Nastala chyba při přehrávání videa.
  • DaViD´82
    ***

    S Domácí péčí se to má jako se sinusoidou. Nic od ní nečekáte a ona nejprve nadchne zlatou šedesátkovu zemitou aurou nové vlny, aby následně uhnula zcela jiným směrem, utopila se v ambicích hraničících se směšnou sebeparodií a nakonec z toho přeci jen vybruslila se ctí vkusným závěrem. Horák působí, že má nesporně talent jak jako scenárista tak i režisér, ale potřeboval by nad sebou pořádný bič v podobě nesmlouvavého dramaturga.(29.11.2015)

  • kocik1
    ***

    Úžasná Alena Mihulová, která své zakomplexované Vlastě dokázala dát duši. Buranský Bolek Polívka, kterého bych být jeho ženou umlátila už někde na začátku filmu. A co dalšího nám dal tento film? Čím se zapíše do paměti, aby se odlišil od mnoha jiných snímků o umírání? Slivovicu vykopával už Rudolf Hrušínský v Tiché bolesti. Ten ji ale nenašel.....(18.11.2015)

  • slunicko2
    ***

    Realistický pohled na úlohu a možnosti léčitele. 1) Inspirován vyprávěním své matky, zdravotní sestry, natočil ve svém bydlišti fešný 40letý Slávek Horák svůj celovečerní debut (dosud dělal s úspěchem reklamní spoty). Napsal si scénář, snímek režíroval, produkoval a zahrál si malou roli budoucího zetě Roberta. 2) Skvělá 50letá Alena Mihulová (hlavní postava - zdravotní sestra Vlasta) snad čerpala z vlastních zkušeností v péči o svého umírajícího manžela Karla Kachyňu. 3) Snímek sám je poněkud rozpačitý, tézovitý, emocionálně zdrženlivý až neangažovaný. 4) Nejvíce mě zaujal pohled na úlohu a možnosti léčitele. V dnešní blouznivé době, kdy se lidé (rádi) dělí na vášnivé zastánce a neméně vášnivé odpůrce čehokoli (zde alternativní medicíny), kdy i mnozí komentátoři cítí potřebu přidávat či ubírat hvězdičky podle toho, jestli považují film za pře- či podceněný (oni přece nejlépe vědí, jak to má být, že) a jsou na své konání dokonce hrdí (!), v této zmatečné době je střízlivý pohled na tak kontroverzní téma, jakým je léčitelství, neobyčejně osvěžující. Zralé duše jsou stále mezi námi.(1.2.2016)

  • vteco
    ****

    Po Kobrách s užovkami se Domácí péče ukazuje jako další správný krok v české kinematografii, který nezůstane jen tak zapomenut. Velmi dobře natočené silné drama s jemným nádechem komedie táhne převážně hlavní herečka Alena Mihulová, kdežto Bolek Polívka zůstává hodně za očekáváním. Scénář sem tam drhne, občas se vypustí nepovedený vtip, ale celkový dojem je zde pozitivní, stejně tak závěrečný záběr, který donutí se zamyslet. /70%/ (Kino - Prom.)(24.7.2015)

  • Lennnnna
    ****

    Alena Mihulová ve své životní roli v pozadí s ansámblem neméně skvělých herců v rolích vedlejších. Zároveň také jeden z nejsmutnějších filmů, jaké jsem v poslední viděla. Syrový a upřímný příběh u kterého je nad lidské síly zůstat bez pohnutí. Prožila jsem to s nimi, plakala a přesto nakonec neodcházela s onou typickou pachutí a depresí, jež je podobným filmům tolik blízká. Jednoduché poselství - život je krásný, bojuj a nenech se zlomit... Děkuji Slávkovi Horákovi za silný zážitek.(23.11.2015)

  • - V závěrečné scéně ze svatby jsou mezi komparzisty i režisérova matka a neteř Eliška. (Lottr)

  • - Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film. (orkadimenza)

  • - Na konci filmu zazní písnička "Rež, rež, rež" souboru Hradišťan. Je to stejná písnička jako ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992), kde Bolek Polívka hraje taktéž jednu z ústředních postav. (Z258)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace