Burácení

Poslední obětí téhle tragédie bude platící divák. Neskutečně patetický, spousta zbytečných scén, útrpně dlouhá stopáž, úmorně prkenné obsazení. Herci jsou nuceni buď do výrazových scén, byť jim vůbec nesedí a působí křečovitě, nebo do šroubovaných, příšerně vyčpělých dialogů. Scény s Millerem už to jen definitivně zabíjej a zcela nechtěně dohání k zoufalýmu smíchu. Vano jako šmírácký osvětlovač aspoň nezáměrně trochu pobaví. Těch asi šest konců už je jen příslovečnej poslední hřebík do rakve. (Testovací projekce, znova ani za trest) (01.01.2015)

Buráca oceľový tátoš na dvoch kolesách. Rúti sa v ústrety vykúpeniu z hriechu a prekliatia smrti. Cestou- necestou stretne pičujúceho Riša Müllera. Rišo je traktorista. Vie čo a ako. Čo život sochárovi vzal a dal. A za akú cenu. Názory má odpozorované zo života. Trefný montérkový glosátor. Osudová púť zavedie diváka aj na motorkárský zraz. Plný dymu z výfukov prestarnutých štyridsiatnikov, hlučnej hudby, kožených oblekov, boxu a striptízu. Vlhký sen všetkých fanúšikov kapely ZZ Top. Zároveň tých, ktorí dohasínajúce libido nahrádzajú v staršom strednom veku návratom k análnej fáze ich vývoja. A k nej patriacom koníčkom (ich výtvor, čo hlučí, smradí a dominuje istému priestoru) - pretaveným napr. do vlastníctva choppera a všetkej s tým spojenej kultúry. Okrem moto zrazu je tu list a fotka. Zastupujú v príbehu živú vodu, premieňajúcou mŕtvu lásku na žijúcu lekárničku. Oživia sa aj umŕtvené vášne - kde inde ako na divadelnej scéne. Príbeh má doskách, ktoré znamenajú svet ale nekončí. Finále má v sebe zakódovaná pumpa. Benzínová. I s vďačnou pumpárkou, obdarujúcou nešťastného hrdinu modelom tiráka. Zdá sa Vám to celé nejaké zmätené a blbé? Presne tak aj mne. S hudbou, ktorá neoslovila, s hlavnou postavou, ktorá nehrala. (18.09.2020)

Tenhle film má několik drobných vad, které mi brání mu dát absolutorium. 1. Stále hnusnější Šantala, na kterou jsem si vypěstil slušnou alergii, především na její třiceti léty v Brně broušený roztomilý pržízvuk. 2. Scénář, který naznačuje a nepředkládá konkrétní cesty a důvody, by měl toto pravidlo ctít všude. Silnou stránkou je naopak výběr herců. Hájíček je super, mám ho rád už z Huberta Macháně, spousta další je taky skvělých, je tu pár super překvápek: parádní Richard Müller, Kuba Kohák, který dokázal vrátit čas o 30 let, klasicky skvělý Javorský... nějak mi nesedělo jen pár statistů, ale dalo se to přetrpět. Skvělá a nejlepší je hudba, Krucipüsk chválit netřeba, ten je super vždycky. Osobně mě hodně zaujal Petr Brant, který mé pozornosti zatím unikal. Takže díky za objev, u mne máte 4 3/4* (29.06.2015)

„KDYŽ NĚKDO UDĚLÁ NĚKOMU ZE ŽIVOTA PEKLO, TAK JAK TO MŮŽE DOPADNOUT…“ /// Přátelé neortodoxního filmovýho obsazení se samou radostí umlátěj šampaňským. My ostatní to zvládneme prázdnejma flaškama před koncem projekce… Chvilku se zdá, že to bude dramatická „poudačka“. Nakonec nás jen chtěli dostat na motorkářskej sraz a nevěděli, jak na to. (Ti, co vočekávaj podobnou zábavu, ať se zastavěj, prázdnejch flašek mám dost!). Mezi vobsazením ční herecký kreace Évici Kerekes, jako dvojčata nad N.Y. (tenkrát vole). Hájíčkovo charisma je utopený v příběhovým nic, který se snaží závěrem dohnat nejpomalejšího motorkáře na startu. Traktoristu Richarda Müllera. Film pro motorkáře? Asi jen pro ty, kteří vědí… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Na filmy čumím kvůli soundtracku. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (07.07.2015)

Chlapák z kriminálu, co má koule. A má v nich i cit. Není to zdaleka poprvé, co se český film zabývá návratem muže z vězení. Náš kriminálník má tvář tentokráte neokoukaného Tomáše Hajíčka, který si odpykal osmiletý trest za vraždu. Nabízelo se, že se film ve velkém uchýlí k objasnění tohoto skutku pomocí retrospektivních náhledů, ovšem neděje se tak. O spáchaném činu se tak dozvídáme jen velmi letmo, není dokonce nikterak zřejmé, zda se skutečně jednalo o nutnou sebeobranu, jak tvrdí obviněný. Sluší se dodat, že obětí se stal otec jeho přítelkyně. Film se s daleko větší pečlivostí zaměřuje na titulní postavu a znatelně vybrušuje její charakter, případně se o to soustavně snaží. Hajíček je statný chlapík se vzhledem vysloužilého rockera, co má tak trochu umaštěné plavé vlasy po ramena a vrací se na svém chopperu na místa jemu dříve více či méně známá. Postupně obráží a ojíždí svoji bývalou milenku (Jana Kolesárová), zajde za pozůstalou (Chantal Poullain) po oběti i vůdcem party motorkářů (Zdeněk Podhůrský). A v neposlední řadě se vydá na Slovensko, kde má existovat důležitá žena z jeho minulosti. Toulky jsou doprovázeny hroznou hudbou a ještě příšernějším zvukem, mnohdy není hercům dostatečně rozumět. Asistentem režie je Kryštof Michal, známý hudebník, který pochopitelně do filmu přispěl i hudebně. Film se opírá o celkem dobrou kameru a nezkušenou režii Adolfa Ziky, dokumentaristy, který zatoužil natočit si film. Jeho dílo působí poměrně rozháraně a někdy je jeho scenáristické počínání natolik absurdní, až je to zcela bizarní. Slušné režijní momenty se najdou, povětšinou ale chybí pevnější a přehlednější režijní vedení, které má náběh k amatérismu. Nějaké to odhalené poprsí, v českém filmu neokoukaná tematika motorkářské svobody a ne úplně marná obrazová skládačka z cest hlavního hrdiny zážitek vylepšují na snesitelnou úroveň. 6/10 (02.08.2022)