Orfeus

Do sálu jsem šel s tím, že nejspíš budu moc dohnat svůj spánkový deficit (ano, takový jsem barbar). Naneštěstí pro můj biorytmus, naštěstí pro mě na nic takového nezbyl čas. Film je skoro až akční, ani přes témeř dvouhodinovou délku nenudí. Herecké výkony jsou solidní, za povšimnutí zde taky stojí na svou dobu vyspělé efekty/kamera (např. vstup do zrcadla pohledem z první osoby, ruka prostupující zrcadlem..). (01.08.2011)

V našich kinech další pořádná lekce z historie kinematografie (v posledních letech snad jen přičiněním PROJEKTU 100) celkem už citelně chyběla, takže za nasazení tohoto zajímavého kusu jsem opravdu vděčný a docela jsem si jej užil. Pěkné nápady, přirozená modernizace známého mýtu a hra s jeho motivy, expresivní herectví. Jsem rád, že jsem mohl vidět na velkém plátně. II Scénář: Jean Cocteau. 80% (27.11.2011)

Existují slova, jež by se neměla vyslovovat příliš často. Aby nedocházelo k devalvaci fenoménu (?), který označují. Ticho je nezlomné a svobodné. Básníci vědí. A bojují do posledního dechu. (24.08.2012)

natočiť film o tom ako sa Smrť zamiluje a natočiť to ešte TAK NESKUTOČNE PORITI EFEKTNE, také veci vie len Cocteau. (18.03.2011)

Krásná inspirace řeckým mýtem přenesená do Francie konce 40. let. Surrealistické pojetí je dávkováno tak, že nenarušuje příběh a jen podtrhuje poetiku příběhu. Žádnému z herců není co vytknout, i když tu největší pozornost na sebe strhávají Jean Marais a María Caceres. Experimenty s obrazem a výborná kamera a také hudba pak přivádějí celý filmový zážitek téměř k dokonalosti. Klaním se, pane Cocteau. (23.02.2010)

Mozna je to super film, ale to ja se nedozvim. "Usnul jsem nudou" uz po cca 15 minutach... (16.01.2016)

[2,5*]     "Orphée, you know Death." "I've spoken to her. I've dreamt of her. I've sung about her. I thought I knew her. But, I didn't know her."     Fantazijné filmy mám inak celkom rád, len tento mi pripadá trochu málo nápaditý, málo pútavý. Dojem z filmu mi dosť kazí aj prehnane teatrálny prejav Jeana Maraisa. Naopak, zaujali ma na svoju dobu celkom pôsobivé špeciálne efekty (hoci aj technicky jednoduchšie). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (15.05.2022)

Zvláštním způsobem převyprávěný mýtus o Orfeovi a Eurydice. Co začíná jako sonda do života bohémské mládeže, končí v surreálně působícím zásvětí. Cocteau v sobě nezapře básníka, ale ukazuje i značnou kreativitu vizuální (průchody zrcadly do zásvětí, cesta proti větru) a také smysl pro sarkastický humor ("Co jste?" - "Básník." - "Tady se píše, že spisovatel." - "To je skoro totéž." - "Tady totéž nestačí." - "Básník je spisovatel, který nepíše."). Konec je kupodivu happyend, jaký by jste v řeckém mýtu nenašli ani omylem. Vedle Cocteauovy nápaditosti se uplatnil i kameraman a některé lokace jsou také pěkné. Snad jen herecké výkony trochu pokulhávají. Marais je nápadně až sošně krásný, také Smrt má něco do sebe, ale Eurydiké je taková obyčejná. (12.08.2011)

Nemyslím si, že by tenhle film kladl na diváka nějak zvlášť vysoké nároky, jak by se dalo soudit z několika zdejších komentářů. Stačí nic neřešit a nechat krásnou a nekompromisní Smrt, aby každého jednotlivého diváka těmi správnými rozkazy smečce služebních psů poslala tam, kde je jeho místo.. (25.09.2011)

Symbolismus (místy mi nejasný, př. rukavice), překrásná, chladná a vášnivá princezna Smrt, rozpolcený Orfeus, oddaná Euridika, okouzlující vedlejší postavy, primitivní triky, při nichž mráz běhal po zádech, zrcadly surrealisticky propojené světy, výborná hudba, dobová reflexe. Jen trochu moc ukecané, trochu moc zkratkovité... (21.06.2012)

Po zhlédnutí Krásky a zvířete jsem nevěřil tomu, že by Cocteau mohl být nadprůměrný filmař. Orfeus mě ovšem přesvědčil, že na to francouzský básník má. Krásné surrealistické vize, moderní variace antického mýtu citlivě vypointovaná, výborný Jean Mareis. (18.08.2011)

Surrealistický zazobáníčko. Jean Marais, starořecký Orfeus v moderní podobě (slavný básník, "národní ikona", navštěvující jakési pařížské Café de poèts). Smrtka - krásná (domina) v černých přiléhavých šatečkách (s bičem) (rozdávající příkazy na všechny strany), "kdyby si vzala plášť a kosu, tak ji každý pozná". Poslové smrti (či kdo) jako motocyklisté v kožených bundách. Procházení zrcadel (v rukavicích). Podvědomí vysílající rozhlasem. A tak dále. [Jean Cocteau byl machr :D] ~~~ 88% (10.08.2013)

#68 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/610-orpheus (16.04.2013)

Příjemně tajemný a skvěle ztvárněný film. Zejména mě zaujaly scény, kde se prochází zrcadlem. (24.02.2012)

Krásné a vzletné. Tyto slova mě napadají v souvislosti s Orfeem. Téma řecké báje prokázalo svoji nadčasovost a Jean Cocteau jí dokázal využít. Plastický svět oproštěný od dobových reálií je nejlepším dějištěm pro takovýto příběh. Láska se dostává do konfliktu s uměním, nesmrtelností umění a jeho schopností přesáhnout lidský život (Orfeova láska k Smrti). Básník ztrácí podstatu svého díla zahledíli se sám do sebe (Orfeovo okouzlení verši z rádia, které ovšem postrádají nějakou hlubší myšlenku a souvislost), a proto musí projít očistcem a najít rovnováhu mezi světským životem a uměním a přinést oběti (oběť Smrti), aby nabyl nesmrtelnosti. (07.08.2011)