Rodinný film

(Po obsahové stránce) bodavé vztahové drama, (co do formy) film opakujících se náhlých zlomů: chvílemi vyprávějící o radostech a strastech mládí, o naději a bolestech prvních lásek (v hlavních rolích D. Kadlec, J. Boková a E. Křenková), chvílemi o (ne)překonatelné manželské krizi (v hlavních rolích V. Hybnerová, K. Roden a M. Pechlát), přesto nemám pocit, že by došlo k dramaturgickému selhání, tj. že by film (resp. jeho režisér a scenárista v jedné osobě Olmo Omerzu) nevěděl o čem chce vyprávět a že by se rozpadal do několika disparátních bloků, či lépe řečeno do několika (minimálně dvou) na sobě nezávislých příběhů. Pojivem snímku je konkrétně širší rodina (neopominutelná role strýce Martina v podání M. Pechláta) Kubínových, zřetelně finančně zajištěných volnomyšlenkářů, resp. na abstraktnější rovině oběť, kterou v určitý moment bere (ať už záměrně, nebo "metafyzicky") některý ze členů rodiny, aby zachránil svého blízkého, tak se kupř. spoiler musel syn pokusit o sebevraždu, aby se mohli najít rodiče ztraceni na moři; otec musí přijít na to, že není biologickým otcem svého syna, aby se tento mohl vyléčit; manželství Kubínových se musí dotknout samotného dna, aby se mohl najít ztracený (a beztak už oplakaný) psík, specifický člen rodiny, který však má skrze svůj status a díky tomu, že se jeho objevení podobá malému zázraku, potenciál rodinu opět stmelit (to už nás film nechá si domyslet) spoiler, skutečně, zdá se, že snímek drží pohromadě motivy hříchu a vykupitelství; nerad bych se pouštěl do nějakých pochybných pseudonáboženských spekulací, ale možná v tomto - v obrazném převzetí kříže a splácení vin naších nejbližších - spočívá nejhlubší tajemství fungování rodiny, její faktické nezničitelnosti (tuhle interpretaci však berte prosím s rezervou, určitě to film v žádném momentě takhle napřímo neartikuluje; a sledování stop váš vždy může přivést na scestí...). 75 % [dafilms] (06.04.2024)

Těch dlouhých emočních záběrů bylo občas až moc, upřímně, čekal jsem něco více vztahovějšího, co mě i víc vyšťaví, čtvrtou hvězdu dávám hlavně za to, že takováhle točba je něco, co se u nás (všeho do času!) zatím bohužel netočí. Ovace a ceny Omerzuovi neskutečně přeju, někdo takový potřeboval už dávno prorazit. 70%. (19.07.2016)

zaujímavá zápletka, doplnená príbehom psa... napokon všetko dopadlo ako má byt, aj ked "o operaci bych odešla" jak povedala máma. Čo to ten mladý pozeral v špitáli ? Moroví psy ... už aj idem po nich :). Celkom slušný filmový počin. Aj herci boli fajn, akurát - tak na prikrášlenie - mi tam výraznejšie chýbal dobrý hudobný podmaz. (15.01.2017)

Skica se jistě může stát vystavovaným předmětem. Naopak, malířova skica nás upozorňuje na to, co obraz (ještě) není, resp. na to, jak problematické je téma hotového, dokončeného obrazu, nechává nás nahlédnout pod povrch. Skica je doznáním, stopou procesu, takhle jsem hledal tvar - tudy vedla moje cesta, jako by nám říkal výtvarník; takhle nějak jsem se postupně dostal tam, kde jsem. Skica je nehotový obraz, který to neskrývá. Skicy mají vedle velkých olejů své místo, a já u nich často na výstavě zkysnu. ___ Blbý je, když skica, nehotový film, plný záznamů snažení, byť formální náznaky toho snažení mohou být slibné, jako třeba vzývaná nedoslovnost, tváří jako něco, co není. Omerzu nemá ponětí, co by „nedoslovně" vyjádřil, zatím ještě s cudně sklopenýma očima tápe, což je v naprostém pořádku. Není jeho chybou, že tohle jeho hledání, křehkou nejasnou představu, někoho napadlo předčasně utopit, přidusit a ustrojit do nepadnoucího kabátu (patos, luxus, exotika) a vyexpedovat na velká plátna kin. Co v pořádku není: někdo na FAMU měl včas dostat rozum, a nedostal. (19.06.2019)

KINO Art s účastí producenta (Jiří Konečný), kameramana (Lukáš Milota) a dvou půvabných hereček (Jenovéfa Boková a Eliška Křenková)/// Obsazení 9/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Kamera 9/10/// PLUS: poměrně originální režie, tvůrci se nebojí odvážných scén, především v první půlhodině zaujme střihová skladba a navazování scén, působivé bylo prolínání záběrů, celkově výborná kamera, uvěřitelný herecký projev všech přítomných MÍNUS: méně poutavý a občas až nevýrazný hudební doprovod, častěji používána diegetická hudba (přímo ve filmu-diskotéka, televize), byly scény, kde mě hudební doprovod chyběl, film rozvijí závažná témata (ztráta rodičů, dárcovství, otcovství, ztráta Oty-rodinného mazlíčka) přitom na mě nepůsobil emočně silně, může být kladem že neměl snahu emočně vydírat, herecký projev Karla Rodena byl na můj vkus až moc civilní./// Shrnutí:Film Rodinný film je především artový film. S názvem, jak vidno, bude snímek zřejmě zápasit. Může mít tu výhodu, že se dostane do širšího povědomí diváků. Stejně tak mu pomůže obsazení, psí představitel i komerční plakát. Přitom nerealizované plakáty bych zařadil mezi to nejlepší co by mohlo být u českých filmů k vidění. Osobně doufám, že bude mít snímek komerční úspěch. Zasloužil by si to nejen kvůli talentu mladých tvůrců ale především proto, že se jedná skutečně o kvalitní film, který se nebojí přijít s originálním přístupem./// Celkem 76%/// (20.02.2016)