Boj za svobodu

Pro mě to byl boj za udržení se v bdělém stavu. N. Knight mně byl víc než ukradenej, protože člověka, který dezertuje, vraždí a žije jako bigamista, nemohu pokládat za hrdinu. Klidně bych se přes to přenesl, kdyby měl film čím zaujmout. A to bylo prvních deset minut tak slibných.... (20.10.2017)

75% dalo by sa povedať,povinnosť do škôl. Mne sa to páčilo a Mat nesklamal. (09.01.2018)

Příběh okleštěný od přílišných detailů,naopak ukazující život ve státech té doby.Spousta podivných dějových škobrtnutí taky moc nepotěšila. (22.04.2018)

Role jižanského Robina Hooda byla Matthew McConaugheyovi napsaná na míru. (01.05.2018)

Ze začátku to mělo i nějaké tempo,pár přestřelek,ale jinak dlouhá nuda. (17.05.2020)

Povedená podívaná z období války Severu proti Jihu. Největší přínos dle mě je náhled na jižanský reálie po jejím ukončení, jak daleko byly skutečný výsledky od kýžených slibů - vykořenit předchozí mentalitu trvá generace (a dodnes je to Dixie znát), takže ten hnus co si tam osvobozený otroci vytrpěli je k zblití, ale tímhle nepříkrášlováním je film silnej. (29.09.2020)

Tehdy melo BLM smysl, dnes je to fraska holoty.... (15.10.2020)

Tak v prvé řadě úžasná výprava, to je prostě bohatá produkce, ta celý film dělá koukatelný. To, že to byl propadák, náklady se tak tak vrátily, jasně dokazuje, že spousta Američanů se s tímto “hrdinou až když mu teklo do bot” či loajalitou  okresu Jones, neztotožňuje. Podobně se dívají Němci na hrdinu-oportunistu von Štauffenbergra. Film nebyl špatný ale “Návratem do Cold Mountan” bylo už vše řečeno, tedy vidění problému jak je lidský charakter ovlivněn válkou. Zde podoba s Patriotem, jednotka partyzánů bojující proti Britské zvůli, končí. Když jižanské armádě začlo váznout zásobování a boje byli stále bezvýchodnější včetně zákona “vlastnictví 20 otroků”, stále více jižanů dezertovalo, schovávali se po lesích a bažinách společně s uprchlými otroky, tak jak se ke konci 2 sv. války schovávali vojáci wehrmachtu společně s vězni koncentračních táborů, viz. Kniha Miloše Kopeckého: Já ( Paměti ). Samozřejmě dezertéři s černochy slušně zacházeli, nikdy je nezabíjeli, museli jen pracovat a nosit zavazadla, munici s proviantem při přesunu. Dále rozdělávat oheň, vařit, kopat latríny, štípat dřevo, a chodit v noci na průzkum, barva tmavě pleti byla výhodou. Za porušení kázně nebo mluvit bez vyzváni na jižanského dezertéra-bojovníka za svobodu, byl pouze symbolický, mírný, trest : jedna facka v intervalu 1 x za hodinu max po dobu 24 hodin. Po válce skončilo otroctví a vznikla segregace a dezertéru Newt Knightu který s bývalou otrokyní svého majetného dědečka splodil míšence, by obě strany odpustily zradu vlajky, ale smíchání “bílé a černé” krve ne. Proto je tento film stále kontroverzní pro Američana i Afroameričana a nechápající pro Evropana. Viz.článek : Skutečný svobodný stát Jones, Smithsonian magazin, March 2016 (16.05.2021)

Nemůžu se zbavit dojmu, že jde o současnou politickou agitku zabalenou do historických kulis americké občanské války 🤮 (08.02.2022)

Tento film bych shrnul přirovnáním. Ten film je jako když jdete v létě za slunečného počasí lesem, ale neslyšíte zpívat ptáky. Film je brutální, tematicky poměrně zajímavé a i autentické (to znamená, že tam není stoprocentní historická přesnost, ale věřil jsem, že koukám na film odehrávající se za Občanské války - vysvětlení pro kretény). Poměrně povedenou to má hudbu a fakticky herecký výkony jsou přijatelný, bohužel to kazí lehce televizní nádech a hlavně nezvládnutý závěr, kdy po dvouhodinové stopáži (která je teda úmorná) vás čeká trapný závěr, s žádnou pointou.. A abych tu metaforu dokončil, bohužel jsem měl celý film podivný pocit, který zkrátka nedokážou popsat. Všechno vypadá v pořádku, ale stejně jako v tom lese bez ptactva, i u toho filmu jsem cítil něco, co mi to zkazilo. (08.09.2022)

Časové rozsáhlá a výpravná kronika amerického boje proti rasismu a otroctví, tentokrát z pohledu obyčejného jižana, opět dokazuje, jak malý pokrok v myšlení americký občan za posledních 150 let zaznamenal. A kdykoli si přečtu v novinách o tom, jak policie jen tak zastřelila neozbrojeného černocha, ptám se, zda máme opravdu nové tisíciletí nebo jsme pořád v roce 1863. A upřímně mě dost děsí, že někteří místní uživatelé označili film za „negromilský“. Myslím, že to o nich a potažmo i o stavu celé naší společnosti hodně vypovídá. (16.10.2023)