The Last of Us - Season 1

Rozhodně jedna z těch lepších věcí natočených podle hry a to díky silný technický stránce, hudbě použitý i ve hře a hlavně "odvahy" dost natěsno se držet předlohy. A když píšu natěsno, tak fakt myslím natěsno, protože velká část momentů téměř do posledního pixelu odpovídá sekvencím ze hry a stejně tak množství dialogů je do písmene stejných. Což by doposud bylo prakticky za 100% hodnocení. Jenže pak přichází jenže. Tvůrci si z nějakých důvodů řekli, že některý dějový momenty je třeba předělat a motivace postav při nejmenším lehce pozměnit, což funguje u Joela, nebo je taky úplně převymyslet a detailně vysvětlit, což s přivřením očí možná funguje i u některých ostatních postav, ale vlastně to působí úplně zbytečně odvádí to pozornost od ústřední dvojice. Úplným zklamáním je pak epizoda s Billem, která v celý sérii působí jako pěst na oko, protože s předlohou má společnou snad jen podobu a partyzánství Billa a atmosférou je úplně mimo a do celku ani trochu nezapadá. A co se týče castingu, tak trefa do černýho je tu právě jen snad Bill + černý (pun not intended) postavy. Pedro Joela ještě dává dobře, ale Ellie zkrátka není Ellie. A taky je zajímavý, že většina původně bílých postav je tady zcolorwashovaná, zatímco (pokud mi něco neušlo) všechny černošský postavy jsou tady... inu pořád hraný černochama. Já myslím, že tohodle trendu si může nevšimnout už jen člověk s taktickou slepotou. To je ale jen pozorování na závěr, který však do hodnocení promítat nehodlám. Myslím si totiž, že HBO se tady z lehce nadprůměrný hry (ne, skutečně nesdílím názor o její geniálnosti) podařilo udělat seriál, kterej je schopnej se jí až na pár výjimek dorovnat. (03.06.2023)

Z některých seriálů to cítíte hned od začátku. Že tohle bude speciální a hodně osobní zážitek. U The Last of Us jsem tušila hned po pár minutách, že do mě seriál zatne svoje drápky. A přesně to se stalo. A nepustil mě až do svého finále. ***** Podobné žánrové seriály mám velice ráda a na The Last of Us jsem se moc těšila, přestože jsem hrou nepolíbená. Prostě mám ráda tenhle žánr a na cokoliv podobného se vždy automaticky těším. A po první serii jsem víc než spokojená. Dokonce jsem se snažila i o větší objektivitu, ale nedokázala jsem najít něco, co by se nepovedlo, a zvládlo by přebít moje nadšení. Jako divák totiž potřebuji cítit, že by se něco podobného mohlo stát, což se autorům povedlo dokonale. Byla jsem vtažená do děje, příběhu, postav a jejich emocí. Tady všechno funguje na jedničku. Ušla jsem si tu cestu společně s Ellie a Joelem s velkou láskou, zároveň plná smutku, občas vzteku, zklamání i nadějí do budoucna. ***** Co bych chtěla hodně vyzdvyhnout jsou herecké výkony. Hlavní dvojka Bella Ramsey a Pedro Pascal jsou tahouny nejenom po stránce dějové, ale především emoční. Protože ve světě, kde lidé už nemají skoro nic, je naděj ta nejluxusnější komodita. Možná proto mi nevadilo, že se během své cesty Ellie a Joel nepotkají s tolika nakažených a není to jenom akční střílečka bez duše. Navíc, vždy bude pravda, že jediná skutečná monstra jsou lidé. I ve světě, kde se všichni monster bojí nejvíc. Zároveň jsou pro mě hodně důležité charakatery postav. A pokud je na podobné prozkoumávání prostor, jsem vždy nadšená. Poté jsem schopná odpustit i některé drobné detaily, které se moc nepovedou. Jenže tady jsem nic takového nemusela řešit. Nic jsem nenašla. ***** The Last of Us je navíc kvalitně zpracovaný seriál. Od kamery, po lokaci, přes hudební podkres a naprosto luxusní. V každém díle jsem našla něco, co bylo speciální. S tím je možná spojeno i to, že divák dostane pouze jeden díl týdně. Víc si váží toho, co zrovna viděl. Víc to všechno prožívá a těší se na další. ***** Po shlédnutí S1 jsem nadšená. Všechno mi sedlo a líbilo se. A moc se těším, až si sérii pustím znovu. Ale hezky všechno za sebou a klidně ještě několikrát do série druhé, aby mi to rychleji uteklo. (13.03.2023)

Mazin-Druckmann paradox. Nevím, nakolik bych si to užíval coby divák neznalý předlohy, na druhou stranu bych se pozici „tabula rasa“ nebránil. Tak či tak, je to podívaná z alternativního vesmíru, ve kterém nic zásadního nechybí a všechno navíc je jenom ku prospěchu. Při vynechání dlouhých minut plížení a krvavých soubojů, zůstane cca oněch 8 – 9 hodin dějového materiálu (kredity za point posílám sem), který je zužitkován naprosto ukázkově. Minimum clickerů nejde na vrub tvůrcům, ale k dobru Joelově zkušenosti, který putování vede promyšleně, a veškerá setkání s nimi jsou dílem momentů, kdy se promyšlený plán podělá. Drobné výhrady detailněji u jednotlivých dílů, jinak výsostná spokojenost. (21.03.2023)

