La La Land

OK film. I když veškeré jeho kvality spočívají v samotném rozhodnutí takový film udělat (a v obsazení sympatických herců do těch nesympatických rolí), plus ve vykrádání... tedy pardon... ve "skládání poct" muzikálové tradici. Nikdy ve výjimečnosti, nápaditosti nebo překvapivosti zpracování. Vlastně je trochu překvapivý - tím, jak moc vypadá přesně tak, jak jsem si ho představoval. Snad až na nepříjemnou rychlost, která mi nedovolovala se napojit na postavy. Nálady ubíhají rychleji než dny v týdnu (natož roční období - proč vůbec tuhle prvoplánovost vytahovat, když se jí nakonec ten film ani nedrží?) PS: Muzikál bez jediný zapamatování hodný skladby? Docela fail. (04.01.2017)

Takové to když... film úplně nenaplnil vaše očekávání a vy mu místo 5 * dáte jen 4. Uvodní taneční scéna je super, má šmrnc, drajv. Pak střih na představení postav, které projdou klasickým, ale přesto podmanivým vývojem hate->love. (Mimochodem, film začíná tím, že Goslingově postavě sestra nabízí nezadanou slečnu na vztah a on odmítá. Obával jsem se finále a la My Sassy Girl, ale naštěstí se to nekonalo.) No a pak v nějaké fázi, cca 3/4 filmu to najednou začalo, ne vyloženě drhnout, ale povolilo to sevření diváka, a příběh začal působit trochu natahovaně. Jinak hudba super a dvojici Ryan+ Emma to fakt sluší. (04.01.2017)

Zeby po dlhej dobe svitala v krajine snov nadej na nove, dokonale filmove herecke duo, ktoreho vzajomna zohratost robi ich spolocne chvile pred kamerou ked uz nie nezabudnutelnymi, tak aspon divacky velmi vdacnymi...?!? Crazy,stupid love a La La Land su v tomto smere viac ako radostnym prislubom. Here' s to them...! (14.12.2016)

Jste nevkusný dezorientovaný lovec hemoroidů nebo maloměstská, životem zklamaná odpudivá prasnice a hledáte náplastičku na podrážděné rektum, zlomené otylé srdíčko či jen tupý únik z nedostatečně vybarvičkované reality? Pak je Homolalaland s náramně progelovaným romantickým příběhem, plným lásky, rozkokošných pissniček a žužu tanečků, přesně to, co vám tutově vyhřeje perikard. Pokud do výše zmíněných kategorií nepatříte, raději si místo toho pusťte plyn, nebo si přehrajte v hlavě svůj dosavadní spokojený heteroživot při skoku z okna. Bude to rychlejší a daleko méně bolestivé. Tento Napomádovaný Šulin Růž není totiž nic jiného, než trapný, plytký a afektovaný buzikál, napumpovaný lacinými popovými kolotočářskými sračkami a ukvičenými preludii negerských kvartet, zvanými jizz, z nichž vám samovolně slezou vlasy a nehty. Prostě si představte čerstvě upečený, úplně dutý třípatrový dort z hoven, kýčovitě pocákaný rakovinotvornými pastelovými syntetickými barvami, z něhož ke vší té hrůze hned na začátku vyskočí nebetyčně odporná šišlavá ropucha, a až do konce vás v pravidelných intervalech oblažuje obludně falešným kontraaltem v neuvěřitelném rozsahu nečárkované rakoviny hrtanu. Opravdu nevím, co bylo dávivější. Jestli sledovat naprosto debilní děj, poslouchat pouťové cajdáky a mučivé kvílení saxofonů, nebo se kochat pohledem do pitvořící se andělské tváře Kamenné Emy, jejíž vtíravá krása by se dala esteticky objektivně přirovnat snad jen k vyhřezlému červivému konečníku hygienicky zanedbávané opruzené šedesátnice. Přitom by se buzikály daly v pohodě dělat s grácií a jeden by z nich vůbec nemusel odcházet s bolestivě prokousnutou pěstí a akutním zánětem nevkusu. (23.01.2017)

Moulin Rouge a pak velká mezera. Teď ji vyplňují dva snílci, kteří jsou nejprve zaseknutí v dopravní zácpě, ale hlavně ve svých životech. Ona touží být herečkou (sakra, kdo by ji neobsadil?), on hájí jazzovou klasiku, jenže na ni už málokdo slyší. Potkají se ve městě umírajících snů, budou snít dál, tančit i zpívat v komornějším balení a hlavně se budou milovat. A my je. Kouzelní Emma Stone a Ryan Gosling k sobě na plátně potřetí doslova přirostli, je radost sledovat je (ač nejsou žádní velcí zpěváci nebo tanečníci) i nápady Damiena Chazelleho, který několikrát vymění kabát a který se zatraceně rychle drápe na vrchol. Pastelové barvy, retro šatičky, starý kabriolet, mladík shrbený nad piánem, atmosféra. Texty jsou moc fajn, ač hudební čísla tak úplně nestrhnou. Ani nemají. Když už ale hledat chybičky, tak to občas úplně nevtáhne, místy ztrácíme dech, asi i proto, že zápletka filmu je přeci jen trochu fádní. Emma Stone má krapet víc prostoru a Oscara by si zasloužila už jen za úžasnou scénu, kdy ON přijede za NÍ k rodičům. Magická pohádka. (20.01.2017)