Ex Machina

Dobrý den slečno, z internetů zrozená. Vy jste informacemi nabitý sulc, posazený na těle, oblečeném v divných spoďárech. Váš manipulativní a duševně vykolejený papá cvičí, aby mohl chlastat - případně obráceně, dokáže bez problémů komunikovat pouze se zdí nebo chodícím toustovačem, do kterého přidělal dírku navíc, a nevyzná se v indukčním nabíjení. Jinak ale vyrobí, zařídí, ošéfuje vše sám a bez pomoci, Meresjev hadr. Já, jeho oddaný zaměstnanec, vypadám jako miliardář Janeček za mlada, ovšem bez těch peněz. Proto se mé sexuální kontakty omezují na pornhub, kde do vyhledávače naklepávám kombinace slov ,,nehybná, oddaná, prkenná, umělá, dráty, čumící z plastikové pyče". Utrpěl jsem kombinaci humanistického a technologického vzdělání... a i jinak se projevuji jako docela otravný kokot. Vypadá to tedy, že jsem pro vás naprosto ideální lavr, no ne? Vy, jako první UI v lidstvu známé historii zajisté netrpělivě čekáte na draka mého formátu, co věří, že se zde vyskytl čirou náhodou, ba? Tak se podívejme, jak to celé dopadne. Sice se nám tu v domečku, postaveném pro potřeby paranoika, který pro samé strachy ztratil pud sebezáchovy, motá několik nelogických aspektů, ovšem tím bych se nenechal odradit. (21.08.2015)

Ex Machina se sice v závěru nedobere ničeho revolučního, netradičního či šokujícího, ale způsob, jakým se s velkým tahem na branku dostane k (nerevolučnímu) výsledku, je tak přesvědčivý, že jsem se cítil Garlandem v podstatě odzbrojený a uvažoval i o pětihvězdí. Scénář tohoto filmu je opravdu velice chytrý. Diváka mate, nastoluje různé zběsilé možnosti dalšího pokračování děje (o nichž musí společně s hlavní postavou přemítat), aby se nakonec ubíral méně fantasmagorickou, logičtější cestou. Divák tak je v podstatě v kůži hlavní postavy Caleba a závěr působí jako drtivé vystřízlivění. Kdykoli jsem si myslel, že scénář zhloupl, ukázalo se po pár minutách, že hloupě se zachovala jen některá z postav, přičemž scénář si je její hlouposti velmi dobře vědom. Ex Machina je sci-fi v tradici těch kvalitnějších zástupců tohoto filmového i literárního žánru. Speciální plusové body ještě za soundtrack a výpravu (interiéry i exteriéry úžasné). (03.05.2015)

Jasný důkaz, že elektronika s přízviskem „inteligentní“ je potencionální hrozbou. Proto jsem se rozhodl navždy odpojit ze sítě moji inteligentní pračku. Sice mi bude chybět její tiché žužlání mého špinavého prádla, ale co by člověk pro bezpečnost neudělal. Odpojím také počítač, protože při přehrávání tohoto filmu se podezřele přehříval, a také monitor, protože podezřele blikal. Jsem rád, že jsem to tak zavčasu podchytil, ze mě nikdo vola dělat nebude! (05.09.2015)

Skoro vždy když už si člověk myslí že jej nemůže v rámci sci-fi nic překvapit, se najde někdo kdo se vytasí s pořádně nosnou myšlenkou a výsledkem je film, ke kterému stojí za to se stále vracet. A když už záporáka, tak rovnou jednoho z nejpovolanějších. Oscar je prostě démon. Raději nechci nic prozrazovat a hrát si na machra. Film mě hlavně ke konci několikrát slušně překvapil. 80% (22.05.2015)

Ajajaj. Kohorta zdejších umaštěných paniců uzřela latinský nápis a jako obvykle okamžitě přepla na yntelechtuální mód, aby za pomoci své sofistikované percepce a kolosální kognitivity heuristicky evaluovala a megabrutálně nadhodnotila nudný, povrchní a bezduchý exkrement, připomínající nepovedenou povídku čtyřletého Asimova předtím, než si vyculau z pauce zákony lobotiky. Obzvláště vypečená je pak jedna z místních zajímavostí k filmu, cituji, než to ten šulínek a neznaboh, co ji spáchal nebo ten neznaboh a šulínek, co mu ji schválil, redigují: „Ex Machina je literární termín, který se v češtině ustálil pod svým doslovným překladem "bůh ze stroje". Jo!!! Opravdu hustý a nadaný latiník, který by zajisté neměl nejmenší problém objednat si v Bibione piazzu bez ančoviček! Já tímto v češtině ustaluji „iacta est“. No nic, „kosy jsou vrženy“ a pojďme k dílu samotnému. To pojednává o tom, je-li roboděvka natolik uměle inteligentní, že feluje z opravdové lásky, nebo je k tomu jen nucena nekompromisním algoritmem procedury „Vykuř!“, logicky volané z nadřazené aplikace „Ukaž kozy“. Pokud k tomu ještě nekontextově vykucháme pár klišovitých blábolů z všemožných scifáren, zasadíme do „chladné“ architektury ještě „chladnějšího“ sajbrbaráku, kde se všichni tváří děsně vážně, vypadá to tuze moudře a jako mávnutím kouzelného Tvajlajtu tu máme tu „nejkůlovější“ pohádku pro náctileté downy jak vyšitou, která je stejným dílem nudná jako blbá. A tak za pozornost stojí jen opravdu znepokojivá kreace Oskara Izáka v roli jeblého vědce. Ten se mimo jiné pozná i tak, že když už je někdo technologicky schopen zkonstruovat kompletně humanoidní robošlápotu se vším všudy, tedy i s robokozami a robokundou, obsluhovanou algoritmem „Orgasmus“, místo aby si uplácal nějakou pořádnou mrdnu, schová si do skříně Joko Ono. Úchyl jeden. (16.05.2015)