Reklama

Reklama

Věznice parmská

  • Francie La Chartreuse de Parme (více)
Trailer

Obsahy(1)

Film je adaptací části Stendhalova románu. Mladý Fabrice del Dongo (Gérard Philipe) přijíždí do Parmy za svou tetou vévodkyní San Severinou. Čímž se roztočí kolo intrik, které spřádá kníže Arnošt v marné snaže o vévodkyninu přízeň. Zakrátko se Fabricio zaplete s herečkou a je napaden jejím milencem, kterého ho v sebeobraně zabije. Je odsouzen a skrz škvíry vězeňského okénka pozoruje Clelii (Renée Faure), dceru správce vězení. Zamilují se. Mezitím jeho teta spřádá plány na jeho útěk. S pomocí Clelie se útěk podaří, ale ta se provdá za jiného, protože to slíbila Bohu za záchranu Fabricia. V exilu Fabricio dlouho nevydrží a vrací se do Parmy, kde je zatčen a hrozí mu smrt. San Severina pro záchranu jeho života obětuje knížeti svou čest. Kníže je zavražděn vévodkyniným ctitelem a v Parmě vypuká revoluce. Platoničtí milenci se mohou konečně setkat. (Jezinka)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (28)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Takže předně (jako téměř vždy) nemám zkušenosti s literární předlohou, tudíž nemůžu srovnávat. Stopáž cca 170 minut bez větších dějových eskapád (které se objevují až velmi pozdě) je první větší překážkou na cestě k divákovi. Co se týče hlavních hrdinů, kromě Fabricia se zde snad nedá nalézt postava, které by se dalo nějak víc fandit, a po neustálých milostných úletech už publiku začne vadit i on. Film je vztahovým propletencem, který se kromě romantických pasáží snaží i o jakési historické reálie (což je fajn) a také o humor, ten však příliš nefunguje a směšně působí spíš ty scény, které tak očividně zamýšleny nebyly (nejvíc mě asi dostal plačící hrdina v kostele). Větší oživení přijde až s pučem, který byl velmi zajímavý, a také (alespoň pro mě osobně) nečekaným koncem, který zvedl můj nepříliš plnohodnotný zážitek z filmu, ale ani on nezměnil nic na faktu, že jde o průměrnou záležitost, proto tedy 3*. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Brilantní adaptace Stendhalova románu o jejíž úspěch se nemalou měrou zasloužil pohledný romantický hrdina Gérard Philipe v hlavní roli. Tento propletenec osudů a lásek, plný zvratů, krásných žen, nákladných kostýmů a působivé hudby, natočený ve velkorysé výpravě, utrpěl pouze svou délkou a rozvláčným tempem. Dnešního mladého diváka zřejmě neosloví, ale pro nás pamětníky je to vzpomínka na mládí. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Predlohu nepoznám a preto je mi ťažko vyjadrovať sa k obsahu, ktorý na mňa pôsobil viackrát zvláštne. Už len ten podivný tetovsko-synovcovský vrúcny cit, často menovaný ako milovanie, nie je po morálnej stránke nijako odsúdený ako nemravný, či aspoň skritizovaný. Bol oto snáď vtedy normálne? Hl. hrdina, ktorý sa po celý čas správa veľmi nerozumne, je nielen sukničkár, ktorý strieda sukne, ale aj naozaj zabodne manžela svojej milenky a je teda právoplatne odsúdený. Kritizuje súdne konanie, pritom súd berie (nespravodlivo) ako poľachčujúce okolnosti to, že páchateľ je šľachtic, ešte k tomu mladý a nenaparí mu slučku, ako to vtedy bolo asi bežné. Predseda vlády tamojšieho spoločenstva sa podieľa na kriminálnom zločine - úteku z väzenia. Zavŕšené je to tým, že sa mladý šľachtic po úteku z nudy vlastným pričinením ocitá späť v moci polície. Film má premrštenú stopáž a hlavne romantické pasáže sú dosť nudné. Jednotlivým intrigám mohla byť venovaná väčšia pozornosť. Nebyť väzenského prostredia a už spomínaných intríg, išlo by o sterilné dielo. ()

Ligter 

všechny recenze uživatele

Nedivím se Truffautovi, že kritizoval jistou tendenci (neboli tzv. tradici kvality) francouzských poválečných filmů. Není asi nutné široce polemizovat o tom, natolik byla tato kritika (jistě velmi nesmlouvavá) oprávněná - a ani k tomu nemám dostatek diváckých zkušeností. Věznice parmská je pro mě ovšem tím filmem, který zřejmě musel zapadat do předmětu Truffautovy filipiky. Christian-Jaqueův snímek je jen rutinní prací, který se téměř neobtěžuje ozvláštňovat a jen otrocky (až mrtvolně) opisovat (přinejmenším tak působí) Stendhalovu předlohu. Film, jehož sledování pro mě nepředstavuje absolutně nic opojného - tady nepomůže ani filmové voyeurství. Zároveň není natolik špatná, aby ji šlo brát jako guilty pleasure. Není to vyloženě diletantský jako spíše nijaký film - což je jeho největší minus. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Za mřížemi pevnosti, srdce stůně, touží milovat. Láska k tobě otevírá chladný žalář. Budí cit vřelý, dosud nepoznaný. Probodli srdce naší lásky, zasadili úder tělu touhy. Náš cit je pevný, nezeslábl, jim je cizí, na obzoru pouhá jejich koketérie ryzí. Pykáme za snobský zločin intrik, parádivost, viny ostatních. "Ne, láska není hřích, hříchem je nemilovat." Štěstí hledat a vydobýt. Budu bojovat za svobodu, svobodu milovat. Modlím se, i když vím, že už tě nikdy více nespatřím. Naše cesty se musely rozejít, však srdcím nezabránilo nic se nespojit. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (1)

  • Během natáčení všichni italští herci mluvili francouzsky. Všichni byli poté dabováni. (aporve)

Reklama

Reklama