Bílý Bůh

Vynikající podobenství s naprosto neuvěřitelnou a přitom fungující vývojovou křivkou. Přepnutí mezi dvěma filmařskými polohami v půli filmu je geniální a dokonale oživí diváckou pozornost. V současné nadprodukci všeho je čím dál vzácnější nacházet originalitu, aniž by byla vykoupena křečovitostí a asi nejsilnější stránkou filmu je, že se mu právě toto daří. Za nešťastný považuji pouze název, který akcentuje rasové motivy, přičemž nosné téma je podstatně širší (v tomto smyslu je paradoxně mnohem výstižnější alternativní název "Underdog"). kleopatra: prosím, nezkoušej to a vrať se k Sexu ve městě; btw taky mám rád psy, ale netuším, jak to s tím souvisí;)) (10.09.2021)

Upozornenie!!! Rozhodne neodporúčam milovníkom zvierat. Nie, že by sa tu zaobchádzalo počas natáčania zo zvieratami nejako neadekvátne, zle a trpeli by ale príbeh túlavých psov je naozaj emotívne silný a dokonca sa mne tlačila nejaká slzička von, keď som videl ako hrôzostrašne krutý dokážu byť ľudia voči zvieratám. Maďarský film Biely Boh má v sebe dve dejové linky. Zaujímavé je, že sa snímka začína jednou, ktorá sa po čase rozdelí aby sa až v samotnom finále spojili a tak splynuli do pevného jednoliateho celku. Ako hlavné postavy tu máme 13 ročné dievča Lilly a jej psa, miešanca Hagena. Dievča má rozvedených rodičov a býva u matky. Zhodou okolností jej mama musí vycestovať za prácou do zahraničia bez nej, takže pár mesiacov musí zostať aj zo svojim psom u svojho otca. Ten sa po dni rozhodne, že sa psa zbaví, pretože nejde o čistokrvné Maďarské plemeno a musel by zaňho platiť smiešnu "daň". A tak ho surovo ho vyhodí na ulicu. Dievča je z toho zronené a tak sa začne flákať po vonku, navštívi diskotéku, opije sa, policajti u nej nájdu drogy a tak ďalej. Príbeh psa je však ešte zaujímavejší. Hagen, ktorý bol vždy navyknutý na rozmaznávanie od svojej paničky sa stretáva s krutou realitou sveta ľudí. Najprv naňho začnú poľovať zamestnanci útulku, je nádherne vidieť aké pocity pociťuje pes. Nemá ani len potuchy, že by sa mu chcelo ublížiť. Nakoniec si ho na silu privlastní jeden bezdomovec a predá ho chlapíkovi, ktorý ho nasledovne predá na psie zápasy. Tréning ktorý urobí z mierumilovného hafana vraždiaci stroj, je veľmi krutý a silne emotívny. Nakoniec sa psovi podarí ujsť ale jeden krvavý zápas z pitbullom však absolvuje, kameramansky je to perfektne zvládnuté. Aj tak sa nakoniec dostane do útulku a tu to začne byť ešte zaujímavejšie. Nasledovná časť je vyslovene metaforická. Pes, ktorý sa naučil žiť z ľudmi v ich svete začne premýšľať ako človek a tak sa začne aj chovať. Podarí sa mu oslobodiť z útulku a vypustiť asi 200 bojových plemien. Na čele tejto armády začne terorizovať a systematicky napadať obyvateľov mesta. Znie to čudne ale hovorím vám. nahrať 200 psov, ktorý utekajú mestom rovnomerne a napádajú ľudí, bez CGI efektov musela byť kameramanská makačka. Niektoré zábery na psov boli monumentálne, klobúk dole. Zaujímavý projekt. Že vraj všetky psi ktoré sa v snímke objavili boli vybrané z útulkov, asi žiadne cvičené... (21.11.2015)

Film sice obsahuje hodnotnu myslienku o xenofobii, ale prezentuje ju takym primitivnym spôsobom, ze ma to neskutocne sralo. Vsetky postavy su jednorozmerne. Vsetci dospeli su zmrdi, ktori sa spravaju hnusne jak ku psom tak aj ku svojim detom a psi su chudaci, ktori sa nakoniec naseru a vydaju sa na svoju cestu pomsty. V tomto ciernobielom prevedeni ma nebavili jak hnusne sceny v ktorych ludia týrajú psov, tak ani sceny v ktorych psi svojich tryznitelov pozabijaju. Film vo mne vzbudil pocit hnusu voci vsetkym a vsetkemu. Jednu hviezdicku davam len za kvalitnu technicku stranku, ale tento divny film mi vôbec nesadol. Rozhodne to nie je nejaky psickarsky film. Namiesto psov by tam mohli byt kludne opice, slony, alebo utecenci zo Sýrie a nic by sa na vyzneni filmu nezmenilo. 1/10. (19.09.2015)

Dech vyrážející zvěrstvo, na které, prosím vás, nenechte koukat děti, i když je mi jasné, že dnes jsou otrlé a lecčemus zvyklé, ale stejně ne. Holčička a pejsek, kterého její otec nechce přes práh, tak jednoduše sociálně to začíná ... a jako Noc oživlých mrtvol, totiž psů, to končí. Nesmyslné jednání všech postav i zvířat doprovázené samoúčelným sadismem a brutalitou. Metafora? Na to prdim. Psy miluju a právě proto tenhle paskvil odsuzuju k odpadu! (01.02.2016)

Největším problémem filmu je jeho rozdělení do dvou dějových linií - jedné psí, která zaujme a jedné člověčí, která je vyplněná vatou. Osobně bych ocenil oslabení "rodinného příběhu" ve prospěch rozvinutí podobenství, které se v jednotlivých symbolech objevuje jen sporadicky (ale přiznávám, že u věty "Už dělají seznamy" mě trochu zamrazilo). Možná ale právě o to režiséru Mundruczóovi šlo - vytvořit film pro širší vrstvy, který zároveň ponese aktuální poselství o nesnášenlivosti a xenofobii. Závěr filmu bych naopak vyzdvihl. Hodně jsem po projekci přemýšlel o fenoménu roztřesené kamery - jakkoli mi to přišlo na začátku otravné a samoúčelné, není pochyb o tom, že recipientova snaha "ustálit" obraz pomocí detailu, na který se soustředíme (nejčastěji na lidském obličeji) způsobuje, že takto snímaný film navozuje dojem kontaktnosti. Což pro budování vztahu k postavám má určité opodstatnění. (05.08.2015)