Pojedeme k moři

Až na pár drobností, z nichž nejpalčivější chybou je nedůvěryhodné přesvědčování rodičů, že kameru si Tomáš vezme s sebou, se jedná o vynikající scenáristický a režijní debut člověka, od nějž jsem očekávala pouze uměleckou impotenci. Pokud zůstane Mádl za kamerou, jsem ochotna ho nejen rehabilitovat, ale dokonce i uznávat. (26.12.2014)

Dlouho jsem přemýšlel jestli na film Pojedeme k moři mám jít, protože Jirka Mádlo mě příliš nepřesvědčil ani lidsky ani herecky, ale nakonec jsem si řek, že každej by měl dostat šanci a rozhod jsem se udělat na tenhle film trek. A musím hned na začátku říct, že nelituju jediný minuty stravený u filmu ani jediný koruny investovaný do vstupenky. Jirkovi jako režisérovi bych vyčetl snad jen zbytečně dlouho scénu hopsání kluků pří západu sluníčka, jenže pochvala je mnohem větší, protože Jirkovi se podařilo dát do filmu užasnou atmosféru, skloubit dětský svět s dospělým, dal do filmu spoustu kreativních,hravých prvků a práce s dětskejma hercema se mu povedla na rovněž na výbornou. Pokud jde o Jirku jako scénaristu, tak tam nemám absolutně co vyčíst, příběh má ohromnou dynamiku, lehkost a finále, který umí na diváka zafoukat správným směrem. Pokud jde o herecký výkony, tak kluci byli vynikajcí, Lucie rovněž a Ondra si absolutium pokazil závěrečnou scénou, přišlo mě, že si s tou emoční scénou nevěděl příliš rady a tak to vyznívalo jako přehrávání i když Ondra má svůj herecký projev takto velmi často nastaven a mě se líbí, sem se nehodil, ale jinak i Ondra celou dobu hraje skvěle. Být opravdu maximálně objektivní dám 4*, ale protože českým filmařům nesmírně fandím, protože mě Jirka za 90 minut dokázal přesvědčit o svým talentu a protože je to vlastně jeho debut, dám do hodnocení i srdce a prásknu Mádlíkovi hvězdičkovou pěti palbu. (03.05.2014)

A já už se bál, že to jde s českým filmem z kopce. Pokud budu věřit, že tenhle debut nenatáčel Tomáš s kamarádem Harisem, ale Jirka Mádl, tak klobouk dolů (jen škoda, že je nenosím : ) a palec nahoru - za odvahu plavit se po tomhle kinematografickém moři proti proudu. Hravost, nápaditost, originalita a stejně tak vážná témata k zamyšlení, to všechno zasazené do současných reálií viděných dětskýma očima nebo spíše hledáčkem fotoaparátu (kamery) Nikon, tomu říkám pořádná výbava na cestu nejen k moři, ale i k vrnění si blahem. VRRRRRR... (15.01.2015)

V tak milé překvapení jsem u českého filmu už ani nedoufal. Jiří Mádl není žádný můj herecký oblíbenec, ale to co si napsal a překvapivě i zrežíroval mi popravdě vyrazilo dech. Myslím, že naši "renomovaní" režiséři dostali tímhle dílkem dost na zadek. ... Vzhledem k tomu, že jsem den před shlédnutím filmu viděl, jak se při předávání českých lvů všechna pozornost upřela na romskou problematiku, přišlo mi opomenutí tohohle filmu jako velká chyba. (23.02.2015)

Podstatné je to, čo režisér vystihol vierohodne. Svet detského vnímania sveta, nech je akokoľvek uletený, z pohľadu dospelého možno až šialený a bláznivý. Vydarila sa aj konfrontácia sveta detí so smrťou, sexom alebo bitkami rodičov. Hoci v prípadoch domáceho násilia a mentálne postihnutého tvorcovia až príliš podľahli všeobecne páčivým efektom. Konkrétne sa to prejavilo v gýčovom zábere dotyku zdravej a postihnutej ruky v žiare Slnka. Evokuje záber z filmu E. T., čo bol hádam prvý mainstreamový veľkofilm o strete normálneho a postihnutého (možno preto je v úvode Spielberg chlapcom-začínajúcim režisérom tak radikálne odmietnutý). Vyústenie problému s domácim násilím zodpovedalo zase odpovediam z psychoporadní dneška na otázku, ako to riešiť. Poradne vravia: rozdeliť rodinu! Nápravy sa údajne nikdy nijako nedočkáte (ani po smrti - viď horory, kde strašia duchovia zlostníkovi a ježibáb, čo za života strpčovali život myšlienkami, ohováraním a činmi každému, kto pôsobil len trošilinku šťastne či bezstarostne). Tieto výhrady spolu s nešvárami skoro všetkých českých filmov (rozjuchaná pieseň a počas nej sada prestrihaných záberov ukazujúcich veselý život hrdinov filmu) spôsobili, že hviezdička išla dole. Zvyšok fajn. Poznámka: Chápem aj reakciu Tetsua a jeho recenzie, ktorý sa v nej musel vymedziť voči každému, komu sa film páčil slovami "nechápou co je to umění", "mají na film nízká kritéria", prípadne, že "mají nedostatek fantazie či empatie". Film, nakrútený z pohľadu chlapca je podľa neho "spíš materiál pro psychiatra" a divákov v diskusii obviňuje, že videli teda určite menej filmov ako on. Chápem Tetsua. Má najviac osvalený modzog medzi kritikmi. Jeho slová musia byť teda tiež silné, pružné a ohybné. Nepriepustné a pevné. Nezlomné a hrdé. Ako vravím - chápem aj postoj Tetsua. (13.11.2014)