OUTsideři

Solidní dávka pozitivního i trpkého pohledu na svět očima opravdových “outsiderů” společnosti, se kterými se osud příliš nemazlil. Drama úsměvné oním trpkým zobrazením nesourodé trojice duševně nemocných teenagerů, pro které si tvůrci vybrali ty nejvhodnější představitele. Dev Patel mě už naprosto odzbrojil u Oscary lovícího Liona, tady mě dokázal svou nemocí chvílemi přímo štvát a to přesně byl jeho cíl. Pevně doufám v to, že si správný divák neodnese jen zamrazující pocit z bravurně slepené filmové koláže, ale také ponaučení o chorobách, které jsou ústředními aktéry celého dramatu. (26.09.2018)

Z přitažlivého námětu mi létali motýlci v šourku a z obsazení se mi vlila krev do mého věčně plandajícího čůráka. Výsledek však přetéká všemi typickými klišé současné americké nezávislé scény. Že jste to vy, tak vám je seřadím podle závažnosti - zaprvé uchorvoucí a střevatrhající hudba, jejíž bezmezná příšernost je věčným ekvivalentem "poslední kapky". Zadruhé nudná traumata a daddy issues vždy vlající těsně za prdelemi hlavních hrdinů, napjatě vyčkávající na své slavné odhalení a to za jediným účelem - lacině z diváka vyždímat kbelíček krokodýlích slziček. Za třetí klasické, bžilionkrát uhovněné schéma o třech aktech - 1) odlehčené seznamování a pošťuchování, 2) postavy nasazují vážné ksichty, chrlí na sebe své tragické osudy a ukápnou první slzičky. A nakonec 3) krize, krize, píčo, krize, celý film je nasáklý slzami, nemocnice, přepadení, rakovina prdele, zkrátka klasické vyvrcholení, který zákonitě končí nějakým teploušským lízáním koulí a kaďáků. Když to vezmu kolem a kolem, tak bych byl pravděpodobně nadšený, nevidět takovou výstavní, rádoby indie mrdku už třitisícečtyřistaosmdesátpětkrát, ale jelikož jsem ji už třitisícečtyřistaosmdesátpětkrát viděl, tak mi nezbývá, než poslat tvůrce do prdele s třemi stěží zaslouženými hvězdami a výhružně zdviženým ukazováčkem. (02.04.2015)

Příběh o třech lidech, kterým osud nepřál a každý z nich se potýká s určitou duševní chorobou. Road movie ve které není nouze o vtipné situace, ale zároveň také trapné momenty. Celkově tato komedie/drama dobře balancuje na této hraně a jak už tomu tak bývá, hodně záleží, jak k tomuto filmu přistoupíte. Mně osobně filmy s podobnou tématikou zas tolik nesedí a duševní poruchy v rádoby vtipném hávu nejsou úplně mým šálkem kávy. Výsledný dojem navíc lehce kazí, že jde o americký remake německého filmu Vincent jede k moři. Nejde o nic převratného a pokud vám vyloženě toto pojetí duševních chorob nevadí, tak věřím, že se můžete i docela dobře bavit. (29.07.2016)

Těžko se mi hodnotí OUTsideři. Z hlediska režie nic světoborného. Ani scénář, krom pro mě neznámé nemoci opravdu nic moc. Každý jsme ale nějaký a první pohled není to, čím opravdu jsme. Není. Uvnitř nás se skrývají osoby kolikrát úplně jiné, než na první pohled vypadáme. A každý z nás má nějaké cíle. A bohužel, zdraví je něco, co nemáme všichni takové, jaké bychom si přáli, či zasloužili. Kurva kurva kurva, fuck fuck, huuuuuuuu kozy. Bohužel existují nemoci, které jsou takhle hrozné. Není od nich pomoci. Možná se dají utlumit, ale toť vše. Bohužel. (30.07.2015)

Nehodlám srovnávat dvojče The Road Within s německým filmem Vincent jede k moři. Každý z nich má své osobité kouzlo nejen, co se týká postav, ale i exteriérů, které na mě působily vysloveně blahodárně. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (08.04.2015)