Perfektní den

Svéráz mezinárodní humanitární pomoci aneb absurdní road-drama o každodenní rutině humanitárních pracovníků na Balkáně a jejich donquijotskému boji s úředně byrokratickým šimlem i zdravým rozumem ve filmu, který mistrně i funkčně balancuje na hraně vážné noty, upřímného lacině nevynuceného dojetí, "nastavování zrcadel" a černého cynického humoru, jakým se obrňují posádky sanitek. Snad jen to mohlo být o chlup či dva kratší; speciálně pak v pasáži s objížďkou. (17.05.2016)

Príbeh jedného perfektného dňa ( irónia ako vyšitá ) zo života humanitárnych pracovníkov na Balkáne v čase podpisovania mierovej dohody. Že nič nefunguje ako má byť, ani to prímerie, je všeobecne jasné. O to viacej vyznieva byrokracia medzinárodných organizácií v riešení problémov a bezbrehé kupčenie s vodou u miestneho obyvateľstva. Film je natočený parádnym sposobom, technicky dokonalým, hudobne vyšperkovaným. Emócie a bezmocnosť sú na každom kroku a voľba humoru je azda tým najsprávnejším rozhodnutím. (25.04.2016)

,,Zajímá mne, jestli tu vůbec něco dáte do pořádku! '' ...Koukám, že Španělé opravdu umí a hlavně umí točit filmy o Balkáně devadesátých let a válce tam. Vzpomeňme skvělých Guerreros (2002) ! Perfektní den je filmem o práci humanitárních pracovníků kdesi na Balkáně po bosensko-srbském konfliktu. Na rozdíl od současných sluníček, která boří ploty a radí nelegálním ekonomickým migrantům kudy proniknout do zemí EU, tyhle pracovníky respektuji. Dělají svou práci v terénu, v místě konfliktů, často za válečného stavu. Vyzbrojeni jen odhodláním a nadšením pomáhat s vědomím, že rodinu mít nikdy nebudou, protože oni si zvolili mít rodinu všude tam, kde je potřebují... Ačkoliv film je výrazně komediální a to hlavně díky skvělým dialogům, trochu vás z něj i mrazí a padá na vás beznaděj. Nakonec si řeknete, proč tam ty lidi nenechají si to vyřešit mezi sebou? UN (Spojené nic - United Nothing :-))) !!! ) stejně jsou vždy bez mandátu zasahovat a k čemu tam jsou když jen dokumentují masakry a objevují masové hroby? Absurditu války promíchanou černým šibeničním humorem otrlých členů Aid Across Borders ještě zhusta dohušťuje přítomnost UN a jejích vojenských regulí a lpění na dodržování úmluv. Z jedné mrtvoly ve studni odkud lidé berou vodu a kterou je třeba rychle vytáhnout se tak odvine celkem dobrodružný příběh plný absurdit a vypilovaných inteligentních dialogů. A popravdě u večerní rozpravy Del Torra a Robinse o oběti a nutnosti přefiknout Káťu jsem se nasmál jak už dlouho u žádné čistokrevné komedie! Film je vlastně road movie a já se opravdu kochal při leteckých záběrech na jedoucí bílé teréňáky hornatou krajinou s valícími se oblaky prachu za auty.... Film mi připomněl Zemi nikoho (2001), která byla stejně absurdní a přitom velmi reálná. Super je i soundtrack, který byl sice namíchán ze samých známých hitů, ale tak vkusně, že i když ty písně znáte slovo od slova do filmu vám zapadnou jako by byly z něj... Marlene mě se svou písní (byť ji znám) ,,Where have all the flowers gone....'' opravdu dostala. Dávám za 5 krav. * * * * * (27.05.2016)

Na prvý pohľad nevýrazný, až televízne pôsobiaci filmík. Lenže má v sebe niečo (skvelú interakciu medzi postavami), čo artového (festivalového) diváka poteší. Všetka tá ošumelosť (vrátane vyžitosti v tvári Del Tora) je sympaticky oživovaná živšími scénami (obídenie míny). Film, kde sa téma vojny rozvíja akoby mimovoľne na pozadí. Páčilo sa mi to viac ako na podobné publikum mieriace ĎALEKO OD ĽUDÍ... (02.10.2016)

Jeden hodně náročný den na Balkáně se rozhodl představit španělský režisér a připravil si pro to mezinárodní herecké obsazení, které v podstatě nemá chybu. K tomu celý ten Balkán zvěčnil ve svém rodném Španělsku a vůbec to na něm není znát. Perfektní den je prostě skvělý film. Opět ukazuje, jak strašnej nesmysl válka na Balkáně byla. Při sledování jsem si až připomněl film Země nikoho, který má myšlenku hodně podobnou. Jen s tím rozdílem, že tento film nahlíží na danou situaci z pohledu OSN. Přemýšlím, jestli je náhoda, že mě herecky Benicio Del Toro dokázal tak pěkně překvapit v jednom jediném roce. Tak obyčejné, přirozené, ale přitom silně lidské výkony jen tak někde neuvidíte. Balkán má na podobné filmové příběhy asi nějaký magnet. (31.12.2016)