Elle

Herecký koncert Isabelle Huppert! Nevím, jak to ta ženská dělá, ale s každým rokem je čím dál tím lepší herečka. Ač Elle zpočátku vypadá jako zvrácená variace Pianistky, brzy celý film změní směr jízdy a veze diváka křivolakými francouzskými uličkami, jak už to ve francouzských filmech bývá. Zpětně byla každá postava vlastně výjimečná: Michelle, její syn, ex manžel, milenec, soused, kluci z herní firmy, kterou Michelle řídí, a samozřejmě rodiče Michelle. Komplikované, zašmodrchané, ale - až na závěr, který mi přišel trochu moc americký - skvělé. (30.11.2016)

Vcelku obdivuji sebevědomé očekávání tvůrců tohoto filmu, že někdo bude ochotný přes dvě hodiny sledovat výsek ze života hodně zvláštní ženské postavy, k níž si těžko hledat cestu i sympatie a která až do závěru ani na chvíli nevystoupí z role totálně nevyzpytatelného člověka, u kterého netušíte, co v příští chvíli udělá (čímž má být mj. řečeno, že scénář v podstatě zcela rezignuje na nějaký příběh, v jehož průběhu by se Michèle nějak vyvíjela z bodu A do bodu B - osobně mi přišla v závěru naprosto stejná jako na začátku, jen s tím rozdílem, že kolem ní v průběhu těch dvou hodin umřelo několik lidí a rozflákalo se jedno audi). Pokud tedy hlavním zdrojem toho sebevědomí nebyla skutečnost, že roli Michèle ztvárnila Isabelle Huppert, která je zde samozřejmě herecky excelentní jako vždy a má dostatečně vybudované renomé, aby k filmu dokázala přitáhnout náležitě početné (frankofilní) publikum. Protože se k této cílové skupině neřadím, Elle mě moc nebavila, a musel jsem se dost nutit, abych tu úmornou podívanou zhlédl až do konce. Jak jsem už napsal, Isabelle Huppert je zde sice výborná, ale kvalitní herecký výkon mi ještě nedělá dobrý film (podobně jako rádoby kontroverzní obsah), a navíc mi není úplně příjemné sledovat film, v němž v podstatě z jediného záběru nesleze 62 letá herečka, protože mám ve filmu prostě rád mladý hezký holky, a i když Huppert na svůj věk samozřejmě vypadá výborně, tak mi přišlo minimálně nepatřičné (i za předpokladu, že by její postava vědomě lhala), když v jedné scéně mluví o tom, že má menstruaci, protože je evidentní, že menopauzu má dávno za sebou. Celkově to na mě působilo dojmem, že toto je látka, která na stránkách knihy může fungovat velmi dobře, ale ve filmu bohužel ne, a stále jsem nepřišel na důvod, proč ten film vlastně chtít vidět, pokud člověk není bytostný fanda současného francouzsky mluveného filmu nebo Isabelle Huppert. (15.03.2020)

Verhoevenův velkolepý návrat do první ligy - a zároveň facka všem dětinským provokatérům, kteří si myslí, že čím perverznější výjevy dají na plátno, tím jdou hloub. Paul natočil černou, jízlivou a nesmírně cynickou variaci na rape-revenge movie, který je zároveň brutální komedií o neuvěřitelně manipulativní dámě a jedné velmi specifické terapii. Magnetizující výkon Isabelle Hupert, přesná režie (kolik poloh tenhle film obratně spojí, dost nevídaná věc), nesmírně přesné vystižení zvrácenosti a běžného násilí mezilidských vztahů. Nebýt lehce naivní a naskečované gaming roviny, která odkazuje ke kauze gamersgate a sexismu, bylo by to top. Ale i takhle jeden z nejpodnětnějších filmů roku a nejlepších filmů letošních Cannes. [Cannes 2016] (21.05.2016)

Bizarní drama plné toho nejčernějšího humoru. Chválit výkon hlavní protagonistky by bylo nošení dříví do lesa, Isabelle mě každopádně naprosto uchvátila (takovou svini byste za kamarádku vážně nechtěli) a na svůj skutečný věk nevypadá ani náhodou. I další herecké výkony byly velmi zdařilé, příběh dokázal překvapit a udržet mou pozornost po celé dvě hodiny. Bravo! (30.11.2016)

Isabelle Huppert tu hraje hodně arogantní ženskou, které není nic svaté a jde vysloveně přes mrtvoly. A jelikož ve filmu není vesměs moc komu fandit, zbylo na mě, jako na divákovi, abych si užil alespoň tu thrillerovou psycho atmosféru, kterou tenhle film rozhodně měl. Jenže k tomu taky trval přes dvě hodiny, což taky v tomto případě není úplně plus. (21.02.2017)