Perfektní den

,,Zajímá mne, jestli tu vůbec něco dáte do pořádku! '' ...Koukám, že Španělé opravdu umí a hlavně umí točit filmy o Balkáně devadesátých let a válce tam. Vzpomeňme skvělých Guerreros (2002) ! Perfektní den je filmem o práci humanitárních pracovníků kdesi na Balkáně po bosensko-srbském konfliktu. Na rozdíl od současných sluníček, která boří ploty a radí nelegálním ekonomickým migrantům kudy proniknout do zemí EU, tyhle pracovníky respektuji. Dělají svou práci v terénu, v místě konfliktů, často za válečného stavu. Vyzbrojeni jen odhodláním a nadšením pomáhat s vědomím, že rodinu mít nikdy nebudou, protože oni si zvolili mít rodinu všude tam, kde je potřebují... Ačkoliv film je výrazně komediální a to hlavně díky skvělým dialogům, trochu vás z něj i mrazí a padá na vás beznaděj. Nakonec si řeknete, proč tam ty lidi nenechají si to vyřešit mezi sebou? UN (Spojené nic - United Nothing :-))) !!! ) stejně jsou vždy bez mandátu zasahovat a k čemu tam jsou když jen dokumentují masakry a objevují masové hroby? Absurditu války promíchanou černým šibeničním humorem otrlých členů Aid Across Borders ještě zhusta dohušťuje přítomnost UN a jejích vojenských regulí a lpění na dodržování úmluv. Z jedné mrtvoly ve studni odkud lidé berou vodu a kterou je třeba rychle vytáhnout se tak odvine celkem dobrodružný příběh plný absurdit a vypilovaných inteligentních dialogů. A popravdě u večerní rozpravy Del Torra a Robinse o oběti a nutnosti přefiknout Káťu jsem se nasmál jak už dlouho u žádné čistokrevné komedie! Film je vlastně road movie a já se opravdu kochal při leteckých záběrech na jedoucí bílé teréňáky hornatou krajinou s valícími se oblaky prachu za auty.... Film mi připomněl Zemi nikoho (2001), která byla stejně absurdní a přitom velmi reálná. Super je i soundtrack, který byl sice namíchán ze samých známých hitů, ale tak vkusně, že i když ty písně znáte slovo od slova do filmu vám zapadnou jako by byly z něj... Marlene mě se svou písní (byť ji znám) ,,Where have all the flowers gone....'' opravdu dostala. Dávám za 5 krav. * * * * * (27.05.2016)

Un día perfecto by se dal nazvat jako šťastný den. Nic se nestalo. (Na rozdíl od Remarqueova "Im Westen nchts Neues"). Přesto se ale celý den řídí podle rozpočítávadla: lano, kráva, míč (ve španělštině to zní možná i o trochu lépe: cuerda, vaca, pelota). A tyhle tři běžné pojmy, na kterými člověk v běžných podmínkách příliš neuvažuje, jsou za jiných okolností skutečným problémem: kolem krávy můžeš jet napravo, nalevo, můžeš jet přes krávu, ale taky tudy vůbec nejezdit. Zvláště, když je tak kráva pokaždé jiná. Kdybych byl posedlým folkáčem, možná bych na konec představení zvolal: Fernando León de Aranoa umí!, neboť hlavním podílem na této Una obra perfecta má právě režie (a k té patří i vady na kráse). (19.05.2022)

To co byli svého času Three Kings (1999) pro válku v Iráku, to je A Perfect Day pro balkánský konflikt.. Skupina charakterů se až komicky absurdně pachtí za jakýmsi svým cílem (u Tří králů to bylo Sadámovo zlato, zde je to vyzvednutí mrtvoly z jedné studny) a skrz toto své počínání divákovi, jaksi mimochodem, poodhalují mrazivou syrovost války.. Docela překvápko. (14.02.2023)

Malý velký film. Dramaturgicky výborně zvládnuté vyprávění, chvílemi vtipné a chvílemi hodně husté (intimní duet Benicia a Mélanie Thierry v rozpadlém domě s dramatickým vyvrcholením v garáži byl pro mě odzbrojující). Provaz a míč se stávají představitely definice snažení všech hrdinů, kdy veškerá snaha vychází, alespoň zdánlivě, vniveč a nakonec se ukáže, že nejlíp si stejně dokáže poradit příroda a paní s krávama. 8,5/10 (05.01.2016)

"Běž pro ni. Když nevybouchneš, půjdeme dál." Tak trochu naše Balkánská řeznice Maruška, za vydatné podpory našeho zrzavého humanitárního bombardéra Vašíka, udělala z Balkánu krásné místo k žití. Dokonce tak krásné, že v něm začínající humanitární pracovníci mají blízko k šílenství a ti otrlí neztrácejí smysl pro humor kvůli nějaké té mrtvole, zamořené studni nebo stupidnímu nařízení OSN. Mně se tohle shánění provazu vlastně docela líbilo, ale když si vzpomenu na to, proč se sháněl a kdo to celé způsobil, tak se za ty dva své přiblblé spoluobčany musím Srbům, kteří léta bránili Evropu před nájezdy muslimů, omluvit. Jen mě mrzí, že ten třicet let fungující Petrovičův vtip nikdo neřekl. Třeba bych se taky zasmál. (06.06.2017)