Last Of Us sice nehraju pětkrát do roka jako mnozí internetoví experti, ale po těch třech průchodech jedničkou a zatím jedním průchodem dvojkou se z něj za ty roky stala srdcovka. Od seriálu sem tak měl nemalá očekávání a sem rád že byla naplněna měrou vrchovatou a dostal sem tak nejen adepta na nejlepší seriál letošního roku, ale hlavně s přehledem nejlepší herní adaptaci všech dob. Samozřejmě najde se pár věcí, které by se tvůrcům daly vytknout, ale je jich málo a celkem se musím smát těm co čekali další Walking dead. A upřímně by mě zajímalo co čekali fandové, kteří mají potřebu seriálové Last Of US všude hejtovat. V důležitých věcech se tvůrci drží hry téměř 1:1 a v tam kde udělali změny, tak to nikdy nebylo k horšímu. Holt seriál je jiné médium než hra a Druckmann s Mazinem v tomhle směru obstáli na jedničku. Velký klobouk dolu pak před dvojicí Pedro Pascal a Bella Ramsey. Pascal byl víceméně sázka na jistotu (i když i já sem jako Joela původně viděl někoho jiného),  zatímco Bella Ramsey byla jedna velká neznámá a i když to chvilku trvalo, nakonec si nedovedu představit nikoho lepšího jako Ellie. Ano, možná není tak roztomilá jako ve hře, ale jinak si s herní Ellie v ničem nezadala. Malé cameo Ashley Johnson navíc ukázalo jak moc si jsou tyhle dvě podobné a pomyslné předání štafety mělo až nečekanou sílu. Teď nezbývá než se těšit na druhou sérii. Když si vzpomenu jak moc mě druhý díl hry dostával a celkem trvalo, než sem ho vstřebal tak sem na jeho zpracování extrémně zvědavý...90% (15.03.2023)

Prvá séria má skoro 9 hodín, ale scény s príšerami zaberajú, čo ja viem... 2O minút? Paradoxne to nielenže nevadí, ale naopak skôr vadia scény s nimi, pretože sú na jedno brdo, ich vizuálne stvárnenie by strašne chcelo pripomínať Guillerma del Tora, ale bez jeho šialenej a nepredvídateľnej fantázie a proste sú to klasické nudné akčno-trikové sekvencie, kedy sa sila oblúd drasticky mení podľa toho, či práve stoja proti zápornej vedľajšej postave, alebo proti hlavnej hrdinke/hrdinovi. Podobné scény z Resident Evilov ma bavili viac, tu už to bol ozaj vývar desaťkrát vylúhovaného čaju. Čo sa vizuálu týka, občas sa tvorcom nejakým zázrakom podarí prísť s omračujúcim post-apokalyptickým záberom, ale nedajte sa oklamať: to všetko sú max. desiatky sekúnd. Inak sa dej odohráva v hnusných interiéroch skromne zariadených miestností, v ktorých dakto, aby sa nepovedalo, rozhodil pár stoviek kancelárskych papierov po zemi, do rohu postavil vitrínku a následne do nej hodil kameň a voilá, máme na svete post-apokalyptickú výpravu. Okrem toho mi svet pod nadvládou mutantov pripadal až príliš zaľudnený a v rámci možností civilizovaný. Ono je fajn, že sa tvorcovia venujú skôr postavám, ich minulosti a vzťahom, než obludám a akcii, ale čo z toho, keď postavy sú strašne šablónovité a neukrývajú v sebe absolútne žiadne prekvapenie? Všetko ide vo vopred dlho dopredu odhadnuteľných koľajach. Rozmýšľam, či tu bolo niečo, čo ma aspoň mierne (v dobrom) zaskočilo... Asi nie. Nechýba samozrejme povinná výplňová pasáž, ktorá je umiestnená do minulosti jednej z postáv tesne po tom, čo sa v súčasnosti odohrá  (zdanlivo) neriešiteľný problém. Takže hodinu sledujeme flashback, ktorý je fajn, ale to je asi tak všetko a následne sa opäť vrátime do súčasnosti, aby bol neriešiteľný problém podrazácky vyriešený behom pár okamihov. Pedro Pascal a Bella Ramsey sú zdatný, relatívne funkčný pár a občas to medzi nimi vtipne iskrí, ale malo toho byť viac. Šialené je, že napokon je najkvalitnejšou epizódou mrazivý, veľmi smutný a hlboko ľudský homosexuálny diel poukazujúci na to, že vo svete plnom ľudského zla, malosti, xenofóbie a hlúposti, sa stále nájde zopár normálne a civilizovane uvažujúcich jedincov, ktorí radšej zomrú, než by sa z nich mali stať primitívi. Seriál mohol obsahovať niekoľko mimoriadne silných, intenzívnych, mrazivých a nezabudnuteľných scén a áno, skutočne k ním má solídne našliapnuté, ale nakoniec to nie je ono. Tvorcovia sa zjavne upokojovali vetou „ale veď takto to stačí“. Nuž... mne nie. (10.04.2023)