Den začíná

Když den začne opravdu špatně, zpravidla se sype všechno, na co sáhnete. Jsou však věci, které nelze vzít zpět. Ocitáte se na zásadní křižovatce svého života, a to, jak z ní vyjdete předznamená Váš další osud. Na této křižovatce se ocitl i Jen Gabin ve snímku Den začíná. Již od začátku byla cítit sklíčená atmosféra, uvolňována retrospektivními pohledy do jeho dříve spokojeného života, kdy se zamiloval do křehké dívky. Je zřejmé, že den skončí špatně, protože to už tak v životě chodí, ale přesto jsem si trochu přál, aby to tak nedopadlo. Velmi silné. (09.02.2010)

Kdysi jsem viděl americký remake tohoto snímku, Long Night z roku 1947 s Henry Fondou v hlavní roli. Sice se mi líbil, ale originál je samozřejmě originál. Francouzi jsou v mnohých věcech otevřenější než Američani. Gabin je v hlavní roli samozřejmě fantiastický, délka je tak akorát, atmosféra taky super. (17.07.2013)

François je na čase, aby si začal pomaly bilancovať, keďže si sa akurát ocitol vo vskutku mimoriadne nezávideniahodnej, až totálne komplikovanej situácii, že čochvíľa budeš aj úplne „zabarikádovaný” v hotelovej izbe, kde sa len ozaj pred malou chvíľou stala istá, a naprosto nevídaná vec, čo sa teda Teba týka, ktorá Ťa mimochodom dostala do poriadnej šlamastiky, pričom my diváci, sa postupne dozvieme, ako si sa zaplietol do vlastnej pavučiny, z ktorej sa vyslobodiť, bude extrémne zaťažkávajúcim, až nadľudským výkonom...? Medzitým Ťa zvnútra najprv obkolesia policajti, zatiaľ čo potom sa vonku zhromaždí dav ľudí, ktorí sa na toto „divadielko” budú prizerať, plní veľkých očakávaní, čo sa vôbec bude ďalej diať...? Teraz prichádza na rad i niekoľko zásadných „flashbackov”, ktoré ma v podstate oboznámia, prečo sa ešte ten, zo začiatku neznámy chlapík, v smrteľnej agónii, i zo schodov zrúbal, alebo zjednodušene povedané, ako (ne)obyčajný robotník na skazeného filozofa naďabil... ? / ...Neuveriteľne ma fascinuje scéna, keď sa prvýkrát stretli postavy : François a Françoise, pritom sa k tomu i rovnako volajú, sú zo sirotinca, a práve dnešný deň majú obidvaja sviatok, keď by sa predsa mohlo zdať, že sa konečne na protagonistu šťastie usmialo... / Režisér Marcel Carné, od ktorého som videl klasiku Deti raja, ale aj také Nábrežie hmiel, ma tentokrát dostal hádam ešte viac, ako v predchádzajúcich dvoch prípadoch, pretože opätovne predvádza strhujúci príklad - pevného, režisérskeho stisku, ktorým ma počas 90-minút stopáže absolútne ohromil, prečože som tak strašne nadšený. Neviem, či sa mám taktiež vrelo poďakovať i kompozícii obrazu, na ktorej sa podieľali až štyria kameramani, čo jednoznačne kvitujem, áno, i obrazová stránka filmu má čo ponúknuť, skrátka je interesantná. Dokonca ani k strihovej skladbe nemám žiadne výčitky, kvôli čomu by som mal napríklad strhávať percentá, proste sa jedná o bezchybnú montáž, hodnú značného obdivu. No, a najväčšieho uznania je hoden najmä Jean Gabin, ktorý podáva priam autentický a majstrovský, herecký výkon, čiže už v tak mladom veku dokazoval, že sa má s ním neustále počítať, kedy si to možno vtedy ani extra neuvedomoval, aká LEGENDA sa z neho stáva... Myslím si, že je najlepším francúzskym hercom všetkých čias, pred ktorým mám nekonečný rešpekt, čo sú z mojej strany veľmi silné slová... ! (11.08.2022)

Tomuhle druhu filmu se kdysi říkalo filmy pro pamětníky, ale správnější by bylo, už vzhledem k tomu, že éru konce 30. let nejspíš pamatuje už jen žalostná hrstka vyvolených, kterým navíc jejich paměť neslouží tak, jako dřív, napsat, že jde o film pro fanoušky filmové historie a milovníky muzeálních kousků. Rozumím tomu, že ve své době šlo o filmovými kritiky vyzdvihovanou záležitost a objektivně asi i o jeden z vrcholů filmové produkce příslušného roku, ale pokud Carného kousek hodnotím z hlediska zábavnosti, pak mi přinesl jen slušnou dávku nudy. Samozřejmě je možné psát o vytříbeném režijním stylu a hereckých výkonech, rozhodující je ale příběh a scénář, a ten rozpitvává banální milostný čtyřúhelník a je předvídatelný až běda. Jen málo filmů z oné éry u mě obstojí do té míry, že jim můžu dát aspoň průměrné hodnocení. Celkový dojem: 45 %. Jako detektivka nefuguje snímek vůbec už proto, že začíná vlastně od konce a nepřináší žádná podstatná odhalení... (22.06.2010)

Ten příběh je blbě odvyprávěn. Flashbacky do minulosti hlavního hrdiny se naprosto zbytečně střídaj se součaností. Podle mě bud jedno nebo druhý obojí je vždycky na hovno a málokdy to funguje neb to hrozně ubírá na souznění s dotyčným o kterým se ve finále zase až tak moc beztak nedovíme, Finálovej flasback je sice výbornej a krásně to všechno uzvaře a emočně vygraduje, ale stejně bych to udělal jinak, kdybych teda z filmařiny uměl víc než prásknout klapkou. Pokud jde o herce, tak Jean Gabin to samozřemě táhne a je tradičně výbornej, ale tady si myslím, že všichni ostatní až příliš na Gabina sázeli a podcenili zbytek. (19.01.2013)