Intolerance

(Verze: 163 minut) Ještě jednou mi někdo ukáže tu kolébku a asi k němu budu fyzicky intolerantní! Ale teď vážně, stopáž je vzhledem k předvedenému totálně přepálená a zkouknout film najednou vyžaduje nemálo sebezapření (gratuluju těm, kdo si „střihli“ tu o půl hodinu delší verzi). Střídání časových rovin možná bylo tehdy pokrokové, ale nalijme si čistého vína, 2 z těch 4 jsou tu úplně zbytečně (Jeruzalémem si režisér čistě jen ukájel své náboženské choutky, a v případě Paříže je to jen a pouze o tom slavného masakru, bez něho by vyšla tato „intrikánská“ linie také úplně naprázdno). No a zbývající 2 časové roviny do sebe sice něco mají, ale znovu toho zase tak moc nenabízejí. „Malý Drahoušek“ (ostatně i ten její „chudák gauner“) je totálně mimo (a ne, nejsem spokojený s koncem jejich příběhu…tak málo stačilo a bylo hotovo!), Horalka na mě co do sympatií působila úplně stejně (obě dámy byly tak říkajíc „na-přes-držku“). Ovšem v případě babylonské linky si člověk alespoň může užít kvalitní výpravy, slušně zvládnutých davových scén a především pořádné války (!). Ta mě zcela vytrhla z apatie a donutila hltat záběr po záběru, protože bojové scény byly natočeny zatraceně dobře, místy působily skoro až realisticky, a kdyby se celou dobu místo natřásání věčně nespokojené „Plané růže“ raději bojovalo, dost možná bych chrochtal blahem po celou její délku alespoň u téhle časové roviny. No a o prostřizích na tu….věc ze dřeva jsem se už zmínil. Dohromady mi to dává ještě slabší průměr, víc ani omylem. (01.06.2015)

Není jen tak zorientovat se v množství postav, motivů a konfliktů, jinak ale solidní divácký zážitek, kde na vás dýchne epický dějinný rozměr lidské tragédie a kde Griffith ještě více posunul laťku pro historický velkofilm. Exotický babylonský superset je i 100+ let od svého vzniku impozantní a má v sobě kouzlo tehdy megalomanských světových výstav-atrakcí (x). Zk*rvení cenzoři, pokrytečtí pánbíčkáři a moralisté, nesnášenlivá a krvelačná chátra, mocichtivý papaláši, prospěchářský zrádný svině... během tisíců let se po stránce našich zlých vlastností, té "intolerance", v jádru tolik nezměnilo. / Do Chci vidět, bude-li ta možnost někdy v kině. (24.11.2023)

Jedná se o jednoznačně průlomový film, plný nových věcí, které nikdo před Davidem Warkem Griffithem na plátně nepředvedl. Je zde např. využíváno křížového střihu, nebo Griffith dokázal jako první vyjádřit pocity v detailu. Jedná se o film němý a tak je vždy buď ticho, nebo jemný orchestrální doprovod (jak už to bývá :)), a tak si film může divák mnohem více vychutnat a vice se soutředit na jeden smysl.. Každopádně na mě z filmu sálala obrovská snaha vyprodukovat něco obrovského, což je také vydět na nebývale vysokém rozpočtu na tu dobu. Či. slavný "pád Babylónské věže", při jehož natáčení bylo v záběru více než 16.000 lidí! Dá se hovořit o dědečkovi americké, dodnes světové kenematografie. (27.11.2005)

Abych tak parafrázoval text distributora, nedokázal jsem z plátna číst všechny složité významy a střídání časových rovin mě sice nemátlo, ale zdálo se mi dost nezvládnuté. Tím chci říct, že co unese zvukový film, nemusí unést film němý, který si musí pomáhat mezititulky. Mezititulky děj přirozeně rozkouskovávají, ale pokud je jich moc, taky pěkně brzdí a rozbíjejí. Tady se to ještě násobilo se čtyřmi dějovými liniemi napřeskáčku gradujícími přes tři hodiny.... no abych nezdržoval dlouho, je to víceméně utrpení. Přesto jde o objektivně mírně nadprůměrné dílo... (17.12.2011)

Mluvit o snímku z roku 1916 jako o velkofilmu, může nezasvěceným připadat jako hloupost, ale kdo viděl Intoleranci, ví o čem mluvím. Griffithové megalomnství je zde patrné skoro z každého záběru. Navíc Intelerance není jen o velikosti, ale také má solidní přiběh(y), Griffithův rukopis montáže, spoustu dalších vpodstatě objevných technik jako je například systém narace. I po 90 letech velice dobrý snímek s rychlým spádem, který stojí za to vidět nejen cinefilům. Out of the cradle, endlessly rocking... (03.06.2010)