Režie:
Ted GeogheganScénář:
Ted GeogheganKamera:
Karim HussainHudba:
Wojciech GolczewskiHrají:
Barbara Crampton, Andrew Sensenig, Lisa Marie, Larry Fessenden, Monte Markham, Susan Gibney, Elissa Dowling, Michael Patrick Nicholson, Brett BornObsahy(2)
Paul a Annie sú zdrvení zo smrti ich syna, ku ktorej došlo pri autonehode pred dvoma mesiacmi. Odsťahujú sa do nového domu, ktorý sa nachádza na pokojnom mieste, aby tam začali nový život. Onedlho však zistia, že si nevybrali dobre, lebo dom má temnú minulosť a v jeho pivnici striehne temnota. Oni ako aj ich blízki priatelia, ktorí ich prišli navštíviť, sa ocitnú vo veľkom nebezpečí. Nie je to ale iba temnota, ktorá ich naozaj ohrozuje... (Astaroth12)
(více)Recenze (178)
Překvapivě solidní podívaná s parádní atmosférou. Amosféře pomohla věc že scény které měly být strašidelné se obešly bez hudbeního doprovodu a pomohlo to. Další věc jsou pěkně namaskovaný herci kteří dokážou bahnat strach. A i ten Fessenden se celkem solidně předvedl. Co považuji ale za problém je celková roztahanost a některé dialogy které mi nejsou po chuti. Solidní film který dokáže vystrašit ale celkem i unavit. Chtěl jsem dát 3 ale nakonec to bylo příjemné překvapení, takže, 4*. ()
Teda Geoghegan toho za sebou moc nemá, nebo aspoň nic, čím by se mohl chlubit, ale tímhle filmem se to docela mění a je to opravdu změna k lepšímu ? Rozhodně ano, moc se mi na filmu líbilo, že vlastně až na dvě postavy v tomhle hráli samí herci po čtyřicítce. Jak noví nájemníci, tak i jejich přátele a jejich syn s přítelkyní, mi přišli ohromně sympatičtí, což se u hororů nestává moc často. Za pochvalu stojí, také retro oblečení, muzika, šaty a auta. Atmosféra od začátku až do poloviny byla naprosto zničující, níčili mně ty dlouhé záběry, to pomalé vyprávění a od poloviny kdy nastává obrat o tři sta šedesát stupňů, sem už měl nervy totálně v háji a jen odevzdaně koukal. Ten obrat, který je tu docela dost vytýkán, na mně působil až nečekaně dobře, je fakt že se tímhle pečlivě budovaná atmosféra v první polovině vytrácí, ale jedině takhle to mohlo celé skončit. Masky, gore a efekty místy sice působili lacině, ale možná to byl záměr, takže to lze i odpustit. Jak řekla jedna z postav staré domy občas vržou, nedovírají se dveře, padají obrázky a občas, ale jen občas někoho slyšíte, ale staré domy tohle přece dělávají, takže se neni čeho obávat že ? ()
To, co zprvu vypadá na další sterilní haunted house horor, se naštěstí zvrhne v něco naprosto nepředvídatelného. Za to plus, nicméně nějak zvlášť nadšený z toho nejsem. Ten příběh podle mě vůbec nedává smysl a že by to mělo kdovíjakou atmosféru... ()
Těžká stará škola tenhle film.Precizní masky a hutnou atmosféru sklepa, kde straší a hlavně vraždí opravdu hutní bubáci bohužel strašně kazí laciná kamera, příšerně vybraní herci a celkově hrozně amatérsky působící look.Je sice úctyhodné, že s tak mizerným produkčním zázemým dokázali tvůrci natočit poměrně děsivý a průměrný horor, ale já ten mizerný vizuál víc jak na 3* nepřekousnu a finále bylo zase totálně na vyliž prdel.Dejte Geogheganovi víc peněz, digitální kameru a strčí 90% dnešních hororů do kapsy.59%. ()
Poslední dobou pěkných horůrků nebylo mnoho, ale já myslím, že promluvím za nás za všechny, když řeknu, že "We are still here" vnesl do hororu nový, svěží vítr a.. nemusí pršet, stačí když kape ;-). ()
Nic nového pod sluncem, strašitelný dům, pár dospěláků a vyvolávači duchů, naštěstí atmosféra byla docela solidní včetně hereckých výkonů. Jen škoda, že tam bylo tolik logických děr. Ať už proč ti démoni útočí i na hodné elektrikáře nebo proč ty lidi nezajímalo, kde jsou jejich děti a pár dalších takových nevychytaných záležitostí. Pro mě naprosto průměrná záležitost, kterou už nemám v plánu vidět znovu. 50% ()
