Domácí péče

Příběh jedné dámy, která o dost víc dává, než si bere a jejíž život přetočí naruby jedna zpráva. Očima objektivu nahlížíme do světů jednotlivých postav snímku, sledujeme, jak se tato dáma a její okolí se zprávou vypořádájí, jak na ni reagují. Každý si projde svým vývojem, který nám režisér sděluje s pochopením, ale o to upřímněji. Divák se dostává do příběhu, učí se spolu s Vlastou i Laďou komunikovat, napjatě čeká, jak dopadne snaha vyléčit svět alternativními energiemi a nakonec se s lehkým úsměvem se vším smíří. Tak jako Vlasta. Co už taky člověku v tom životě zbývá. (12.03.2017)

Ťažko povedať, či čakry alebo chľast majú na svedomí viac blbých rečí. A Horák sa tu logicky snaží neprikláňať úplne ani na jednu stranu. Ale žiaľ to hrá na viac strán, aj čo sa týka prístupu, ktorý film sprevádza. Takže mi to vychádza len na pár silných momentov, pár slabších a jeden príšerný pokus o vtip. Ešteže záver patrí medzi tie silnejšie okamihy. Celkový zážitok potom pôsobí o niečo intenzívnejšie. To určite vedia aj debutanti. Napriek tomu verím, že potenciál, aby bol v budúcnosti konzistentnejší, režisér má. (15.03.2017)

Realistický pohled na úlohu a možnosti léčitele. 1) Inspirován vyprávěním své matky, zdravotní sestry, natočil ve svém bydlišti fešný 40letý Slávek Horák svůj celovečerní debut (dosud dělal s úspěchem reklamní spoty). Napsal si scénář, snímek režíroval, produkoval a zahrál si malou roli budoucího zetě Roberta. 2) Skvělá 50letá Alena Mihulová (hlavní postava - zdravotní sestra Vlasta) snad čerpala z vlastních zkušeností v péči o svého umírajícího manžela Karla Kachyňu. 3) Snímek sám je poněkud rozpačitý, tézovitý, emocionálně zdrženlivý až neangažovaný. 4) Nejvíce mě zaujal pohled na úlohu a možnosti léčitele. V dnešní blouznivé době, kdy se lidé (rádi) dělí na vášnivé zastánce a neméně vášnivé odpůrce čehokoli (zde alternativní medicíny), kdy i mnozí komentátoři cítí potřebu přidávat či ubírat hvězdičky podle toho, jestli považují film za pře- či podceněný (oni přece nejlépe vědí, jak to má být, že) a jsou na své konání dokonce hrdí (!), v této zmatečné době je střízlivý pohled na tak kontroverzní téma, jakým je léčitelství, neobyčejně osvěžující. Zralé duše jsou stále mezi námi. (01.02.2016)

Čekal jsem od toho trošku víc, ale ty nový filmy stojí poslední dobou za starou belu a radši se vracím ke klasikám české kinematografie. Domácí péče sice stojí za mrknutí jedním okem, ale jak končí závěrečné titulky, tak se člověku vytrácí i samotný snímek. Určitě se těch 90 minut dalo daleko lépe využít a příběh trošku více zdramatizovat. 50% (01.01.2016)

Furt nevím, jestli jsem se měl usmívat po celou dobu, anebo během těch rádoby strašně dramatických (jenže zároveň směšných) scének spíš ne... Z nějakýho záhadnýho důvodu mi navíc přišlo, že to celý má tři hodiny, ne jen devadesát minut. A ty žáby vám do toho tunýlku stejně nepolezou, takže je to vlastně všecko úplně zbytečný. (30.05.2016)