Une liaison pornographique
Eine pornografische Beziehung
Pornografický vzťah
Affair of Love, An
Režie:
Frédéric FonteyneScénář:
Philippe BlasbandKamera:
Virginie Saint-MartinHrají:
Nathalie Baye, Sergi López, Paul Pavel, Sylvie Van den Elsen, Christophe Sermet, Hervé Sogne, Denis SimonettaObsahy(2)
Jeden muž, jedna žena, jedna erotická představa. Muž a žena se rozhodnou tuto představu sdílet. Zpočátku jednou. Pak víckrát. Záludně se rodí vztah. Sex už není tím jediným, co je spojuje. Pomilují se. Rodí se cit. Jde o pornografický vztah. (oficiální text distributora)
Recenze (94)
Máme to ale štěstí, že ten náš evropský film má ještě smysl pro originalitu a romantický není jen žánr hollywoodských dojáků. Prornografický vztah je filmem báječně jednoduchým, zároveň však překvapivým. Působí na city, ale nijak přehnaně. Záleží na každém, jak se k němu postaví, snímek rozhodně nic nevnucuje. Něco je krásně ukázáno, ostatní záměrně skryto a dává možnost divákově fantazii...bravo! ()
Otřepané, klišovité, jednoduché. Ale koukatelné. Vhodné pro analýzu prvního semestru filmových studíí, neboť všechny kódy, kterými má film komunikovat s divákem, jsou jasné, zřetelné a nijak náročné - hovornost postav, poloha kamery vzhledem ke dveřím a postavám, časové posuny a jejich řešení, popředí a pozadí, vypravěči ad. ()
To, čo človeka od prvého momentu vcucne do filmu je sympatická civilnosť, tá bublinková ľahkosť "francúzskeho" šarmu a v neposlednom rade spôsob, akým sa nám tvorcovia rozhodli porozprávať svoju story. Sám som bol chvíľami príjemne rozochvený očakávaniami a istou "hrdlozvierajúcou" trémou, ktorá človeka sprevádza povedzme pri stretnutiach, od ktorých si čosi sľubujeme. Na to, že "pornografický" vzťah zrejme neprerastie do vzťahu mileneckého /hoci v ňom obaja protagonisti v istej chvíli stáli aspoň jednou nohou/ sme boli upozornení jednou zdanlivo "bočnou" epizódou /dúfam že nespoilerujem: starec a jeho rezignovaná manželka v nemocnici + symbolicky zdedená obrúčka/. Pri záverečných titulkoch som možno chcel počuť trochu viac odpovedí na zvedavé otázky. Ale potom by už z toho bol celkom iný film a tá jeho "šampanská" ľahkosť by sa možno zmenila na kocovinu po nejakom dunivom destiláte. To je ten rozdiel medzi ľahkosťou a ťažobou bytia/pitia... ()
Pornografický vztah se pro mě stal jedním z nejvíce romantických antiromantických filmů. Myslím, že nejde o ni ani o něj, ale jde o bezejmenné ženy a muže, kteří k sobě neustále hledají cestu - skrze sex? Dějová linka zůstala potlačena, aby o to víc vynikli ti dva (a s nimi i ten starý pár). Ač se tu nevyskytují explicitně zobrazené pohlavní (či jiné) styky, je film plný intimity, náznaků, tajemna a nejistoty, jak to vlastně celé nakonec dopadne - jako to bývá ve vztahu dvou lidí. Poslední rozhovor mě naprosto dostal do kolen, neb přece každý víme, co ten druhý přesně chce a potřebuje. ()
V tomto případě si myslím jednoznačně zvítězila forma nad obsahem. Chybí tomu nějaká myšlenka. Je sice pěkné, že ti dva neznámí se snaží vytvořit láskyplný vztah pouze na sexu, ale to je tak první a poslední o čem ten film je. Jinak by mě mrťe zajímalo, co teda dělali, když se "normálně nemilovali"...? ()
Už je tomu dávno, kdy jsem se rozhodla někdy v odpoledních hodinách zajít sama do kina na Národní třídě na film s všeslibujícím názvem "Pornografický vztah". Přemýšlela jsem, kolik bude asi v sále lidí a jestli se nebudu moc stydět. Ovšem již druhý dloooouuuhatááánský záběr na zavřené dveře pokoje v hodinovém hotelu mi tak trochu naznačil, že u tohoto filmu se před nikým stydět nemusím. Jedná se o nevšední zpracování filmu, kdy pomocí probíhaného interview s mužem a ženou, kteří měli v úmyslu uskutečnit své sexuální fantazie s osobou, která jim zůstane cizí, a ke které si nikdy nechtěli vybudovat žádný vztah, divák pomalu poznává jejich pohnutky, skryté myšlenky a nakonec i city. Nikdo totiž nejsme jen strojem, který by mechanicky, byť velmi vzrušen tím nevšedním zážitkem, jen vykonával tuto překrásnou činnost, aniž bychom zakázali sobě samotnému prožít a cítit i něco jiného a