La French
Marseillská spojka
The Connection
Režie:
Cédric JimenezKamera:
Laurent TangyHudba:
Guillaume RousselHrají:
Jean Dujardin, Gilles Lellouche, Céline Sallette, Benoît Magimel, Guillaume Gouix, Féodor Atkine, Mélanie Doutey, Moussa Maaskri, Bruno Todeschini (více)Obsahy(2)
Mafie a nejznámější drogová cesta, kdo se jí postaví – zaplatí... Marseille 1975. Pierre Michel přijíždí s celou rodinou do Marseille, protože byl jmenován vyšetřujícím soudcem pro potírání mafie, především jejich drogové činnosti. Michel se zaměřuje na tzv. Francouzskou spojku (French Connection – La French) organizaci, která zajišťovala největší a nejdůležitější drogovou trasu tehdejší doby, a Marseille byla jejím hlavní uzlem. Neohrožený Michel se postavil nedotknutelnému kmotrovi Gaëtanu Zampovi a brzy pochopil, že pokud chce dosáhnout výsledků, musí změnit své dosavadní metody... Film byl natočen podle skutečných událostí. Soudce Pierre Michel, dlužno poznamenat, stejně charismatický jako jeho filmový představitel, stačil za svou krátkou kariéru objevit a zničit šest drogových laboratoří a zatknout sedmdesát překupníků drog. Po soudci Francoisi Renaudovi, zavražděném v roce 1975 v Lyonu (jeho postava inspirovala režiséra Yvese Boisseta k natočení filmu Soudce zvaný Šerif) byl Pierre Michel druhým zavražděným soudcem, od doby okupace. Michel byl doslova popraven mafií v roce 1981, když jel na večeři se svou ženou a dcerami. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (80)
Tak... Poctivá francouzská kriminálka měla charisma Gabéna, Delóna, Bebela i dalších, ne jen ulízaného Dujardina a dvojníka Liama Neesona, rovněž ulízaného. Poctivá francouzská kriminálka měla byť třeba pomalý, tak rozhodně kurevsky napínavý příběh, kde jste si užili, i když šel hlavní hrdina třeba na hajzl. Poctivá francouzská kriminálka totiž rozhodně netěžila z dlouhých, jakože, možná i jakoby, art táááhlých záběrů na ksichty svých čumějících, dumajících a přemítajících hrdinů. Ano, v tomhle sice La French krásně vykrádá Heat, to ale zase není poctivá francouzská kriminálka a čuměl tam De Niro s Pacinem, což je trochu jiná liga. Stejně jako poctivá francouzská kriminálka ve srovnání s La French. Dvě hvězdy za první půlhodinu, která poctivou francouzskou kriminálku slibovala. A koukám, že jsem prakticky vykradl verbala. K La French však vykrádačka místo mého poctivého komentáře docela sedí. ()
Výborná Francouzská drsná Krimi v retro looku ala 70´s o novém soudci v Marseille, který jde proti organizovanému zločinu, kterému vévodí skvělý Gilles Lellouche. Nenudil jsem se, tempo je fajn, došlo i na krvavou akci, finále je poměrně šokující. Francii tyhle filmy jdou výborně a tahla gangsterka řízlá Krimi není výjimka. 8/10. ()
Ze začátku to vypadalo opravdu nadějně a mě skoro napadala kacířská myšlenka, že to možná bude lepší než Francouzská spojka z roku 1971 od Friedkina. Jenže to moc dlouho nevydrželo. Postupně to začne bejt poněkud stereotypní a vyleze z toho naprosto tuctový krimi. Možná kdyby to někdo natočil o těch 30 let dřív a hrál v tom třeba Alain Delon, tak by to fungovalo líp. Jenže tady koukáte na (aspoň pro mě) úplně neznámý herce, který vypadaj všichni stejně (podobný xichty, stejný účesy), takže jsem se ještě navíc ztrácel v postavách. Film má slušnej začátek, celkem se povedlo navodit tu atmosféru 70. a počátku 80. let, ale to je tak všechno. Zbytek je sotva průměr. ()
Tak toto ma akosi vôbec nenadchlo, a to mám krimi-thrillery celkom rád. No tomuto akosi chýbala dynamika a spád. Zápletka síce kvalitná, no nejako som sa v tom miestami strácal, takže mi to prišlo občas naozaj dosť neprehľadné. A najmä, vo filme takéhoto žánru by som čakal naozaj oveľa lepšie dialógy, ktoré by mali dopomôcť k dramatizácii deju. No akosi nevyšlo... ()
Já se tolik těšil! A prvních čtyřicet minut jsem v ruce i vzrušeně mačkal řádně ztvrdlý kroasán. Sedmdesátá léta v Marsej, charmantní metromaskulín delonovského typu, jediný, který dnes dokáže Klůnymu vylízat pěnu z Nespresa, se pustí do pronásledování brutální francouzsko – italské narkomafie, vedené zlým a nemilosrdným teploušem Lelůšem. Nadšený divák má pomalu pocit, že sleduje Tři muže na zabití Chobotnicí a jen čeká, kdy se objeví Pepek Hekmen a začne dělat bordel. Náhle však, a to dříve než byste řekli Korádo Katány, v tom něco hrkne a zvrhne se to v poměrně otravnou oleženinu, kdy vyšetřující soudce sleduje, sleduje a sleduje, bukvičák uniká, uniká a uniká, oba jen soupeří, kdo má nagelovanější vlasy a drsnější strniště, načež to to po stopětatřiceti minutách testoteroristické stopáže vyvrcholí závěrem, po němž by si měl scénárista prohmatat temeno, jestli mu tam náhodou neústí močová trubice. Asi to ten Chimenéz dopisoval na Diwanu a těžce to rozuzlení pomrdali. Pozor půlboiler! Když už musím dvě a čtvrt hodiny sledovat, jak někdo unyle honí kokota, bez důkazů nemůže vyvrcholit a tak nakonec ho prostě z ničeho nic vycáká, aniž by nějaké získal, mám právo být kurevsky nasraný, no ne? Pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „spravedlivě rozčarován“. Hodně hnusná trojka. ()
Reklama