Tak tohle bylo pro mě celkem překvapení. Na začátku oldschool vypadající duchařina, která se ve finále zvrhne v celkem povedené gore orgie. Má to spád, má to nápad, má to gore. Lekaček se sice nedočkáme, ale film má celkem ucházející atmosféru, která diváka pohltí, stejně tak jako zajímavý příběh. Není to obyčejná duchařinka a to se cení. ()
Nejdřív se mi fakt, že ten film pořád přicházel s něčím novým a ne zcela očekávatelným (tedy, že na sebe vršil dějové zápletky, které by vystačily na čtyři další suché insidiousní horrory) hodně zamlouval, pak mi to začalo trošku vadit a když se objevili uhořlíci, nevěděl jsem, jestli se mám bát nebo smát. Málo je mnohdy více, to tenhle film ví moc dobře, atmosféra se má budovat postupně a intenzivněji, ne skokově, to film ví taky. Já ale vlastně nevím, proč mě ten film nevzal tak, jak by měl. ()
Stará jakože nová věc která je fakt nudná a konec to fakt nezachráni. ()
Tak tohle mi naprosto prvotřídně sedlo, měl jsem asi na film tu správnou náladu. Nadchnul mě už ten parádní sedmdesátkový look (až po nějakém čase mi došlo, že film se v sedmdesátkách odehrává). Takže po estetické stránce lahůdka, škoda jen ruční kamery, většinou snesitelné ale v závěru zešílevší. Film má staromódní nejen fasádu, ale i stavbu - pomalu se rozjíždějící příběh, klasicky vystavěný, bez nějakých modernistických scénáristických vyfikundací, tak to mám rád. O to působivější je potom překvapivě vypjaté, vtipně masakrózní finále. Bavili mě i herci, hlavní i vedlejší. Barbara je moje stálice, i její manžílek ušel. Skvělý byl párek spiritistických hippíků, Lisa Marie se svou kouzelnou pusinkou a příjemně mě překvapil Fassenden, kterého si spojuju jen s amatérskými sračkami. ()
Váhal jsem mezi 3 a 4, nakonec větší hodnota zvítězila, přeci jenom je tohle povedený kus, který je sice značně tuctový co se námětu týče, navíc má opravdu zdlouhavý rozjezd, na druhou stranu buduje příjemně mrazivou atmosféru ( docela tomu pomáhá feeling osmdesátých let - hudba, kamera, prostředí ) a poslední půl hodinka je náser jako prase ! Vše ostatní už běžný fanda hororu viděl stokrát, ne-li tisíckrát, ale co, v téhle době přijít s něčím originálním je těžká dřina a raději se vždy juknu na ověřenou klasiku z rukou zručných filmařů...což je přesný případ We Are Still Here. ()
S těmi povedenými debuty se v posledních letech roztrhnul pytel. Geoghegan si tady s přehledem poradil s minimálním rozpočtem a vsadil na sedmdesátkový vizuál, atmosféru jednoho z nejstrašidelnějších sklepů, co jsem kdy viděl a především na napětí se solidním hudebním podkladem. A tohle všechno se mu povedlo. Se strašidly se sice moc nepáral a vlastně jen nechal očoudit pár lidí, ale sem se to hodilo a to samé se dá říct o vyvedeném gore, které u podobně laděných záležitostí nebývá zrovna časté. Pro mě příjemné překvapení a režisérovi držím palce, aby svůj talent potvrdil i v budoucnu. 80% ()
Už jsem si říkal, že tenhle rok asi nenarazím na parádní horor a ouha! We Are Still Here je velmi vydařený počin s jakýmsi "retro nádechem", ale přitom audiovizuálně nezaostává za současnou produkcí. Dějově je minimalistický, protože je příběh zasazen do usedlého domu, který skrývá nějaké to tajemství a oplývá negativní aurou. Míra děsivosti šplhá k výsokým příčkám a u některých scén jsem ztratil dech! Režijní debut zatím neznámého Teda Geoghegana neztrácí ani tu správnou hororovou atmosféru, takže jsem si láskyplně zachrochtal blahem a bude potřeba sledovat jeho další počínání. S hodnocením tady se jděte klasicky "bodnout", protože si to We Are Still Here vůbec nezaslouží. Jedná se o více než nadprůměrný snímek, kterému k dokonalosti chybí málo. Celou dobu jsem si říkal, že je mi ta hlavní herečka nějak povědomá a při závěrečných titulkách mi to došlo. Jedná se o bohyni Barbaru Crampton, která už si v nemálo hororových filmech střihla role a ten nejznámější z nich bude kultovní Re-Animator! ()
