Otcové a dcery

Za prvé příběhově silnej snímek,snad nikdo z nás by si nepřál mít takový dětství.Za druhý je to herecky naprosto prvotřídní,všichni opravdu skvěle hrajou.Za třetí je to neskutečná nuda.Fakt sem celou dobu odečítal minutky,kdy už půjdu spát.Nevim,ale tohle mi jako atraktivní biják za 74% nepřijde.Maximálně přestřelenejch 50%. (31.07.2016)

Co chcete slyšet? Předvídatelné je to jak prase. Nečekejte žádný návod, co dál se zpackaným životem. Skvělý spisovatel a ještě o krapet lepší táta nezvládne řízení a zabije svou manželku sedící na místě spolujezdce. Sviňárny vždycky přicházejí od těch nejbližších, takže malou blondýnku chce adoptovat teta se strýcem, kteří se o ni starali, když onen skvělý otec zrovna odpočíval s následky nárazu do hlavy v psychiatrické léčebně. A lepší to nebude. Kromě toho sledujeme tuhle blondýnku i v dospělosti, kterak se její obtížné dětství podepsalo hlavně v navazování nových vztahů. Obě roviny se prolínají, dělí je asi dvě dekády. A každá je svým způsobem zajímavá. Rodák z italského Říma Gabriele Muccino ví, jak scénu slušně nasvítit, jak vést herce, jak a kdy udeřit na ta správná místa. Jeho předešlé filmové výlety byly úspěšnými útoky na divákovy city, poctivé, ale pořád okatě kalkulující. A tak záleží, zda mu to baštíme. Spolehnout se znovu může na herce, zejména na nadanou Kylie Rogers, která hraje naprosto přirozeně, jakoby sama někoho ztratila. Russell Crowe je samozřejmě jistota, naštěstí při svých kolapsech nevypadá směšně. Některé situace jsou pojaté komplexně, jiné působí odfláknutě a vyřeší se tak nějak samy. Já si ale výsledek užil. A to je přeci rozhodující. (31.01.2016)

Není to vůbec špatný film. Hudby bylo samozřejmě na mě trochu moc a občas se tlačilo na pilu v místech, kde to chlapa moc nebaví. Jinak už ale všechno, co mě tam občas iritovalo, vychází ze současné americké mentality, takže by tím postavy asi trochu smrdět měly. Den po shlédnutí se mi mnohé scény silně vrací, což jsem vůbec nepředpokládal. Hlavní ženská postava je podle mě dost věrohodně vykreslená, správně pojatá. Stavba filmu působí občas trochu chaoticky, ale ve výsledku diváka nutí k přemýšlení, což se samo o sobě cení. (Dal bych pět, kdyby tam nebyla ta hudba...) (03.02.2016)

Natočené je to hezky, zahrané výborně a těší mě, že vzdor tématu se nejedná o účelovou citovou ždímačku. Ale měl jsem tu celkem problém s interakcí obou linií. Máme tu dítě, které přijde o matku a zůstává s otcem, který sice má svoje mouchy, ale v zásadě se mu daří dceru v pohodě vychovávat. Jasně, že jí nemůže dát to nejlepší, co svět nabízí, ale neviděl jsem tu nějaké extra strádání. A pak tu je už dospělá Katie s psychickými problémy, které by snad měly pocházet z dětství, ale já nedokázal ty spouštěče nikde najít. V tomhle ohledu to vidím jako trošku odfláklé, ačkoliv na papíře to mohlo vypadat jinak. Ale bavil jsem se i tak a o tom to vlastně celé je. 75% (04.02.2016)

Russell Crowe mě nezklamal snad v žádném filmu a ani tento nebyl výjimkou. A to jsem ho viděl v další typu role, snad prvně. Mile mě překvapila Amanda Seyfried, čímž se tento snímek stal takovým hereckým koncertem těchto dvou herců. A téma je samo o sobě silné, akorát v této rodině to byl trochu specifické, neboť šlo o rodinu spisovatel, přece jen trochu jinak zajištěnou, něž jiné rodiny. A taky bylo hezké prolínání se několika příběhových linek, byť hlavní jsou jen dvě, tak i ostatní stojí za sledování. (28.04.2017)