OUTsideři

Nepoznamenán německým originálem zvolávám Zupa! Moderní, ale velmi funkční, klišé zakládající se na třech pilířích, porozumění, láska a tolerance. Cesta do hlubin citlivé študákovy duše, který měl tu smůlu nebo možná štěstí, že je jiný než většina jeho vrstevníků a díky tomu může prožít neobyčejná dobrodružství, na jejichž konci odkráčí posilněn a stabilizován vstříc své dospělosti. Cynismus však nastupuje až při psaní komentáře, při sledování The Road Within mne žádná podobná přechytralá myšlenka ani nenapadla a já prožíval tenhle (ne)obyčejný lidský příběh a ani nedutal. Otcovská etuda mi pak orosila i mé věčně vyprahlé rohovky. A tak s vědomím veškeré lacinosti, zároveň však s nadějí, že si ji jen hloupě namlouvám za čtyři. Filmová Výzva 2015 od tatanapope (30.08.2015)

Tři mladí "psychiatričtí pacienti" (Touretteův syndrom, obsedantně kompulzivní porucha, anorexie) utíkají z léčebny, směr k moři. Originální (protože německou předlohu jsem neviděl) romanticko-komediální road movie se v temných diagnózách sympatických outsiderů příliš nevrtá a do kontaktu / konfliktu s obyčejnými lidmi je skoro nenutí, spíše s (dramatickým) vtipem oceňuje maličké krůčky z osidel nemocí, znamenající pro ně velká vítězství. (04.12.2017)

Zajímavě natočený film o třech nemocných lidech , který příjemně a zlehka bavil a zároveň , byť neměl bůh ví jak hvězdné obsazení , zaujal mě svou přirozeností a jednoduchostí . Některé věci ve filmu se sice dali tak trochu předvídat , ale filmu to na kvalitě ani trochu neubralo a lehkost stabilního vtipu , který se táhnul celým dějem byl prostě skvělí . (10.07.2015)

Nemůžu začít jinak než: Německá verze byla lepší! Herci uvěřitelnější, příběh kompaktnější. Road movie tří lidí s velkými potížemi nepřináší přenesením do Ameriky nic nového. Legrační, že dva z nich hrajou Briti. ___ Ale vcelku to ujde. Ne zrovna k nadšenému juchání, ale usledovat se to dá v pohodě. SHRNUTÍ: I cesta může být cíl. Ale cílem může být i cíl. (07.01.2021)

Dějově prakticky shodné s originálem, ale přesto dost odlišné. A to jak celkovou náladou, tak obsazením. Jak už je u amerických remaků zvykem, film je více hnaný do extrému a tím i méně uvěřitelný. Na druhou stranu je mnohem vtipnější a v dramatických momentech naopak emotivnější. V konečném důsledku ale o něco méně "feel-good". Který přístup je lepší, těžko říct, každý má své pro a proti. S obsazením jsem spokojenej, Robert Sheehan je sympaťák a svůj herecký um předvedl s britském Misfits, ale abych pravdu řekl, jeho německý protějšek byl o něco lepší - Tourreteův syndrom jsem Sheehanovi moc nevěřil. Dev Patel je naopak perfektní - opět, typově úplně jiný, než jeho německý kolega, ale skvělý. Zoë Kravitz rozhodně není Karoline Herfurth, ale je rovněž zajímavá a zase trochu jiným způsobem (a tím nemyslím to, že celý film pobíhá ve vytahaném tílku bez spodního prádla). Alpy jsou sice Alpy, ale ani Kalifornie nezklame a prostředí je neuvěřitelně krásné a pěkně nasnímané. Jednoduše řečeno, The Road Within je víceméně to samé jako Vincent will Meer, akorát přizpůsobené americkému publiku. Líbilo se mi ale obojí, takže za mě nerozhodně. (22.07.2015)