Docela povedený retro sedmdesátkový horor s uvěřitelnou atmosférou dýchánků s velkou porcí travky, duchem zesnulého Bobbyho a domem, který chce svoji rodinu. Nečekejte mnoho a budete spokojení. Mimochodem ten dědek je fakt nepříjemnej. ()
Jak vidno, USA to zkouší všelijak. Možná, že jako reakce na totálně komerční přístup k žánru v podobě hrůz Conjuring, Annabelle či Insidious, tvůrci záměrně zvolili dobovou nízkorozpočtovou kameru a ještě přízemnější produkci, nicméně hlavním kamenem úrazu je jednoznačně nesourodost celého snímku, který balancuje někde styčných hranách dramatické duchařiny, revenge thrilleru a solidního gore. Už od začátku příběh přináší řadu náznáků, kam by se mohl ubírat, jenže s postupujícím časem se toho nabalí už tolik, že máte pocit, jako by jste jedli tlačenku a šlehačku zároveň. Už jen ti ufoni chyběj. K dobru budiž připočtena retro atmosféra upomínající na zlaté časy žánru, několik nepříjemných lekaček a dost překvapivé zvraty, převážně do gore vyústění... ()
No, nedá se tomu upřít, že v rámci moderní duchařiny je to silně hnuté směrem který je relativně neokoukaný a pro mě příjemný. Už jen Karimova kamera tomu dodává jistou přidanou hodnotu. Když si k tomu přičteme docela zajímavé bubáky (kteří rozhodně nejsou vystřižení podle aktuálně IN šablony), vcelku poutavý děj a překvapivě roztomilý skluz do vod splatteru ve finiši, výsledný dojem je pozitivní.. Asi to nebude nic co potřebuju uchovávat na exterňáku pro případ dalších projekcí, ale aspoň mě to trošku uklidnilo, že duchařina ještě není úplně vyhořelý subžánr. ()
We Are Still Here? You Should Rather Go ... and Never Come Back! V tomto prípade sme sa s tunajšou hororovou elitou ťažko nezhodli, pre mňa je totiž We Are Still Here jedným z najhorších hororových zážitkov tohto roku. Spojenie haunted house/duchariny a slasheru je síce zaujímavý nápad ako film ozvláštniť, ale možno v rukách iného režiséra. Ted Geoghegan je podpísaný pod mnohými podpriemernými horormi a bohužiaľ ani tento krát sa mu nepodaril žiaden zázrak. Problémom je, že We Are Still Here by chcel byť aj jedným aj druhým, ale vo výsledku nie je ničím. Ani poriadnou ducharinou, ani poriadnym slasherom/exploitation. Duchársky horor by mal byť o atmosfére alebo aspoň o nejakých tých ľakačkách, keď už nič iné. We Are Still Here však prvú hodinu neponúka ani jedno. Iba značne iritujúce postavy (otravovala ma každá a jedna), ktoré sa motajú po dome, občas to naruší záber do tmavej pivnice, ktorý z letargie nevytrhne a nič iné sa nedeje. V závere sa snímok nečakane zameria skôr na gore, ale tých pár krvavejších scén nie je nijako zvlášť zaujímavých. Navyše je na tom po celý čas badať evidentný nedostatok financií a tak film vyzerá aj pomerne amatérsky. Asi budem vyzerať priveľmi prísny, ale mne We Are Still Here nedalo vôbec nič, ani poriadne strašenie, ani poriadne gore, ani žiadnu atmosféru, na konci som už bol taký otrávený, že až. CELKOVO: 1,5* (3/10) ()
Stál, tlel jeden starý dům. A ten dům dostal jednou za třicet let takový hlad, že snědl mámu, tátu, bráchu i ségru. Jenže posledně se to moc nepovidlo, protože do grilovací omáčky přidal moc chilli, a spálil rodinku na uhel. Takže při další příležitosti na to jde od lesa, nechává si je řádně uležet, jenže čekání nemá nikdo z nás rád. Takže hodinu spálená rodinka tu udělá kuk, tam zase baf, ale jinak jen smrdí po baráku a do ničeho pořádného se nemá. Ve finále to domek ale rozjede na plný koule, pač se tentokrát probudil řádsky hladový. Bohužel mě tahle kulinářská laskomina nijak neoslovila a celou dobu jsem ji prohláškoval. ()
Necekane pozitivni hororove prekvapeni. Atmosfera a napeti funguje skvele, jen to mozna vzhledem ke kratsi stopazi zacne tlacit na pilu prilis brzy. 8/10 ()
Pevně se to drží zavedených pravidel žánru, a na můj vkus to trošku brzy přechází od napětí k řežbě. Takže skromné ambice, skromný výsledek, ale neklesá to na úroveň, která by mě otrávila. ()