Proces Jany z Arcu

S Johankou mám jeden problém, čo sa nutne prejavuje pri každej adaptácii jej života/slávneho procesu a aj pri mojich hodnoteniach. Ona totiž tvrdí, že počúva Boha a niekoľko jeho poddaných/anjelov sa s ňou rozpráva. Inými slovami asi nebola mentálne v poriadku ani ona, nielen cirkev. Zaujímala by ma aktualizácia tohto procesu v roku 1962, či sa snažil Bresson zrkadliť aj niečo z francúzskej spoločenskej atmosféry doby 60. rokov, prípadne nejakej cirkevnej šlamastiky, alebo ho zaujímala iba samotná Johanka. Sám to odčítať schopný nie som. (20.06.2016)

70% Čtvrtá hvězdička je spíše ze sympatií k Janě z Arcu jako takové, než za film... i když to na jedné straně byla fanatická pobožná mrcha, na straně druhé to byla taky žena, která šla za svým cílem a věřila mu natolik, že za něj byla ochotna položit i život. To na konci nejsou výstřely, ale bubnování... (10.10.2008)

Nemám nijak zvlášť rád téma Johanky z Arku ani Dreyerův slavný němý film, ale Bressonova adaptace je natolik střídmá, upřímná a bez čehokoli, co byste jí mohli vytknout, že se vám prostě musí líbit! Jen mi občas přišla situace Johanky (zcela pochopitelně) dost bezvýchodná a dopředu jasná, což mi trošku narušovalo výběr možností mých očekávání.. Film zcela bez optimismu a jakékoliv pozemské naděje. (25.05.2008)

Zvláštní film, ale jinak velice dobrý a to prosím obsazený převážně neherci. Hlavní roli zde vytvořila Florence Delay, nikdy jsem o ni neslyšel, ale byla to role pěkná a veskrze podala více než jen přesvědčivý výkon. Vůbec film se opíral o tenkrát skutečné hodnověrné a původní spisy a rekonstruoval nám tak den po dni celé ty události na sklonku jejího života, někdy kolem roku 1431. Snímek se sice odehrává po většinu svého děje v soudní síni, v jakoby takovém divadelním přepisu a aranžmá ale i tak to na kvalitě filmu nijak neubírá. Konečná exekuce kdy je Jana vedena na hranici, kterou posléze zapalují dva vykonavatelé procesu, mě ale docela zklamala. Zdálo se mi to nějak oproti předchozímu jinak až do teď vynikajícímu ději, jednak ošizené a za druhé to mělo i ubrané na akčnosti. Ale tam spíš asi šlo o ten samotný proces, na kterém režisér pěl zřejmě nejvíc..? Film však pro mě končí dalším nepochopením, a to sice nepochopitelnými a neviditelnými zvuky jakoby v podobě nějakých výstřelů..Co to mělo znamenat fakt nevím..? Určitě se ale jedná o dobrý a vhodný doplněk, jak k výuce z teorie dějin historie, tak i ke klasické verzi z roku 1928 od zatím asi nepřekonané Dreyerovi verze. Ono jich bylo sice několik, řekl bych že přímo desítky, ale tyto dvě kritika, právě veskrze označuje za nejvydařenější, a nejvěrohodnější alespoň co se týče předlohy. Jedná se v pořadí už o třetí film co jsem od tohoto režiséra zatím viděl, a musím říct že o "zatím" prozatím i nejlepší, stále mě něčím novým překvapuje. (01.02.2007)

Robert Bresson sa vôbec netají, že čerpal striktne z historických análov, pravdou je, že to zobral "doslovne" a tým sa vytratil jeho umelecký vklad. Minimalisticky natočený súdny proces je určite zaujímavý, myšlienka postaviť sa zmanipulovanému súdu hodnoverná. Film bežal v našich kinách v roku 1963. (31.01.2021)