hlubšího, než jen to vzrušení. Ať do této výzvy šli oba s jakýmkoli úmyslem, vymklo se jim to z rukou (díky bohu!!!). Bavilo mě pozorovat jejich rozpaky, jejich odhodlání, pocit štěstí, ale i zklamání a bezmoci, bavilo mě být přítomna jejich debatám, přihlížet vývoji jejich vztahu, jejich postupnému odkrývání jejich osobností a hlavně jejich následné proměně. To vše za přítomnosti občas svádivé a občas dojemné hudby, která film příjemně dokreslovala a navíc, není erotičtější cizí řeči na světě, než je francouzština ( po češtině, pochopitelně :). Film jsem pak měla možnost shlédnout ještě jednou ve filmovém klubu na ČT2, a protože jsem si jej duchapřítomně nahrála, moc ráda se k němu čas od času vrátím. Vřele doporučuji. ()
O tom, jak se setkáváme, míjíme, je nám spolu krásně i smutno, rozumíme si a přitom každý hovoří o něčem jiném. Film má velký náboj, i erotický, přestože dveře do hotelového pokoje jsou většinou zavřené. Moc milé překvapení. ()
Nádherný film, který má nejdříve tělo, a pak teprve duši. Skutečný příběh ze života, který si na nic nehraje a nechce být zaškatulkován jako romantická komedie. A dva obdivuhodní herci k tomu jako třešnička na dortu. To si přece nemůžete nechat ujít... ()
Velice komorní a nepornografický snímek o sexu. Příjemné překvapení. ()
Film dokonale zachycující kouzlo i tragiku nevyřčeného. ()
Už jsem Pornografický vztah viděl před pár lety, ale stejně jako tehdy jsem si ho vychutnal i podruhé. Pro mě je tohle ten nejlepší důkaz, že k natočení zajímavého, neotřelého a přitom velice kvalitního filmu stačí dva dobří herci a inteligentní scénář. Na minimálním prostoru a bez vysokých nákladů vznikl pohodový film, který má pro mne úžasné kouzlo a krásu. I když je téma intimního vztahu přes internet asi pro většinu z nás cizí, je to příběh jak ze života, uvěřitelný, zdánlivě obyčejný, ale opravdový, syrový, bez umělého patosu, bez příkras. Hodně k tomu přispívají civilní projevy obou hereckých protagonistů. Sedla mi i forma vyprávění, kdy je vztah hodnocen s odstupem času a divák je seznamován s pohnutkami hlavních postav prostřednictvím jejich vzpomínek a dojmů, které se často navzájem rozcházejí. Není to o sexu nebo erotice, je to o neporozumění, strachu z odmítnutí a neschopnosti otevřeně komunikovat nebo vyjádřit své pocity v některých situacích. ()
Co si pod pojmem "Pornografický vztah" (správný překlad z francouzštiny "Une liaison pornographique") mohu a nesmím představit jsem neměl ani tušení a film by mi ho sotva objasnil, kdybych úvahu Paula Gaugina (z dopisů?) o tom, že "v Evropě se lidé nejdříve do sebe zamilují a pak spolu spí a na Tahiti je tomu naopak". Jinak nevím, co s tím měla pornografie (postačující je definice ve wikislovníku: "knihy, časopisy, filmy apod., jejichž účelem je v první řadě způsobit pohlavní vzrušení") společného. Ostatně i na běžného diváka to asi pornograficky působilo spíše mdle, přestože stárnoucí herečka Nathalie Bayeová (51 let - na krku a dekoltu to už bylo vidět), je stále rozkošná; stejně tak jako o 17 let mladší Sergi López. Pozn.: Tenhle film uvíznul tedy někde mezi Evropou a Polynésií, přičemž evropská tématická posloupnost je nejspíš následující: zamilování, vášeň, sex, manželství, sexuální experimenty, pornografie, sprosté vtipy, smrt; jak je to v Polynésii ať doplní někdo zkušenější (třeba ještě nahlédnu do čtyřech Gauginových biografií, které mám v příruční knihovně). ()
citlivý a lidský film, který je zajimavý hlavně svým polodokumentárním stylem, kdy jsou hlavním dějem proplétány rozhovory obou hlavních postav, kde vypráví o svých pocitech. Toto spojení dodává vcelku fádnímu příběhu tu pravou jiskru a kratší délka jen nahrává ještě intenzivnějšímu zážitku a na konci nás to nutí k zamyšlení. Pro mě jsou to nečekané, ale zasloužené 4 hvězdy. Jen tak mimochodem - ve filmu pornografii nenajdete. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Pěkně jsem si zaslzel. Hudba k titulkům je excelentní, film absolutně neobyčejný. Herci hrají naprosto fantasticky a film je mrazivě smutný. ()
