Perfektní den

Zajímavý film z poválečné balkánské zóny, málo viděné reálie. Tempo sice místy drhlo, ale zase to vynahrazovala skvostná komunikace zejména mezi Beniciem - který to celé jako obvykle táhl - a Timem Robbinsem. Dojemné scénky tam pochopitelně byly, ale jen jakoby mimoděk, žádné citové vydírání. A humanitární pracovníky ukazuje z nezvyklé stránky - téměř jako kovboje. (16.06.2016)

Na první pohled triviální linie příběhu ohledně vyčištění studny se rozvine ve spletitou zauzlovanou smyčku ve stylu válečných oblastí: "Co se může pokazit, to se pokazí." Černá komedie, která trochu bruslí za hranou do sekce dramatu, hlavně v druhé polovině, nicméně pobaví a zároveň uvědomí diváka. Toro jako vždy famózní. (26.06.2017)

„Říká, že…potřebují provazy na věšení.“ - „Dělá si srandu, že jo?!“ - „Nevím. V téhle oblasti mají trochu odlišný smysl pro humor.“ Portoričan, Francouzka, Američan, Ukrajinka a Bosňan na (španělském) Balkáně…a tahle nesourodá představa mě nakonec zlákala. Naštěstí. Přišel bych o svéráznou podívanou balancující na hraně naléhavého dramatu a absurdní černé komedie. Smysl humanitární pomoci, tedy co se má udělat vs. smutná praxe, která to nedovoluje, a pak i něco zdánlivě malého (dekontaminace studni) dává velký smysl. Tvůrci naštěstí nezapomněli přibalit nadhled v podobě velmi neotřelého humoru, který k ději navíc skvěle pasuje. Filmu bych vytkl snad jen téměř plynně hovořícího „náhodného“ místního chlapce a „přenocování pravdy“, který bych zkrátil. Jinak velká spokojenost a silné 4* navrch. „Tlustej šmejd. Za války hlady netrpěl.“ - „Možná za to můžou žlázy. Říká se tomu tak, ne? Štítná žláza produkuje málo hormonů, takže tělo nevstřebává tuk. Žlázy. Říkal to bratr.“ - „Tvůj bratr je doktor?“ - „Ne, tlusťoch.“ (06.10.2018)

Veľa drámy tu nenájdete napriek tomu, že ide o opis práce humanitárnych pracovníkov. Natočené je to tak sucho, ale niekedy aj vtipne. Žiadnu streľbu určite nečakajte, niekedy ale napriek tomu je tu isté napätie. Dejová línia je jasná, ide len o naháňačkou za lanom a starosť o jednu mŕtvolu. Práca, ktorá sa môže zdať trochu zbytočná a nakoniec sa zbytočnou aj ukáže. Film vám ale poskytne ponaučenie, že ten život humanitárnych pracovníkov si málokto váži a že sú to len malé ryby s dosahom v podstate na nič. (17.06.2016)

"Člověk člověku vlkem, soused vražedným monstrem." Nelidská zvěrstva, etnické čistky, popravy zajatců, masové hroby. To vše v 90. letech v Evropě... Která od druhé světové války půl století žila v míru a naivním přesvědčení, že takové hrůzy se již nikdy nebudou opakovat. Občanská válka v Jugoslávii znovu otevřela brány pekla (stejně jako nyní Putin, očividně reinkarnace Hitlera). Un día perfecto však neukazuje PROČ, ale jen realitu všedního (zbytečného) humanitárního dne, s pár jako šrapnel ostrými střípky. Podminované krávy, na věky zaminované sousedské vztahy, chlapcův míč v garáži, kde někdo oběsil jeho rodiče, ale on o tom ještě neví. Benicio Del Toro už není zapálený revolucionář "Che", jen tichý pozorovatel zešílevších dějin, řešící už jen otázku kolik koňských sil (či sil úředních šimlů) má motor obrněného transportéru modrých přileb. Frustrace tváří v tvář místním lidem "To vy cizinci jste sem přinesli válku", s rukama od krve "Provaz potřebný k vyčištění studny neprodáme, potřebujeme ho na věšení." Balkán nikoli Kusturicův, mile svérázný, ale ten skutečný, náboženskou nesnášenlivostí prolezlý a v (místními lidmi schválně vhozenou mrtvolou) kontaminované studni utopený. (08.03.2023)