kamerou (na youtube najdete dost důkazů), na druhou stranu je jasné, že dokonalého dojmu Mádl docílit ani nechtěl a některé záběry jsou zcela očividně mimo možnosti toho kluka (a doufám, že i záměrně mimo jeho myšlení, protože fakt nechci věřit tomu, že kluk aranžuje kameru pro zpomalené záběry sebe sama na pohřbu své milované babičky...). Na třetí stranu že nechtěl, vnáší ještě větší zmatek do toho, proč to vůbec dělá, na čtvrtou stranu to relativně funkčně omlouvá naivitu a plochost příběhu a na pátou stranu není důvod, proč by tahle nedůsledná a nejasná omluva měla něco omlouvat. Prostě mám pocit, že Mádl svou myšlenku moc nedomyslel a nasekal film vnitřně zcela nesoudržný, protiřečící si - prostě bordel. 2 a 1/2 (05.01.2015)