Partnerské vztahy mohou probíhat v nejrůznějších variacích. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že v životě zůstane sám. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že bude odmítnut. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že bude opuštěn. Pornografický vztah do určité míry klame tělem a zároveň je to nejupřímnější název, pokud má tento popis sloužit jako alibi pro aktéry tohoto náhodného svazku. Život je neustálé hledání něčeho, co můžeme popsat slovy šťastný život. Něčeho, co nám dává smysl a uspokojení. Nejčastější formou je partnerský život. Potřebujeme překonávat své vlastní samoty, potřebujeme cítit oporu, potřebujeme milovat, potřebujeme dostávat lásku. Všechno nás může časem omrzet, všechno se může časem ukázat jako chyba, nebo pouhé zdání něčeho, čeho ani není možné dosáhnout. Ale stejně se znovu a opakovaně pouštíme do toho samého dobrodružství. V mezihrách se můžeme pokoušet dosáhnout svých cílů, nebo hledat náhražky, které nám dokážou přinést uspokojivý pocit, či se snažíme uskutečňovat svá skrytá přání a tužby. Je přetěžká cesta k sobě samotným, natož k těm druhým. Tento film přináší svou originální podobou a přístupem pohled na jeden vztah mezi ženou (šarmantní Nathalie Baye) a mužem (zajímavý Sergi López). Vztah, který vznikl jako splnění si vlastních skrytých tužeb. Vztah, který měl všechny tendence se rozvinout v plnohodnotné partnerství. Navzdory všem svým protivenstvím. Vztah, který ale nedokáže překonat hranice strachu a který se v sebetrýznění bojí nadechnout. I když se po tom touží. I když má pro to všechny předpoklady. I když nakonec zůstane pouhá vzpomínka. Nesmazatelná a trvalá. Hledání není jednoduché, ale ještě těžší je doopravdy uchopit to, co jsme našli. Byť jsme to našli dílem náhody. Dáváme přednost exaktním přístupům a postupům, a přesto přikládáme mnoha situacím vlastním ezoterickým výkladem význam důležitého znamení a upozornění. Jak bláhoví jsme my, lidé! ()
Citová záležitost. Tï, co někdy byli zamilovaní, vědí, že k tomu stačí velmi málo, veskrze detaily. A o tom je tento film. ()
S přibývajícími jáhry na mé pažbě nabývá film každým rokem, kdy si ho pouštím, na realističnosti a osobní perspektivě. Film zraje každým rokem... ()
Vynikající film z řady psychologických dramat, který je schopný zasáhnout svojí neskonalou hloubkou citů. Skvělé pasáže, soundtrack, otevřenost dialogů, výkony hlavních protagonistů ... K tomuto moc dobře natočenému a výjimečně silnému filmu se myslím dobře hodí slova Sigmunda Freuda: „Lidský život se točí jenom kolem sexuality, na tom se nic nezměnilo a ani nezmění...“ :) ()
Něco mi tu vadilo, ale co? Už vim, nic se v celym filmu nestalo. Dal by se popsat jednou větou: Ona se na něj usměje, on se zeptá jestli půjdou do hotelu, zavřou se dveře od hotelového pokoje, otevřou se dveře od pokoje, na ulici se rozloučí a domluví na příští týden. Jestli v tom bylo něco hlubšího tak jsem to nepochopila. Citově mě to nijak neoslovilo. Snad jen ten trochu nahořklý závěr, kde si člověk uvědomí jak neodstatečná nebo nepochopená komunikace může vést tak daleko, že dva lidi, kteří se upřímě mají rádi, si úplně zmizí ze života. Tři hvězdy za to jak mě z toho zamrazilo. ()
Idea nezávazného scházení se za účelem sexu mi v dnešní době přijde aktuálnější než kdy jindy. Člověk hledá druhého s podobnými fantaziemi, s kterým by je mohl sdílet a realizovat. A s moderními technologiemi přichází i možnosti kontaktovat neznámé lidi a sedět přitom doma, tak proč jich nevyužít.. Ale je možné takovýto čistě sexuální vztah udržovat po delší dobu bez toho, aby to přerostlo v něco víc? Je možné provozovat čistě jen sex a nechtít přitom vědět nic víc o člověku, s kterým spíte? Je možné stanovit si jasné hranice, co je tabu a co ještě není? A především je možné spokojit se s pouhým sexem, když se ten druhý zdá být vším, co jste kdy chtěli? Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, určitě doporučuji tento snímek, který mimo jiné poskytne náhled do hlubin lidské duše a nechá vás v zamyšlení, zda jste skutečně vždycky dobře pochopili signály, které k vám vysílají jiní lidé. ()