Země nikoho

V každém ohledu mimořádný film, ať už propracovaným, plně funkčním scénářem, pečlivou režií, castingem a předvedenými hereckými výkony. Spolu s Kosminského snímkem Válečníci nejpůsobivější a nejhodnotnější zobrazení bosenského konfliktu. Absurdita války je popsána na tragikomickém a zhola zbytečném střetnutí dvou nepřátelských vojáků mezi frontovou linií vedle odjištěné miny, na níž spočívá tělo třetího, těžce zraněného muže. Přes odlehčený, satirický tón se žádný happyend nekoná...Celkový dojem 95 %. (21.11.2007)

Zdánlivě malý a nevýznamný film, který však jakoby skrytě disponuje velkou mírou osobitosti jak v námětu, tak jeho zpracování, přirozenosti a skvělých hereckých výkonech mě zcela neznámých tváří. Nejvíce mě zaujali Branko Djuric jako Čiki a také Georges Siatidis coby Marchand alias Charlie Tango. Počáteční sekvence "v mlze" a rozhovory vojáků je výborným a vtipným úvodem k filmu. "Víte, jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou? Pesimista řekne, že už nemůže být hůř. A optimista řekne: "Ale může." - "Od tý chvíle, co jsme tady, poslouchám tvý vtipy, ale ještě jsem neslyšel, že by se někdo zasmál." :) (24.07.2011)

Opravdu dobrý protiválečný film poznám velice snadno podle toho, že na mě fakt zapůsobí. Pokud mě poselství takového snímku pořádně neprofackuje, pak bylo jeho natáčení jen mrháním finančních prostředků. Tvůrci tohoto filmu nemrhali a fackovali. Kolega hodnotitel a komentátor / recenzent esaque mě postupně přivedl k citrusům, ke studni i k této zákopové záležitosti a já bych jen těžko hledal lepší vyobrazení pro nesmyslnost války, než mi předvedli filmaři v těchto třech případech. O tom, že modré blembáky fungují v podstatě jako parta ozbrojených turistů není pochyb, a i když vůbec nepochybuji o tom, že jsou v jejich řadách schopní a rozhodní lidé, masa Vogonů ve vedení je naprosto neguje. Poslední dění na východě mi ostatně jasně ukázalo, že je OSN jen zbytečným molochem bez jakéhokoliv přínosu, v němž agresor pohodlně vetuje vše, co se mu nehodí do krámu. Ale to jsem odbočil. Kdyby se děj neodehrával v exteriéru, dal by se snímek považovat za téměř komorní záležitost, ale příběh byl natolik intenzivní, že u mě s přehledem předčil nejeden takzvaný blockbuster. / "Udělej detail tý miny, až ji budou vyndávat." / Poučení: Jsou situace, z nichž se nedostaneš, i kdyby ses posral. (31.03.2023)

Válka. Kdo ji začal? Ten, kdo je zrovna bezbranný a odmlouvání by mu mohlo zajistit kulku mezi oči. Proč ji začal? Ale vždyť on ji možná nezačal. A koho to zajímá!? Komedie absurdní jako všechny války vychází z velice zajímavé situace: tři muži uprostřed země nikoho, tři muži mezi dvěmi válčícími stranami. Jeden leží na mině „made in EU“, která jenom nehybně čeká a přitom může všechny zabít (jak příznačné). Druhý bojuje za Bosnu, třetí za Srbsko. Za co vlastně bojují? Vědí to? Ví to vůbec někdo? Chce to někdo vědět? Nebo je jenom těžké zůstat věčně neutrální? Zprvu zajímavé komorní drama tří mužů, ke konci odvážné obviňování všech nečinně přihlížejících. Je zajímavé sledovat zkreslování skutečnosti médií, kterým jde jenom o Příběh, nikoliv o realitu a její podstatu. Film je ovšem také jenom dalším médiem s velkými možnostmi manipulace... A koho to zajímá!? 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, meave, Terminus, wipeout (21.11.2007)

S filmy s protiválečným poselstvím je problém - často upadají do plamenné plakátovosti, případně se ji snaží maskovat za "člověčí" osudy obyčejných lidí. Oslavovaný koprodukční film Bosňana Danise Tanoviće Země nikoho je v tomto ohledu kompromisní. Na jedné straně jsou intence ukázat absurditu (bratrovražedné) války dosti okaté (Bosňan Čiki i Srb Nino mají společnou kamarádku v Banja Luce), na straně druhé jsou vyvažovány černohumorným nádechem a narativní ujasněností a sevřeností. Ve chvíli, kdy ale dojde na jízlivé ukazování prstem na neschopnost přebyrokratizovaných sil UNPROFOR a prvoplánové zesměšňování kariéristických "breaking news" žurnalistů, film ztrácí na intenzitě. Tanovićův film je na jedné straně prvoplánově komický (Babylon jazyků v mezinárodních silách), jindy - a v těch momentech dosahuje vrcholu - jedovatě uštěpačný (rozmluvy mezi muži v zákopu). Pacifistické vyznění už jaksi tradičně oslovuje poroty (Cannes: cena za scénář) i diváky (divácká cena v San Sebastianu, Sao Paulu, Rotterdamu) festivalů - a tak ve stínu myšlenky zůstaly jak některé scenáristické berličky (náhle procitnuvší zraněný Cera "nutný" pro stěžejní zápletku), tak některá klišé (stereotyp akční reportérka versus hloupý peskovaný kameraman). Faktografické poznámky: Frenetickou novinářku ztělesnila předčasně (41 let) zesnulá Katrin Cartlidge, kterou známe například ze špinavě originálního Hotelu Splendide či filmu Z pekla. Zápletku osoby ležící (stojící) na mině použil i íránský film Na břehu, který roku 2004 soutěžil v Karlových Varech. (18.11.2005)