X+Y

Na počty geniální, ale společensky až zaostalý "skoroautista" se kvalifikuje do britského týmu matematických olympioniků a v kroužku podobně postižených vrstevníků ostýchavě poznává pocity, které nedokáže popsat sebesložitějšími vzorečky. Skvěle zachycené (a atraktivně natočené) břímě vyloučeného života (nejenom něho samotného, ale i jeho rodiny - matky) s velikým nadáním (= darem i prokletím) se bohužel v závěru zjednoduší do slaďoučké teen romantiky, navádějící hlavní postavu do bezpečné zóny konformních, uvědomělých citů. (16.04.2018)

Spoustu názvů filmu, dá alespoň nějakou představu o čem film bude. X+Y mě fakt moc neřekl, jelikož to mohlo o spoustě věcí. Anglický název A Brilliant Young Mind mě připomínal zas Čistou duši. A kupodivu k Čisté duši to má celkem blízko. Pokud jste někdy viděly nějaký film, kde je hlavní postava autista, tak asi budete představu jaký je film. To jsem si myslel z počátku. Film mě vyvedl z mého omylu. Tak nějak, Vám bude jasné jak to skončí, ale na tom tak nějak nezáleží, jelikož si užijete film, kvůli postavám. Morgan Matthews odvedl dobrou práci. Krásně dokázal využít změnu prostředí, flashbacky, postavy a celkovou atmosféru vyděděnce. Samozřejmě, že mohl místy přitvrdit, ale i tak dost oceňuji jak způsobem film funguje. Asa Butterfield už si podobnou roli zahrál a tady se mu opravdu daří hrát někoho, kdo je úplně někde jinde co se týče vnímání reality. Jo Yang neznám, ale z Butterfield se dost dobře doplňovali. Eddie Marsan svojí postavu zahrál dost dobře a odvedl poctivou práci. Sally Hawkins je tady výborná, z její výkonu sála tolik patřičných emocích, že je radost na to koukat. Rafe Spall je pro mě největší překvapení filmu, jelikož je to z mého pohledu naprosto nejvděčnější postava a má krásný vývoj od začátku do konce. Film má spoustu zajímavých a hezkých scén, hlavně co se týče dialogů. Velmi se povedly flashbacky, chození po městě a poznávání cizí kultury, nehoda nebo samotný konec. X+Y je takový příjemný feel-good film, který ničím nepřekvapí, ale nelze o něm říci, že je to průměrná komedie. (11.10.2015)

Výborná dráma o výnimočnom, autistickom chalanovi, ktorého jedinou istotou v živote sa stala matematika. Ale len do chvíle, keď mu do jeho sveta vstúpi dievča... Viac sa mi páčili tie scénky a časti filmu, kde hrala prím matematika a Nathanova osobná dráma, ktorá vyplynula nielen z jeho choroby, ale aj z rodinnej tragédie (strata otca). Keď stratí autista jediného človeka, ku ktorému ako tak lipne a dokáže tým k nemu aspoň trocha premôcť svoje asociálne správanie, tak to je hotová tragédia. Avšak potom keď sa do toho zamontovala láska, tak to už nebolo ono, film sa prehupol viac do romantickej časti, ktorá ma až tak neoslovila. A záver som si tiež predstavoval trochu inak. K filmovému spracovaniu nemám výhrady, divácky atraktívne a s výborným hereckým výkonom A. Butterfielda. 70/100 (13.01.2017)

Jistá podobnost s Čistou duší se nezapře, ale přesto je film dostatečně rozdílný a hlavní postava řeší trochu jiné problémy. Příběh vtáhne, emoce jsou takové čisté a velmi dobře zahrané, k tomu líbivá hudba i vizuál. V závěru však trochu předvídatelné a naivní. Navíc, dějová linka s učitelem mi přišla trochu nedořečená, což je jednoznačně škoda. Jeho postava by si rozhodně zasloužila rozvést. (02.09.2015)

Keď sa nad tým zamyslím, napadajú ma iba samé zápory: 1.britský prízvuk vo filmoch ma rozptyľuje a irituje, 2. prišlo mi to ako citové vydieranie, 3. skoro som sa v tom mori klišé utopil a 4. už ten chlapec sám bol otravný a keď boli dvaja.... Vo svetle týchto faktov sa mi javí tých 40%, ako nadhodnocovanie. Je pravdepodobné, že Američania by túto látku natočili tak, že by som híkal pod návalom emócii. Veď už z mnohých priemerných predlôh natočili výborné filmy. (12.09.2015)