Pojedeme k moři

50% Snímku se nedá zapřít nadšení tvůrců a radost. Avšak scénáři by slušela kratší stopáž, těch 90minut už bylo moc, neboť vše bylo dost předvídatelné, některé části zbytečně natahované a ve výsledku nudící. Pochvalu bych dal též za casting ústřední dvojice, kluci hrají dobře. P.S. ta paruka babičky byla fakt hrozná... (25.02.2015)

Zvolená koncepce a forma sice není vždy úplně stoprocentně přesvědčivá, ale protože zastávám názor, že čistý formalismus provozovaný bez kontrolních brzd je zhoubou kulturního života, protože redukuje umění na dobře/špatně promazaný a sestavený stroj, přivírám nad tímto oči a hodnotím Pojedeme k moři jako povedený debut. Tohle je hlavně lidský, humanistický film, který se narozdíl od dalších podobně "lidsky" orientovaných filmů české produkce může spolehnout na dobře napsané dialogy, životné postavy, dobré herce a současně na moudrost mladého tvůrce, jenž tuší, že humor se nemusí nutně rovnat trapnu, jak je v současných českých filmech zvykem. Takže nástup pěkný, příště jen houšť! Na číselné škále 7/10, ale jako Budějčák nad zaokrouhlením dolů ani neuvažuju :-) (22.05.2014)

Nakonec z toho byl vážnější kousek, než by se zdálo. Relativně nudný, lehce komediální film se nenásilně překlopil do něčeho vážnějšího, a právě to, jak k tomu došlo, na něm nejvíc oceňuju. Není to slaďák, žádná Slámovo nuda ze života, ani nic americky patetickýho nebo moralizujícího, prostě pěkně podaný. Jen název dost mate, čekal jsem rodinnou komedii z dovolený. # příběh **** | hudba ** | humor * | akce – | napětí – (30.03.2015)

Samozřejmě budou existovat lidé, kteří film odsoudí již z principu a to proto, že se jedná o přímočarý feel good film, který se snaží na diváka povrchně zapůsobit a využívá k tomu hned několika otřepaných klišé. Ano i tak se to dá brát. Nebo se zkrátka necháte strhnout okamžikem a budete si užívat každý moment, tak jako já. A film vás za to odmění...80% (09.01.2015)

Jednoduchý nápad, myšlenka a zpracování. Jiří Mádl mě opět mile překvapil. Po Konfidentovi, tentokrát v roli režiséra a jde mu to ještě mnohem líp. Dětský svět, versus ten dospělý, některé scény opravdu jak ze života a konec, ze kterého mně úplně spadla brada. Úžasem a údivem zároveň. Za mě jasných pět. (13.11.2014)