Pojedeme k moři

Hodnocení Pojedeme k moři se zde nějakou dobu drželo v, pro český film, nezvykle vysokých číslech a já byla velmi zvědavá, jak se Jirkovi Mádlovi jeho režijní prvotina povedla. Zpočátku je to takové amatérské kamerové oťukávání, až jsem si říkala, kdy se začne dít něco... většího. A ono začne. Najednou se ocitáme uprostřed domácího násilí a jedno velké tajemství je na dosah svému objevení. Kamera malého Tomáše nám ukazuje, jak silné je jeho přátelství s kamarádem Harisem. Tak silné, že si ho nenechají vzít ani od žádné třídní krasavice. Mezitím Tomáš začíná přicházet na kloub jednomu tajemství, které mu však může zcela změnit život. Ono odhalení divák jistě brzy vytuší, jenže ono to má ještě jeden háček. Petr Šimčák si ve své roli vede výborně a rozhodně nepůsobí jako malý kluk, co neumí hrát, amatérismus nebyl znát:) Jiří Mádl dokázal do naší upadající filmografie vnést jemný závan čerstvého vzduchu a vůbec by nebylo na škodu, kdyby se tak dělo častěji a od více režisérů. (01.03.2015)

Podstatné je to, čo režisér vystihol vierohodne. Svet detského vnímania sveta, nech je akokoľvek uletený, z pohľadu dospelého možno až šialený a bláznivý. Vydarila sa aj konfrontácia sveta detí so smrťou, sexom alebo bitkami rodičov. Hoci v prípadoch domáceho násilia a mentálne postihnutého tvorcovia až príliš podľahli všeobecne páčivým efektom. Konkrétne sa to prejavilo v gýčovom zábere dotyku zdravej a postihnutej ruky v žiare Slnka. Evokuje záber z filmu E. T., čo bol hádam prvý mainstreamový veľkofilm o strete normálneho a postihnutého (možno preto je v úvode Spielberg chlapcom-začínajúcim režisérom tak radikálne odmietnutý). Vyústenie problému s domácim násilím zodpovedalo zase odpovediam z psychoporadní dneška na otázku, ako to riešiť. Poradne vravia: rozdeliť rodinu! Nápravy sa údajne nikdy nijako nedočkáte (ani po smrti - viď horory, kde strašia duchovia zlostníkovi a ježibáb, čo za života strpčovali život myšlienkami, ohováraním a činmi každému, kto pôsobil len trošilinku šťastne či bezstarostne). Tieto výhrady spolu s nešvárami skoro všetkých českých filmov (rozjuchaná pieseň a počas nej sada prestrihaných záberov ukazujúcich veselý život hrdinov filmu) spôsobili, že hviezdička išla dole. Zvyšok fajn. Poznámka: Chápem aj reakciu Tetsua a jeho recenzie, ktorý sa v nej musel vymedziť voči každému, komu sa film páčil slovami "nechápou co je to umění", "mají na film nízká kritéria", prípadne, že "mají nedostatek fantazie či empatie". Film, nakrútený z pohľadu chlapca je podľa neho "spíš materiál pro psychiatra" a divákov v diskusii obviňuje, že videli teda určite menej filmov ako on. Chápem Tetsua. Má najviac osvalený modzog medzi kritikmi. Jeho slová musia byť teda tiež silné, pružné a ohybné. Nepriepustné a pevné. Nezlomné a hrdé. Ako vravím - chápem aj postoj Tetsua. (13.11.2014)

Během srpna jsem viděl na palubě žlutého autobusu regiojetu český film Jiřího Mádla, který je možná lepší režisér než herec. Není moc celovečerních filmu viděno dětským, chlapeckým pohledem. Je hezké, že si režisér vybral své rodné České Budějovice za dějiště filmu. Některé části filmu mne rozesmály a jiné mne dojaly, že jsem uronil slzu, tedy slzy. Především dětští představitelé, ale i dospělí jsou dost herecky kvalitní. Nedostatky kamery jsou účelné, protože to točí malý kluk. Chytré. (16.09.2019)

Asi nebudem sám, kto si myslí, že toto sme od Mádla nečakali. Fakt milé prekvapenie, nečakane vyzrelý prístup a réžia, mladučký hlavní predstavitelia podali výkony, ktorými nastavili laťku poriadne vysoko a dospelým, profesionálnym hercom sú vyrovnanými partnermi. Na ich výkonoch stojí celý film a veľmi ľahko to mohlo skončiť prúserom. Chlapci to však obdivuhodne ustáli, scenár i pointa sú výborné a celkovo som mal z filmu príjemný pocit, čo sa cení najviac. Ten pocit sa z tunajších českých a slovenských filmov prevalí na diváka tak 2-3 krát do roka. Mádl zdá sa dozrel a už ho budem musieť brať vážne. 80%. (08.03.2015)

,,TAK JÁ DÁM DO FILMU JAK KADÍŠ!…" /// Dva jedenáctiletý kámoši jak hrom (nerozdělí je ani ženská!), s pomocí kamery zaznamenávaj strasti, lásku, sex i něžnosti – tedy všechno, co (nejen) moderního puberťáka zajímá. Takže film pro puberťáky, kterej by mohl pobavit i ty starší (puberťáky). FILMOVEJ ZÁZRAK? Snad v přístupu. V pojetí? Ta krimi zápletka… a zatím co legendou opředená čarodějnice Blair zdrhá se staženým vocasem hluboko do lesů u Burkittsvilleu, tak já si to seru proti proudu a řeknu, co si myslím…: ,,viděl jsem hada srát, žábu bušit pěstí do skály, koně zvracet… a taky Pojedeme k moři. Ovšem když to srovnám s tím vejletem na Kokořín… Já na to umění moc nejsu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem v puberťě a ošatka s píčovinama je prázdná. 2.) Přemejšlím, jestli synkovi koupit kameru. 3.) Protože každej by chtěl bydlet v Českých Budějovicích! /// PŘÍBĚH * HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (03.12.2014)