Week-End

Vůbec se nedivím, kam až politická situace ve Francii v květnu 1968 a na pár dalších měsíců dospěla, když jsem teď sledoval tenhle film a skrze celé to politické pozadí v tom zneklidněně vnímal, jak mladí rebelové spolu s levicově orientovaným lidem tenkrát asi smýšleli a jak si svobodu ducha představovali, když byli schopni tuhle pouť za svobodou překlopit až do anarchie. Kdybych neviděl ten rok vzniku, spíše bych tipl, že Week-End vznikl až v druhé polovině roku 1968, možná 1969 a již nastalou situaci umělecky reflektuje. Jean-Luc Godard se holt pohybuje na zcela odlišné politické vlně, než abych s ním dokázal souznit, nicméně dávám 4 hvězdičky, protože filmový zážitek to byl vážně skvělý. Celý příběh se odehrává v jakémsi surrealistickém světě plném anarchie, do něhož se hlavní dvojice dostane přejetím obrovské kolony aut v protisměru, a v němž jsou na denním pořádku brutální autonehody, objevují se tu podivní umělci v kostýmech jakoby z jiného světa a žánrově se film z road movie stále více přesouvá do postapa. Film obsahuje nejednu skvělou scénu, dokáže být ve vizuálu, vykreslení prostředí či různých příhodách nápaditý, nejednou jsem se tu i nahlas zasmál, aby mě záhy úplně zamrazilo – asi nejvýstižněji bych to popsal na pasáži se zácpou aut, během níž se přes ty vtipné a groteskní nápady dostáváme během jediného dlouhého záběru až k realisticky ztvárněné tragedii na cestách. Na mě film výborně fungoval v dramatické i komediální rovině, kamera včetně záběrů krajiny a atmosféra onoho světa jsou často působivé a kdyby si Godard odpustil pár nechutných momentů (úvodní vyprávění Mireille Darcové o perverzním lesbickém sexu či dlouhý záběr na krvavé psí maso) a kdyby vygradoval celý film daleko silněji podaným závěrem, asi jdu s hodnocením ještě výš. Jean Yanne se tady do budoucna měl od koho naučit, jak se dělá originální a zábavná satira (nejen) ve víru levicové politiky. Pro mě jeden z nejzábavnějších Godardů. [80%] (13.09.2022)

No, minimálně první polovinu to byla dost dobrá absurdní satira na myšlenku anarchie a anarchismu celkově. Překvapivě jsem se i docela dobře bavil, párkrát zasmál a třeba scéna zácpy na silnici je naprosto dokonalá a snad i tou nejvtipnějším, co kdy Godard natočil (akorát si dost hraje s diváckou trpělivostí, jelikož poslouchat asi 10 minut troubení aut není nic příjemného pro uši). V tu dobu jsem to viděl i na silné 4*, bohužel v druhé polovině se z toho stal klasický Godardův myšmaš myšlenek, ale s tou výjimkou, že byl na jedno téma - politika. I tak to byl snad Godardův nejméně myšlenkově roztříštěný film. Jenže to taky dlouho nevydrželo a nakonec z toho vypadala totální experimentální šílenost s pár zajímavými nápady, ale bohužel mě to už pak celé dost nudilo. Kromě závěrečných 10 minut, ty to trochu vytáhly nahoru. Možná se to celou dobu mělo brát jako surrealismus, fakt nevím. Tak jako tak bych Week End zařadil mezi to lepší od Godarda, ale i když bych rád dal vyšší hodnocení, na víc jak silné 3* to nevidím. Btw, na to, že se Godard pokusil o road movie, tady má dost dobrou kameru a pár hezkých záběrů krajiny - i když to asi nebyl účel. Silné 3* (16.07.2020)

K artu a artovym filmom ma doviedol jednak kultovy Orson Welles a jednak David Lynch s Mazaci Hlavou a Lost Highway. Jean -Luc Godard tiez tocil filmy artove, avantgardne,. surrealisticke, fajne. Teda rozhodne to neni film pre povedzme Verbala aalebo Stuntmanmika, ti to zadupu do zeme. Tazko sa o tom nieco pise, kazdopadne cesta plna filmovych a literarnych postav, lavicovych intelektualov a ruralnych laviciarov je fascinujuca dodnes. Druha polka bola plna politizovania, preto vidim asi tolko nizkych hodnoteni : 87 % (06.02.2018)

Skôr 4 1/2 si zaslúži tento pôsobivý počin od Godarda. Žánrovo sa nato hodí najlepšie označenie haluz, odbornejšie povedané spoločenská satira. Film začína skutočne úchvatne - nezmyselným načúvaním zbytočného vyrozprávania sa stavovsky typickej ženskej (skvelý satirický nápad je štylizovanou kritikou na unudenosť a bezcieľne hedonistický životný štýl, čo Godard zobrazuje neustálym zosilovaním hudobného podmazu, ktorý miestami hrá s takou intenzitou, že niet počuť, čo herečka rozpráva). Ďalej treba upriamiť na geniálnu scénu cca. 7 minút v kuse sledujeme dopravnú zápchu s neustálym vytrubovaním (dokonalý útok na tradičné víkendové návštevy). S tými dopravnými scénami je toto inak celé prešpikované - zaujmä najmä neustála prítomnosť havarovaných áut, pri ktorých je množstvo mŕtvych ľudí (žiadna ducharina - proste štylizácia "za každým rohom havária s krvavým koncom"). Výborne som sa bavil aj na scéne s dvomi spisovateľmi (ak sa nemýlim boli to kreácie Carrolla a Bronteovej - "burn Emily burn"), od ktorých sa ústredná dvojica (víkendový párik na cestách) snažia zistiť smer. Takže úvod jak bič, ale v druhej polovici, ktorú už nechcem príliš popisovať, aby som nevypísall celý obsah filmu, ale spomeniem, že sa tu ešte divák dočká dosť nudného myšlienkového pochodu z Afriky pochádzajúceho smetiara o potrebe africkej revolty, "guerillových bojov" či kanibalizmu. Čo sa týka druhej polovice - trochu tu dôjde autorovi dych (aj keď haluze - ako "fish in the pussy" sa tu ešte nájdu), ale aj tak ide o výnimočné dielo a hodne pôsobivú a hodne klubovú satiru a keď sa vám náhodou nebude páčiť, tak druhý raz nepozerajte film nájdený na smetisku. (07.06.2005)

Tak nevim, jestli byl na mě film moc intelektuelní a nebo jsem si měl nejdřív dát LSD, abych to pochopil. Ale tohle byl neskutečnej slepenec různejch epizodek, kterej dohromady nedával žádnej smysl. Musim uznat, že občas jsem se i něčemu zasmál, ale postupně se humor vytratil a zbyl jenom totální chaos a kecy o politice. A posledních cca 30 minut mi dokázalo celej film tak znechutit, že fakt nevim, jestli to nemam rovnou hodit do odpadu. Co tim chtěl Godard vůbec říci? Že po silnicích jezdí moc aut a je hodně nehod? Že se Francie chová špatně k imigrantům? Že jsou všichni boháči hrozný svině? No věřim, že kdyby se třeba někde v bufáči u nádraží sešel Honza Rejžek a Vladimír Just, každej by vypil tak 10 piv a 10 kořalek a vyblafal krabku startek bez filtru., tak by jistě nějakej smysl filmu našli. Já ten smysl hledat nebudu a radši se filmům od Godarda začnu vyhejbat. (29.06.2009)