Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Davies182
    ***

    Furt nevím, jestli jsem se měl usmívat po celou dobu, anebo během těch rádoby strašně dramatických (jenže zároveň směšných) scének spíš ne... Z nějakýho záhadnýho důvodu mi navíc přišlo, že to celý má tři hodiny, ne jen devadesát minut. A ty žáby vám do toho tunýlku stejně nepolezou, takže je to vlastně všecko úplně zbytečný.(30.5.2016)

  • Adam Bernau
    ***

    V konkurenci s Řeřichovým kýčovitým výkřikem DonT Stop je Horákova Domácí péče jednoznačným vítězem kategorie "autorský debut kluka z branže, který si jím plní sen o zfilmování motivů z vlastní historie". A to i přes všechny urážky dobrého vkusu a povšechnou neatraktivnost (jak si asi Horák představuje diváka svého filmu, když mu musí servírovat tak trapné polopatismy a jak asi vypadá divák, který by měl chuť vidět Domácí péči znovu?). Ale konec dobrý, všechno dobré. A Domácí péče je nakonec mnohem lepší film, než se zdálo po úvodních cca 25 minutách. Dobře zahraný hraniční příběh uvěřitelné ženy z lidu v autentickém prostředí, v pěkných motivických obrazech a s jednduchou efektní skladbou tématických důrazů, sjednocených na osách x (zdravotnictví - zdraví - skutečné zdraví) a y (nemůj život a můj neživot jako dvě různé hranice vlastního žití, přičemž teprve náraz na tu druhou vede k uvědomění si první). Když už se zdá, že to jde všechno až moc pěkně správným směrem, přichází korekce. A poslední záběr - konec dorý... I to jedno zhlédnutí stačí zanechat stopu. A Mihule má pořád úplně stejný úsměv, jako měla v devatenácti v Džusovém románě.(27.3.2016)

  • honajz
    **

    Jako ano, chápu, co chtěl autor říci. Dokonce odhadnu směřování jeho myšlenek, jak chtěl příběh podat a jaké tam chtěl mít zápletky. Jenže tím, že nešel do hloubky, že spoustu věcí nedořekl, nebo dokonce nenaznačil, se mu to sesypalo pod rukama. Možná bych mu mohl doporučit, aby si nejprve přečetl Terzaniho knihu Ještě jedna jízda na kolotoči, o tom, jak se s rakovinou a vidinou smrti vyrovnává do té doby úspěšný novinář a žurnalista. Jeho myšlenky mají hluboký vhled, nechají nás nahlédnout skutečně do nitra, do myšlenkových procesů. Tento film to nenabízí. Vlastně nevíme, proč se třeba ti dva vzali, proč Polívkova postava manžela je tak odtažitá, proč ho nezajímá, co se s jeho ženou děje a bude dít, když jistý vztah k ní stále má... Stejně tak postava dcery je jen naznačena - a vztah matka-dcera rozebrán zcela minimálně. Ano, vidíme jizvy na rukou, ano, napadne nás něco o sobectví, ano, je tady ten telefonát a kuplet na závěr, ale stále je to zatroleně málo, abych si udělal představu. Zato se hodně času věnuje ezoterice, a to ještě zmateně - padání lidí do transu je na křesťanských setkáních, kde to má působit duch svatý, urinologie léčí i tělo apod. Navíc jsou zde divné skoky - od skepse k léčitelským praktikám po bezvýhradnou důvěru a obhajobu (jako proč ne, ale jen na základě ohnuté lžičky? bez postupného vývoje?), od rozčarování, že jde o léčbu duše pro další reinkarnace (mimochodem, další nonsens, tohle ezoterika řeší až ve druhém plánu, jestli vůbec), po náhlé se vyrovnání s nadcházející smrtí (a vlastně nevíme jak a proč - že utekla v noci do lesa a tam "prozřela"?). Neříkám, že nejde o silný příběh, ale místo povrchních zbytečností bych ocenil hlubší vhled a zobrazení myšlenkových pochodů - třeba scénu, kde by se dívala na lidi v zahradní restauraci, jak popíjejí pivo, děti si hrají, a najednou by si uvědomila, že ti lidé tam zítra budou, ale ona už ne. Dost mě také štvala ta těkavá a zoomovací kamera, jež měla problém zarámovat nějaký smysluplný obraz.(2.1.2017)

  • venison
    ***

    S tímto obsazením jsem od filmu čekala víc.. špatné to nebylo, ale příběh se rozbíhal ve všech směrech a nějak podle mého neměl moc ucelený koncept (zaměření na jedno konkrétní téma) a tím to celé pro mě prostě dostatečně vyhroceně nevyznělo.. Bolek film spíše přežíval a Alena Mihulová se mohla do role kapku více opřít..(1.12.2015)

  • Lennnnna
    ****

    Alena Mihulová ve své životní roli v pozadí s ansámblem neméně skvělých herců v rolích vedlejších. Zároveň také jeden z nejsmutnějších filmů, jaké jsem v poslední viděla. Syrový a upřímný příběh u kterého je nad lidské síly zůstat bez pohnutí. Prožila jsem to s nimi, plakala a přesto nakonec neodcházela s onou typickou pachutí a depresí, jež je podobným filmům tolik blízká. Jednoduché poselství - život je krásný, bojuj a nenech se zlomit... Děkuji Slávkovi Horákovi za silný zážitek.(23.11.2015)

  • - Hlavní postava zdravotní ošetřovatelky Vlasty (Alena Mihulová) je zčásti inspirována matkou režiséra Slávka Horáka. Pracovala totiž také jako ošetřovatelka pro domácí péči. (Sevcik)

  • - V závěrečné scéně ze svatby jsou mezi komparzisty i režisérova matka a neteř Eliška. (Lottr)

  • - Malou roli ve filmu si zahrál také režisér Slávek Horák, nápadníka dcery hlavních hrdinů Roberta. (Sevcik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace