Slídil

Žádnej velkej zázrak. Instantní metropolitní deprese, která je kastrovanou verzí Taxikáře. Frčí takřka výhradně přes svého hlavního hrdinu - jen ulízané vlasy, nalíčené oči a pohublý ksicht ale fascinující démonickou postavu nevytvoří. Navíc to celé nedává moc smysl (když je tak schopný, proč je troskou, co krade pletivo?) a celá ta reflexe mediálního prostředí je ve svých mechanismech naprosto nevěrohodná. (05.02.2015)

Není překvapením, že Nightcrawler je dost jiný než trailery, které na něj lákaly. Pryč je dynamika a tah na bránu, navíc tenhle film postrádá poezii Drive a stejně tak zlomový moment, který by Vás šokoval, donutil říct, že tenhle film musíte vidět znovu. Přesto jde o velice dobře odvedenou práci, kterou Dan Gilroy silně stylizuje do televizního vzhledu, dokáže doslova prodávat obraz formou (pohled na mrtvolu je skrze pomocný display kamery hlavní postavy, ne přímo). Nesmíme totiž zapomínat, že my jsme ti divaci, kteří si pak "užívají" práci slídila (vynikající výkon Jakea Gyllenhaala, ty jeho oči, fuj). Scénář využívá mnoho zajímavých témat (obsah zpravodajství, televize-tvůrce-divák, vývoj hlavní postavy, honba za úspěchem za každou cenu, ...) jen jim chybí osudovost. Tenhle film prostě uplyne, je dobrý, ale kdo na něj bude měsíc vzpomínat? PS: slabší 4* (10.01.2015)

Nejlepší date movie pro bulvární novináře. Zároveň ale film, který odkvétající televizní zpravodajství využívá jen jako základny k tomu, aby s hořkým cynismem zpracoval univerzálnější témata - ideologie sebezdokonalování, vyhrocený individualismus a kariérismus v podmínkách tržního kapitalismu (který velí udílet významně znějící názvy nejen bezvýznamným pracovním pozicím, ale třeba i vraždě). Také díky tomu, že Gyllenhaalova noční šelma se „zeligovskou“ schopností splynout s libovolným prostředím postrádá stálou identitu (ne náhodou jeden z posledních záběrů cituje finále Obvyklých podezřelých), výborně funguje jako zrcadlo prohnilé společnosti. Od začátku chladnokrevně a bez jakýchkoliv morálních zábran (zřejmě ani neví, že něco jako morálka existuje) napodobuje druhé. Rychlou cestu k velkému úspěchu sám nevymyslel, ale odpozoroval a odposlouchal (mj. z televize a internetových kurzů). Pochopil, že nejlépe prodává průběžně přikrmovaný strach, že každý člověk a každá nešťastná událost mohou být zpeněžitelným zbožím. To, co chce, si prostě vezme. I kdyby kvůli tomu měl vraždit. Případně vytouženou skutečnost sám vytvořit. Znamenitě odstupňovaný vývoj Louových úprav reality před kamerou považuji za přednostní kvalitu tohoto návratu k osmdesátkové estetice (z níž podobně čerpá Michael Mann) a vypravěčské přímočarosti. Od přeuspořádání fotografií na ledničce a zatajování některých fakt cesta plynule pokračuje k přemísťování mrtvol a lžím, které mohou zabíjet. Celé Los Angeles se pro Loua stává počítačovou hrou (GPS mapa, plnění misí v časovém limitu), kde lze bez zásadních konsekvencí (pro viníka) spáchat cokoliv. S tím souvisí další nadčasová rovina příběhu – ztráta schopnosti rozlišovat ve světě žijícím skrze média mezi reálným a zprostředkovaným (Louova poznámka, že pozadí v televizním studiu vypadá tak reálně, jeho snaha komunikovat s reportérem na obrazovce). S touto hranicí mezi fikcí a realitou si pohrává samotný film, když i v záběrech, které nejsou točeny televizní kamerou, přejímá „akční“ způsob zpravodajského snímání a v podstatě nechává protagonistu, aby se stal režisérem toho, co vidíme. Kromě neschopnosti rozlišovat, co je skutečné a co jenom jako, se však Lou od lidí, kteří žijí jen pro kariéru, až tolik neliší. Díky tomu by Slídil mohl vyvolávat nepříjemné mrazení i dlouho poté, co bude televizní zpravodajství vytlačeno tím internetovým. Nebo něčím ještě horším. Více zde. 80% Zajímavé komentáře: MessiáŠ, castor, Vančura, maddy, andrii (02.02.2015)

Ten Gyllenhaal mě baví čím dál tím víc. Po mrazivém Zmizení a psychologické bizarnosti Nepřítel si Jake vybral opět zajímavý projekt, v němž může předvést další hereckou proměnu. A ta je tentokrát nezvykle lahůdková: jako Lou Bloom - cílevědomý mladík, který se za pořádné záběry neštítí leccos obětovat - shodil téměř deset kilo, ulízal si vlasy dozadu a nahodil tak úchylný pohled, že v jednom autě byste s ním nevydrželi ani deset minut. Dokonale by vás vydeptal. Deptá ale i film jako celek, i když nějak ohromně nepřekvapí a příběh vlastně probíhá v přesně očekávaném módu. (21.12.2014)

Jake! Opět jeden z mimořádných mužských hereckých výkonů, který vévodí filmu s tématikou ne zcela otřelou, ačkoliv hyenismus v médiích není novinkou. Ten tady ale vnímám spíše jako pozadí, v centru je Slídil a jeho schopnost chladně manipulovat. Je dlouze a dobře připraven, jako šelma číhající na svou kořist, a když vystartuje, z mentorů se stávají jeho loutky. Hodně dobrý film. (01.02.2015)